Odolnosť jednotlivých odrôd k perenospóre

[Ondra]

Z rostlinolékařského portálu:

Patogen přezimuje ve formě oospor. Oospory vznikají pohlavním rozmnožováním, při kterém dochází ke spojení antheridií a oogonií a z oplodněné oosféry vzniká dikaryotická oospora. Jsou to silnostěnné spory, které mohou přežívat nepříznivé podmínky (např. velmi nízké teploty až –26 °C, nebo sucho) a zůstat životaschopné po dobu několika let (uvádí se až 7–10 let). Vznikají v pletivech napadených částí rostlin (převážně v listech, méně v bobulích) v závěru vegetačního období, jejich tvorba je iniciovaná nástupem méně příznivých podmínek pro sekundární šíření (nižší teploty nebo sucho) a končí opadem listů. Zpočátku přetrvávají ve zbytcích rostlin a po jejich rozkladu volně v půdě, kde na jaře obvykle dokončují vývoj. Většina oospor vyklíčí v následujícím roce, část však není schopna klíčit a přetrvává déle. Oospory jsou žlutavé tlustostěnné spory kulovitého tvaru, dvěma mají zvrásněný povrch a jsou 28–40(120) μm velké. Klíčí přímo pomocí nevětveného krátkého sporangioforu o průměru 2–3 μm, zakončeného terminálním sporangiem (makrosporangiem) vejčitého tvaru o velikosti 13–27 × 26–35(41) μm. Při teplotách v rozmezí 11(13)–33(38) °C zralé oospory klíčí (optimální je teplota 25°C a 16(24) hod. trvající ovlhčení půdy). 

Kde jsou v textu praskliny v kůře révy?
 

 

Zde se mě ptáte. 

[Bred_ik]

Opakuji ještě jednou: ptám se kde v textu jsou (myšleno zmíněny), ne co jsou, chápete?
 

[Dzordzik]

Pokud někdo nechce ošetřovat proti pereně, tak by měl pěstovat jenom odolné odrůdy, jak to dělá např. Bred_ik. Tam to smysl dává.

 

Přesně o to se snaží nejen Bred_ik, ale i já, Vader a další. Nestříkat a sledovat a hodnotit míru odolnosti je základem selekce.
 

[Ondra]

Opakuji ještě jednou: ptám se kde v textu jsou (myšleno zmíněny), ne co jsou, chápete?

Ono uz je celkem pozdě, tak se omlouvam za nepozornost, která se mi přihodila při čtení Vaší otázky. Mě se to dnes stalo poprvé, Vám se to evidentně děje celý dnešní večer.
Takže znovu.
konkrétni text popisuje, co se stane aktivací - probuzením zarodku plísně- oospory a její nasledný průběh života. To přece nikdo nezpochybňuje! Ja jen doplňuji, KDE tato oospora se mezitím nachází. (Zima) 

Netuším proto, co Vas vede k presvědčení nebo nepochopení meho psaneho textu, ze mikroskopické oospory zůstavají v kterekoliv mezeře, proláklině, kdekoliv.
To, že taková samozřejmost (!) není uvedena v konkretní publikaci neznamená, ze to neexistuje nebo nefunguje a celkem mě to zrovna u Vás dost zaráží, že nechapete, o čem mluvim.
Tady by se hodil přiměr Bohuša z dědictví.
"Vašu p..u jsem taky neviděl a věřim, že ju máte!"
I Vy byste měl začit věřit, že to tak opravdu je.
Též např. Halčivec revový, ačkoli je vyrazně větší a komplikovanější živočich tak děla to samé. Vniká do úzkych prostor v borce a též kolem pupene a tam čeká na aktivaci rostliny teplem nad 10°C.
No a plíseň, oospora- mikroskopická "buňka" má stejný zaměr. Čeká v borce, v zemi, v travě... nebo kdekoliv jinde na optimalní podminky k životu. Pak foukne vitr, dostane se na list a dál je to snad už jasné.

Zde je prostor k dostudování problematiky, ja jdu už do brlohu.

https://mze.gov.cz/public/app/srs_pub/f ... 7dd6|popis
 

[Bred_ik]

Ono uz je celkem pozdě, tak se omlouvam za nepozornost, která se mi přihodila při čtení Vaší otázky. Mě se to dnes stalo poprvé, Vám se to evidentně děje celý dnešní večer.
Takže znovu.
konkrétni text popisuje, co se stane aktivací - probuzením zarodku plísně- oospory a její nasledný průběh života. To přece nikdo nezpochybňuje! Ja jen doplňuji, KDE tato oospora se mezitím nachází. (Zima) 

Netuším proto, co Vas vede k presvědčení nebo nepochopení meho psaneho textu, ze mikroskopické oospory zůstavají v kterekoliv mezeře, proláklině, kdekoliv.
To, že taková samozřejmost (!) není uvedena v konkretní publikaci neznamená, ze to neexistuje nebo nefunguje a celkem mě to zrovna u Vás dost zaráží, že nechapete, o čem mluvim.
Tady by se hodil přiměr Bohuša z dědictví.
"Vašu p..u jsem taky neviděl a věřim, že ju máte!"
I Vy byste měl začit věřit, že to tak opravdu je.
Též např. Halčivec revový, ačkoli je vyrazně větší a komplikovanější živočich tak děla to samé. Vniká do úzkych prostor v borce a též kolem pupene a tam čeká na aktivaci rostliny teplem nad 10°C.
No a plíseň, oospora- mikroskopická "buňka" má stejný zaměr. Čeká v borce, v zemi, v travě... nebo kdekoliv jinde na optimalní podminky k životu. Pak foukne vitr, dostane se na list a dál je to snad už jasné.

Zde je prostor k dostudování problematiky, ja jdu už do brlohu.

https://mze.gov.cz/public/app/srs_pub/f ... 7dd6|popis
 


 

Je pro mne "inspirativní", že mně sem dáváte odkaz na stránku, ze které jsem Vám citoval!?

Jen pro upřesnění Vám z odkazu odcituji:  Zpočátku (oospory) přetrvávají ve zbytcích rostlin a po jejich rozkladu volně v půdě, kde na jaře obvykle dokončují vývoj. 
Takže je to Vaše teorie, že se z borky mohou dostat přímo na list.

Ale hlavní téma bylo o tom, zda odolné kultivary mohou vytvářet zoospory a být hrozbou pro neodolné. Podle mého názoru jsou podstatně menší hrozbou, než právě ty neodolné odrůdy, na kterých se zoospory tvoří podstatně snadněji, protože chemickou ochranu je nutné ukončit v době zaměkání.

A když se vrátím k  vlastnímu tématu Odolnosť jednotlivých odrôd k perenospóre, tak si stále myslím, že ideální pro hodnocení odolnosti je neošetřovat vůbec. Pokud se udělají dva tři postřiky proti pereně v ideálním termínu atp., tak se snadno může stát, že budou všechny odrůdy vyhodnocené jako odolné. Avšak nikomu bych si nedovolil říkat nebo psát, jak má svůj vinohrad ošetřovat, to je jeho věc.
 

[LadaSvijany]

Ono se to celé posunulo trochu někam jinam, než jsem zamýšlel. Proto se ještě jednou pokusím vysvětlit moji úvahu k tématu, zda plošně ošetřovat nebo ne. Když plísně napadnou vinohrad, tak určitě napadají všechny odrůdy, tj neodolné i ty odolné, jsou prostě všude. A tím, že při ošetřování ty odolné odrůdy vynechám, tak tam ty plísně vlastně nechávám. Ty odolné odrůdy sice ten postřik k přežití nepotřebují, ale jde o ty plísně, které zde zůstávají a za příhodných podmínek se zase začnou šířit okolo. Snad je to nyní jasnější, o co mně šlo. Ale v tomto nejsem odborník a možná mě někdo přesvědčí o opaku.

[Bred_ik]

Laďo, podle mého názoru přece perena nemůže napadnout odolný kultivar. To by nebyl odolný. U mne se na odolných odrůdách perena nedokáže množit. Pokud by tomu bylo, jak si myslíš Ty, pak by ošetření dávalo smysl.
 

[vader]

Přesně o to se snaží nejen Bred_ik, ale i já, Vader a další. Nestříkat a sledovat a hodnotit míru odolnosti je základem selekce.
 

Ano , o to sa snazim uz 3 rok ,,a som uz z vysledkami spokojny.

[Ondra]

Je pro mne "inspirativní", že mně sem dáváte odkaz na stránku, ze které jsem Vám citoval!?

Jen pro upřesnění Vám z odkazu odcituji:  Zpočátku (oospory) přetrvávají ve zbytcích rostlin a po jejich rozkladu volně v půdě, kde na jaře obvykle dokončují vývoj. 
Takže je to Vaše teorie, že se z borky mohou dostat přímo na list.

Ale hlavní téma bylo o tom, zda odolné kultivary mohou vytvářet zoospory a být hrozbou pro neodolné. Podle mého názoru jsou podstatně menší hrozbou, než právě ty neodolné odrůdy, na kterých se zoospory tvoří podstatně snadněji, protože chemickou ochranu je nutné ukončit v době zaměkání.

A když se vrátím k  vlastnímu tématu Odolnosť jednotlivých odrôd k perenospóre, tak si stále myslím, že ideální pro hodnocení odolnosti je neošetřovat vůbec. Pokud se udělají dva tři postřiky proti pereně v ideálním termínu atp., tak se snadno může stát, že budou všechny odrůdy vyhodnocené jako odolné. Avšak nikomu bych si nedovolil říkat nebo psát, jak má svůj vinohrad ošetřovat, to je jeho věc.
 

Podivejte se, jste tu vseobecně brán jako morální autorita tohoto fóra a neni nutné se tu dale přít, jak funguje přiroda. Protože té jsme my dva úplně u zádele. Takže za mě tuto debatu končím a preji Vam hezký den.

[LadaSvijany]

Laďo, podle mého názoru přece perena nemůže napadnout odolný kultivar. To by nebyl odolný. U mne se na odolných odrůdách perena nedokáže množit. Pokud by tomu bylo, jak si myslíš Ty, pak by ošetření dávalo smysl.
 

A proč by ho nemohla napadnout, jak pozná, že se jedná o odolný kultivar? Podle mě perena útočí na vše, tedy i na ty odolné odrůdy. Rozdíl je v tom, že ty odolné odrůdy dokáží těmto útokům vzdorovat a ubránit se. Ale nemyslím si, že by plísně dokázaly i zlikvidovali. Tím, že prostor odolných odrůd ve smíšeném vinohradu neošetřím, tak zde ponechávám plísně i jejich zárodky pro to, aby se mohly zase volně šířit do okolí. Tato moje úvaha se týká vinohradů, kde jsou spolu odolné i neodolné odrůdy a tedy zda plošně ošetřovat nebo ne. Ve vinohradech, kde jsou jenom odolné odrůdy, tam ošetřování proti pereně samozřejmě nedává smysl. Ale je to jenom moje úvaha a dost možná se pletu. 

[Ondra]

Jak řikal profesor Hrbolek: " I skladnik ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originale"  Ja jen dodám, že je i důležité takovy text pochopit. 
 

[Bred_ik]

A proč by ho nemohla napadnout, jak pozná, že se jedná o odolný kultivar? Podle mě perena útočí na vše, tedy i na ty odolné odrůdy. Rozdíl je v tom, že ty odolné odrůdy dokáží těmto útokům vzdorovat a ubránit se. Ale nemyslím si, že by plísně dokázaly i zlikvidovali. Tím, že prostor odolných odrůd ve smíšeném vinohradu neošetřím, tak zde ponechávám plísně i jejich zárodky pro to, aby se mohly zase volně šířit do okolí. Tato moje úvaha se týká vinohradů, kde jsou spolu odolné i neodolné odrůdy a tedy zda plošně ošetřovat nebo ne. Ve vinohradech, kde jsou jenom odolné odrůdy, tam ošetřování proti pereně samozřejmě nedává smysl. Ale je to jenom moje úvaha a dost možná se pletu. 

 

Jak myslíš, je to Tvoje volba. Ale nemyslím si, že by spory na odolných kultivarech přežívaly a mohly se dál šířit do okolí. Měj v patrnosti, že nejvíc se šíří zpočátku z půdy, ale později vzduchem, bohužel se mi nepodařilo zjistit, na jakou vzdálenost. 

[Ondra]

Jak myslíš, je to Tvoje volba. Ale nemyslím si, že by spory na odolných kultivarech přežívaly a mohly se dál šířit do okolí. Měj v patrnosti, že nejvíc se šíří zpočátku z půdy, ale později vzduchem, bohužel se mi nepodařilo zjistit, na jakou vzdálenost.
 

Pokud fouká, tak "nekonečně" daleko. Spory v půdě, travě nebo kdekoliv jinde přeživají i několik let. (Zničí je třeba silné uv zaření a pak samozřejmě silný mráz).

Proto je ta oospora tak životaschopná. Pokud třeba ve skleniku se da UV zářič, je takove prostředí pro plísně velmi nehostinné.  
 

https://www.uvtech.cz/uv-c-lampa-proti- ... MdEALw_wcB

[Jarek23]

Pokud fouká, tak "nekonečně" daleko. Spory v půdě, travě nebo kdekoliv jinde přeživají i několik let. (Zničí je třeba silné uv zaření a pak samozřejmě silný mráz).

Proto je ta oospora tak životaschopná. Pokud třeba ve skleniku se da UV zářič, je takove prostředí pro plísně velmi nehostinné.  
 

https://www.uvtech.cz/uv-c-lampa-proti- ... MdEALw_wcB
 

 

Ondro, mas to ty nebo nekdo jiny vyzkoušené? 
 

[Ondra]

Ondro, mas to ty nebo nekdo jiny vyzkoušené? 
 

 

Mám popravdě již osobně vymyšlen levnější způsob. 48V baterie 4x12V a k tomu tyto UV zařiče (žarovky) z aliexpressu. Jestě jsem to ale nesmontoval. Účinnost je předevšim v noci, kdy spory prave k vuli chybějícímu UV svetlu začnou ožívat. UV co je ze slunicka, je pro ně smrtící. Takže když to v přimem tlaku na ně tim světlem vybalíš, tak je to rana přimo na komoru. Představ si to jako škebli. Pres den je kvůli ochraně zavřená a v noci se otevře. Nastavíš timer třeba na půlnoc a jednu rano...nebo jen zmackes spinač ...A pic kozu do vazu. 

PS: světlo musí jít zespoda od země na spodní čast listu a též idealně i z vrchu "skleniku" dolů. Sklenik sice v noci vypada tim modrym světlem jako nejaky party stan, sousedy to může trochu znejistit, ale pro plísně je to mortal combat. 

Planoval jsem na to i studii, ale mam jen jeden sklenik. 

[Lubo]

..... nedá sa mi nenapísať, ale nechcem, aby si niekto ublížil pri experimentovaní. UV-C sa používa napr. aj pri dezinfekcii vody v jazierkach, najmä pri zakladaní, lebo zabíja aj tie dobré baktérie, tak sa od toho ustupuje a ja sám ho už 10 rokov nepoužívam. Použitie je v uzatvorerenom komponente, kde voda prúdi okolo UV-C trubice. Toto žiarenie je veľmi nebezpečné pre ľudí aj rastliny!!!!. Na pestovanie sa používa s rozumom krátkodobo UV-B a bežné neškodné UV-A. Tie však nelikvidujú plesne a baktérie. 
 

[Ondra]

..... nedá sa mi nenapísať, ale nechcem, aby si niekto ublížil pri experimentovaní. UV-C sa používa napr. aj pri dezinfekcii vody v jazierkach, najmä pri zakladaní, lebo zabíja aj tie dobré baktérie, tak sa od toho ustupuje a ja sám ho už 10 rokov nepoužívam. Použitie je v uzatvorerenom komponente, kde voda prúdi okolo UV-C trubice. Toto žiarenie je veľmi nebezpečné pre ľudí aj rastliny!!!!. Na pestovanie sa používa s rozumom krátkodobo UV-B a bežné neškodné UV-A. Tie však nelikvidujú plesne a baktérie.
 

Ono jde o vykon zařiče. Proto to mam jako bodovky s 48V., ale jinak souhlas, nepatři to do ruk nikomu, kdo neví, co s tim. Ja to mam prave vymysleny na timer a 30 min. Spinani jen v konkretni noční-ranni hodiny. Kazdopadně ta predstava, že to lita na dronu ve vinici v meziřadí a uv-c lampa ty ludry mydlí... mě fascinuje. 

[Lubo]

Osobne si myslím, že 30 min rastliny v blízkosti "upečie". Na stimuláciu rastliny sa používajú záblesky 1s,  liečiaci proces 1 min. Štúdie hovoria o presnom dávkovaní UV-C a ladení výkonu. Je to téma pre vedcov a univerzity s normovaným vybavením. Raz to na drone skončiť môže. Veľa zdaru v testovaní a keď budú výsledky, treba sa s nimi podeliť, či už budú pozitívne alebo negatívne. 

[Ondra]

Osobne si myslím, že 30 min rastliny v blízkosti "upečie". Na stimuláciu rastliny sa používajú záblesky 1s,  liečiaci proces 1 min. Štúdie hovoria o presnom dávkovaní UV-C a ladení výkonu. Je to téma pre vedcov a univerzity s normovaným vybavením. Raz to na drone skončiť môže. Veľa zdaru v testovaní a keď budú výsledky, treba sa s nimi podeliť, či už budú pozitívne alebo negatívne. 

 

Jde pravě o ten výkon. To, co jsem koupil jsou takové bludičky do lampičky. Uvidime. Nemam to jestě propočitané. Je to zatim jen odhad pro názornost.
 

[Lubo]

....48 W je už dosť  silný výkon, ja som používal 72W v uzatvorenom plastovom tubuse cca 5 l pre prietok 5l za sekundu, zelené riasy to zničilo totálne za 2 dni, urobilo mŕtvu vodu, vode chýbali aj dobré baktérie. Možno by bolo na zamyslenie, umiestniť do skleníka uzatvorený model s ventilátorom. Ten by čistil vzduch ale neničil by zdravé a prospešné baktérie v pôde a na rastlinách. Zároveň by nepriame pôsobenie neohrozilo, rastliny, ľudí.  
 

[Ondra]

....48 W je už dosť  silný výkon, ja som používal 72W v uzatvorenom plastovom tubuse cca 5 l pre prietok 5l za sekundu, zelené riasy to zničilo totálne za 2 dni, urobilo mŕtvu vodu, vode chýbali aj dobré baktérie. Možno by bolo na zamyslenie, umiestniť do skleníka uzatvorený model s ventilátorom. Ten by čistil vzduch ale neničil by zdravé a prospešné baktérie v pôde a na rastlinách. Zároveň by nepriame pôsobenie neohrozilo, rastliny, ľudí.
 

Jako je evidentní, že víš, o čem oba mluvime. Já to sice dal na papír, ale klidně, pokud již sam doma něco takoveho máš, bez jakychkoliv okolků to doma otestuj. Já to mam v planu až na příští sezonu. Než to zbastlim a nastavím pomocí stmívače, tak jsou už listy z révy dole a bylo by asi fajn zjistit, co uz je pro rostlinu moc. To by hodně pomohlo s nastavenim.

[Andy]

V poslednej dobe mám čoraz menšiu chuť čokoľvek na toto fórum písať z dôvodu častých do istej miery konfroktačných reakcií na kohokoľvek vyjadrený názor alebo jeho skúsenosť.

Od toho je fórum -o konfrontáciách. Na rozdiel od maslovej úrovne facebooku a podobných sietí -v nič nehovoriacej výpovedi potľapkávaní po pleci, planých príspevkov, či vlastných pokecu, na fóre zaplevelujúcich vlákna. Samozrejme o konfrontáciách zdravých -nie o brúsení si ega.

Niečo ale musíme v tom živote aj vydržať -nevzdávajme to

Napriek tomu, že tu zverejňované pozorovania nevychádzajú z rovnakých podmienok, a teda majú od vedeckých príliš ďaleko a sú teda relatívne nepoužiteľné, určite sú zaujímavé -tak ako reakcie, na úrovni fóra (teda tie faktické), na ne.

V lete som na dva citlivé kry aplikoval pred a po odkvete Cabrio Top, a oba razy som strekol naviac tiež jednu časť rozsiahlo vedeného prastarého koreňa viniča -ktorý to nutne na prežitie nepotreboval -aby som videl prípadný rozdiel. Rozdiel nepozorujem, no z čítaného vidím, že to nebolo správne: jednako zrejme tlak choroby z okolia je väčší, než som možno lokálne zahubil, a tiež by som sa možno priklonil k tomu prispeniu ku zvýšeniu pravdepodobnosti rezistencie na tento prípravok.. Takže toto už nie -a myslím že sporadické striekanie vzdialenejších krov bude v budúcnosti dostatočným prehreškom..

[Dzordzik]

Jak myslíš, je to Tvoje volba. Ale nemyslím si, že by spory na odolných kultivarech přežívaly a mohly se dál šířit do okolí. Měj v patrnosti, že nejvíc se šíří zpočátku z půdy, ale později vzduchem, bohužel se mi nepodařilo zjistit, na jakou vzdálenost.
 

Pokud jsem hledal správně, tak: "there is some evidence of long-distance (500-600 km) spore dispersal in regional air currents (Szoke et al., 1998)". To podporuje tezi, že ošetřovat má smysl pouze vinohrady, které obsahují citlivé odrůdy Ty odolné nejsou plísněmi vůbec napadeny, resp. se na listech ani jiných orgánech napadení vůbec nijak neprojevuje. Ani nekrózami, které jsou typické pro odrůdy, které sice napadeny jsou, ale dovedou se chránit proti dalšímu šíření patogenu.

[Ondra]

Moje nová vybava z alíka... uv-c lampa s 20W a dálkovym ovladačem s timerem do skleniku.
Natáhnu tam kabel a dam to do stare lampičky se stinitkem.

Tzn: Lomikare, Lomikare, (padli, padlí) do roka a do dne Ťa vyzývam na boží súd. :-)
 

[Marek1970]

Držím palce aby v tom skleníku na jar ešte niečo rástlo a spolu s padlí tá lampa nezlikvidovala aj prezimujúce rastliny, teda v prípade ak tam niečo u teba prezimováva, lebo ja mám skleník vždy plný, či je jar, leto, jeseň, zima a ako mi poradil niekto z môjho pohľadu odo mňa skúsenejší, pri akomkoľvek živom organizme vrátane rastlín by neodporúčal dlhodobé germicídne žiarenie. Ale aspoň budeme mať skúsenosť z prvej ruky, priamo od člena fóra, či to likviduje aj rastlinný materiál pri dostatočne dlhej expozícii žiarenia.

[LadaSvijany]

Marku, nebo naopak. Třeba se Ondrovi tím ozařováním podaří pozměnit genetickou výbavu révy tak, že bude odolná na všechny choroby, bude mít pěkně velké bobule a k tomu ještě vynikající chuť.

[Ondra]

Marku, nebo naopak. Třeba se Ondrovi tím ozařováním podaří pozměnit genetickou výbavu révy tak, že bude odolná na všechny choroby, bude mít pěkně velké bobule a k tomu ještě vynikající chuť.

 

 Genetiku určitě ne. Jaderný reaktor to opravdu není. Mam tam několik odrůd, co mi uz druhy rok kvůli padlí vůbec nezaplodily. Ono střikat to tvrdou chemii, když jdou zrovna do barvy plodící sloupcové rajčata a dole okurky.... takže volba je jasná:
buď čerstvá zelenina a zkusit uv-c nebo to půjde vykácet....Ale jak se řiká.... kdo nic nedělá, nic nepokazí. 

[Lubo]

Ondra, v skleníku používam na múčnatku Bioton alebo po novom Bioan. Je to výťažok zo sóje bez ochrannej lehoty. 

[Radovan]

Dezinfikovať skleník v zime, no ok. Ale v lete do neho pri vetraní akože nenaletia milióny spór z okolia?

[Ondra]

Dezinfikovať skleník v zime, no ok. Ale v lete do neho pri vetraní akože nenaletia milióny spór z okolia?

Tou germicidní lampou se pokusim ty mrchy pobít kratkým rozsvicenim - ideálně bez chemie.
.....vždy se najde někdo, kdo neví, ze něco nejde opravit.... a opravi to. 
 
Prostě... vyzkoušet a otestovat různé delky ozáření. Jelikož ve skleniku nemam žadnou extra pro mě důležitou révu, tak pokud něco zařve, opravdu mi to žily nezkrátí.

(Stejně si myslim, že nemá co zařvat, ty očekavané davky uv- c nebudou podle mě pro rostliny devastující)
ps: ano, platí i zde zakladni vědecká poučka:
Myslet=hovno vědět.

[Lubo]

Ondro, ono sa to už používa, aj pri pestovaní, len trošku inak. Držím palce, aby Ti Tvoj hobby pokus vyšiel. 

[Marek1970]

Len pre upresnenie našich obáv o Ondrove rastliny:
"Žiarenie UVC má negatívny účinok na ľudský organizmus aj rastliny"
https://www.uvzsr.sk/documents/d/uvz/ge ... inrormacia
Tých informácií je verejne dostupných veľa aj s konkrétnymi následkami ale každý sme si strojcom svojho šťastia, takže "pokusom" sa medze nekladú.  

[Ondra]

Len pre upresnenie našich obáv o Ondrove rastliny:
"Žiarenie UVC má negatívny účinok na ľudský organizmus aj rastliny"
https://www.uvzsr.sk/documents/d/uvz/ge ... inrormacia
Tých informácií je verejne dostupných veľa aj s konkrétnymi následkami ale každý sme si strojcom svojho šťastia, takže "pokusom" sa medze nekladú.
 

Armstrong- Měsíc? tam rozhodně nedoletíš, nemáš křidla, sokole!
Schumacher- jo, tak Ty bys chtěl byt v F1 mistr světa, jo?
Německý instalatér v pornofilmu- to se tam nevejde...

[Marek1970]

"Schumacher"  , no veď vyskúšaj, uvidíš a potom sa zo skúsenosťou s nami na jar podeľ. Ak v tom skleníku nemáš nič vzácne, tak v najhoršom prípade si ho "dezinfikuješ" aj od rastlín, ktoré by si aj tak možno časom vymenil za niečo lepšie. 
Ja sa zatiaľ idem radšej pozrieť po Ľubošom odporúčanom Bioane ale pravdu máš v tom, že len experimentovaním a prekonávaním prekážok sa vieme posunúť ďalej. 

[Georg]

Jak myslíš, je to Tvoje volba. Ale nemyslím si, že by spory na odolných kultivarech přežívaly a mohly se dál šířit do okolí. Měj v patrnosti, že nejvíc se šíří zpočátku z půdy, ale později vzduchem, bohužel se mi nepodařilo zjistit, na jakou vzdálenost.
 

Peronospora může v půdě přežívat přibližně 10 let. Výtrusy jsou údajně schopny přenášet se vzduchem na vzdálenost více než 500 km. (Zdroj tohoto údaje je uveden například zde: https://www.cabidigitallibrary.org/doi/ ... dium.41918 ). Myslím, že jsem kdysi někde četl o více než 700 km.

Nejlepší způsob, jak zjistit rezistenci, je samozřejmě nepoužívat vůbec žádný fungicid.
Nicméně osobně jsem pro to, aby se všechny odrůdy alespoň jednou ošetřily proti peronospoře. Opakuji: všechny odrůdy (včetně rezistentních). Důvodem je, že rezistenci lze prolomit. A pokud neošetříte vůbec, zvyšujete pravděpodobnost, že rezistence bude prolomena rychleji! To již bylo prokázáno a vyučuje se to i na našich univerzitách.
 
 Odolné odrůdy jsou obzvláště cenné a odolnost by měla být zachována co nejdéle. Jak rychle může dojít k průlomu v odolnosti, je vidět například na odrůdě jabloně Topaz.

[Dzordzik]

Vzhledem k tomu, že spory plísní a hub jsou všudypřítomné, tak si osobně nemyslím, že jedno ošetření proti nějaké chorobě cokoli řeší ve vztahu k zabránění nebo oddálení prolomení rezistence nějaké odrůdy. Choroby se o napadení odrůdy snaží vždy když mohou, když jsou splněny podmínky šíření, tj. jedno ošetření v sezóně nic moc neznamená. Ano, jednorázově může snížit množství výskytu spor na listech a réví, ale toto mnoství je rychle obnoveno z okolí a pak jde jenom o to, jaká je doba účinnosti postřiku a ta bývá obecně poměrně krátká.

[Radovan]

Áno, presne tak som to myslel. Múčnatku vnímam ako hubu, proti ktorej je treba zasahovať neustále a opakovane, ak nastanú podmienky na jej šírenie. V sklenníkoch takéto podmienky bývajú. Všetci veľmi dobre vieme, čo dokáže múčnatka za dva týždne. Ak tam doletia nejaké spóry, čo určite doletia, rozvoj bude veľmi rýchly.
Ak by sa UV-C dalo používať počas sezóny, bola by to určitá alternatíva k fungicídom. Viacerí sme však dospeli k nejakému rozumnému (jemnejšiemu) tlmeniu múčnatky. Ľubovi zaberá mlieko, niekomu sóda s jódom, mne KH2PO4. Všetky spôsoby však majú spoločné to, že ich treba robiť od začiatku výskytu múčnatky opakovane až skoro do konca sezóny.

[Georg]

Vzhledem k tomu, že spory plísní a hub jsou všudypřítomné, tak si osobně nemyslím, že jedno ošetření proti nějaké chorobě cokoli řeší ve vztahu k zabránění nebo oddálení prolomení rezistence nějaké odrůdy. Choroby se o napadení odrůdy snaží vždy když mohou, když jsou splněny podmínky šíření, tj. jedno ošetření v sezóně nic moc neznamená. Ano, jednorázově může snížit množství výskytu spor na listech a réví, ale toto mnoství je rychle obnoveno z okolí a pak jde jenom o to, jaká je doba účinnosti postřiku a ta bývá obecně poměrně krátká.

 

bývá obecně poměrně krátká.

Každý může mít samozřejmě svůj osobní názor, ale věda říká něco jiného.
To se také učí ve státních institucích a na univerzitách zde v Německu. Jednorázová léčba, kterou jsem zmínil, by měla být minimem.
Státní vinařský institut ve Weinsbergu zde v Německu provádí výzkum v této oblasti již desítky let. Rezistentní kmeny patogenů se neustále vyvíjejí (to je příroda). A šíření těchto kmenů je třeba zabránit. Mnoho nekontrolovaných šíření a mutací nakonec povede k průlomu rezistence (podobně jako u multirezistentních mikrobů a antibiotik v humánní medicíně).
Každý, kdo se domnívá, že rezistentní odrůda zůstane chráněna navždy, se mýlí. Rezistentní odrůda není stoprocentně imunní!
Není to tak, že by se patogen odrazil od vnější buněčné stěny rezistentních odrůd a nepronikl do rostliny. I rezistentní odrůdy jsou napadány a patogen do nich proniká, ale rostlina má různé obranné mechanismy, které brání růstu mycelia atd.

Jediné ošetření plně systémovým přípravkem ve správný čas může mnohonásobně snížit riziko silného napadení peronosporou.
Dobré přípravky mají léčebný účinek na lehká napadení během prvního jednoho až dvou dnů. A někdy i několik týdnů poté.
Na tomto místě bych však rád upozornil, že i postřiky je třeba používat opatrně. Je třeba uplatňovat antirezistentní strategii (postřiky stejné skupiny účinných látek se nesmí používat po sobě atd.).

 

[Lubo]

To, čo je prirodzené, treba používať často a dlhodobo ako písal Rado. Dá sa pestovať bližšie k prírode ale v menšom a venovať tomu veľa času nie len na ošetrovanie ale najmä na pozorovanie.
 

[Lubo]

Armstrong- Měsíc? tam rozhodně nedoletíš, nemáš křidla, sokole!
Schumacher- jo, tak Ty bys chtěl byt v F1 mistr světa, jo?
Německý instalatér v pornofilmu- to se tam nevejde...
 

Ondra, mne sa zdá, že pre Teba je pestovanie viniča len vedľajší produkt. Ty sa chceš proste hrať

[Ondra]

Ondra, mne sa zdá, že pre Teba je pestovanie viniča len vedľajší produkt. Ty sa chceš proste hrať
 

Kdo si hraje, nezlobí!

Některé rady blízkých jsou užitečné. Třeba ta, aby člověk nestrkal prsty do elektrické zasuvky. To ale nemění moje odhodlání narvat tam tu germicidni lampu! 

Kde je pravda, se nakonec stejně ukáže. 

[Marek1970]

… Rezistentní kmeny patogenů se neustále vyvíjejí (to je příroda). A šíření těchto kmenů je třeba zabránit. Mnoho nekontrolovaných šíření a mutací nakonec povede k průlomu rezistence (podobně jako u multirezistentních mikrobů a antibiotik v humánní medicíně).

… Jediné ošetření plně systémovým přípravkem ve správný čas může mnohonásobně snížit riziko silného napadení peronosporou.

… Na tomto místě bych však rád upozornil, že i postřiky je třeba používat opatrně. Je třeba uplatňovat antirezistentní strategii (postřiky stejné skupiny účinných látek se nesmí používat po sobě atd.).
 

Určite nie som odborník a vinič pestujem aj ošetrujem skôr intuíciou, srdcom a sedliackym rozumom ako študovaním vedeckých  teórií ale vyššie uvedené Georgovi názory sa úplne zhodujú aj s mojim presvedčením.
Preto sa preventívnym ale nie nezmyselným ošetrovaním alebo inými metódami napr. likvidáciou extrémne citlivých odrôd snažím, aby na mojej záhrade nevznikali koncentrované ložiská patogénov. Keď viem, že počasie je dlhodobo priaznivé na ich rozvoj, tak nečakám kým sú múčnatka alebo perenospóra rozlezené po celej vinici.
Som rovnakého názoru aj v tom, že ak na záhrade nepestujem len tzv. rezistenty voči perenospóre, tak aspoň jedno sytémové ošetrenie voči nej je nevyhnutné. Musím si skratka vybrať z dvoch možností: buď budem striktne pestovať len rezistenty a vtedy nemusím proti perenospóre striekať alebo ak stále mám na záhrade niekoľko odrôd voči perenospóre neodolných, tak by bolo proti zdravému rozumu aby som ich neošetril, lebo perenospóra ich skôr alebo neskôr zožerie a jej spórámi budem mať zasvinenú celú záhradu, čo v nasledujúcom roku ma bude stáť ešte viac úsilia.
Súčasne nie som blázon aby som striekal chémiu hlava-nehlava a v maximálne možnej miere sa snažím minimalizovať “tvrdú” chémiu a preferovať eko ošetrovanie aj keď to znamená častejšiemu aplikáciu oproti systémovým prípravkom.
V praxi to znamená na jar Sulca, 2x systém s časovým odstupom (Dynali, Cabrio top), vo výnimočne zlých rokoch a silnom tlaku múčnatky najneskôr začiatkom júla Vivando a pri perenospore Champion (alebo Profiler WG, či Cuprotonic) a do konca sezóny už len postreky typu mlieko so sódou, K2HPO4, Vitisan… Tento rok po opade listov som to ešte na konci sezóny prebehol Sulcou.
Okrem toho treba občas ošetriť proti roztočom nimbovým olejom a vo výnimočných rokoch (raz za 3-4 roky) aj systémovým akaricídom.
Zatiaľ mi to vychádza a napr. u niekoho fatálne neodolná Dyňka bola tento rok do absolútneho konca sezóny úplne čistá od perenospóry a aj múčnatka na zvyšku vinice bola úplne minimálna.
Nikoho nepresviedčam, nikoho k ničomu nenútim, každý nech si ošetruje záhradu tak ako sám uzná za vhodné, ja to robím tak ako som uviedol.
Možno raz úplne odstránim proti perenospore neodolné odrody a tým zredukujem použitie niektorých postrekov ale zatiaľ ich nemôžem vylúčiť.

[Lubo]

Marek to pekne zhrnul, tak si dovolím len jedno doplnenie. Netreba zabúdať aj na antraknózu a tam je meď, účinná látka rovnaká ako pri perenospóre. Keďže vidím aké škody dokáže antraknóza narobiť, tak každý odrezok, novú sadenicu preventívne preliečujem. Rovnako po strihu koniec februára, začiatok marca, postriekam champiónom vinič, pričom na cca 60 koreňov miniem 5-7l postreku a to sa ujde aj nektarinkám.
 

[Ondra]

Mimochodem... řešil tu už někdo na jaře sloupnutí staré- mnohaleté borky (kůry) na révě? Objeví se čistá a hladká dřevina, která se da krásně ošetřit. Viděl jsem to i natřené vapennými - bílými nátěry. 
...opět nekonvenční postup, ale já v tom fakt problem nevidím. 

[Dzordzik]

Na tom nic nekonvenčního není, dělám to každým rokem, přesně z toho důvodu, který zmiňuješ.

[Ondra]

Na tom nic nekonvenčního není, dělám to každým rokem přesně z toho důvodu, který zmiňuješ.
 

Raději se opatrně ptám, mam pocit, že jsem tu za vyvrhele a strůjce velkých nemravností. 

[Dzordzik]

Ale to jsme tady přece všichni

[Lubo]

Ale to jsme tady přece všichni

 

...súhlas
 

[Marek1970]

... sloupnutí staré- mnohaleté borky (kůry) na révě ...

Tiež sa ju snažím dať dole ešte počas zimy, neviem či je to dobré alebo zlé ale ak sa dá, tak ju olúpem a borku spálim.
 

[Ondra]

Tiež sa ju snažím dať dole ešte počas zimy, neviem či je to dobré alebo zlé ale ak sa dá, tak ju olúpem a borku spálim.
 

Zlé to není určitě, spory z padlí a dalšich patogenů, které zůstaly na té borce si stejně nic jinyho než spálit nezaslouží. 
 
Jediné, co by nemuselo být ideální, je to odstranění v zimě- zmenší se tim logicky "obal" révy- sníží se asi ta zmíněná odolnost k mrazům. Proto to raději asi udělám až na konci zimy. Mě by se ostatně taky moc nelibilo, kdyby mi taky někdo sebral oblečení a vyšoupl mě jen v trenkách ven. 
 
Ale je to jen můj pohled a námět k zamyšlení.

Ačkoliv....Minus 25°C asi jen tak v našich podminkách nenastane.... ale kdo to s naprosto jistotou ví?

A navíc, že to zrovna trapí mě, člověka, co bude ve skleniku páchat ty "zvěrstva" jako doktor Mengele, že?