Oreve.cz - fórum pro pěstitele Révy vinné

Dle informací od Bred_ika

Synonyma: Bornemissza Gergely 15, BG 15
Barva: Modrá
Původ: Nero je maďarská interspecifická stolní odrůda, v jejímž původu (Seyve Villard 12375 x Gárdonyi Géza (Medoc noir x Čabaňská perla)) se dá najít i proslulá moštová odrůda Merlot. V Maďarsku je od roku 1993 registrovaná a od roku 1997 je v Evropské unii právně chráněná.
Charakteristika odrůdy Listy: středně velké, tří až pěti laločnaté s středně hlubokými výřezy, zoubkování listu je ostré. Čepel listu středně zelená, zespodu hladká. Stopka listu je dlouhá.
Růst: silný
Doba zrání: velmi raná, první polovina srpna
Hrozen a bobule: Hrozny středně velké, středně husté, křídlato - konické. Hmotnost hroznu je 200 – 300 g.
Bobule je středně velká, oválná, modré barvy s voskovým ojíněním. Hmotnost bobulí 3-5 g. Chuť harmonická, jemně aromatická, velmi dobrá. Dužnina chruplavá až masitá, slupka pevná.
Obsah cukrů a kyselin: cukernatost 16-25%, kyselost 6 g/l
Vyzrávání výhonů: velmi dobré
Plodnost dřeva: 70-90%
Počet hroznů na výhon: 1,3-2,0
Zatížení, řez: 6-12 oček/m2, 40-50 oček na keř, snáší i krátký řez (ale na krátkém dřevě je menší velikost hroznů).
Odolnost k mrazu: střední (-22 až -24°C)
Odolnost k chorobám: odrůda Nero má zvýšenou odolnost proti plísni révové a padlí, lze ji pěstovat bez chemického ošetření nebo pouze s fungicidním ošetřením v případě velmi silného infekčního tlaku padlí révového. Při ponechání hroznů na keři může být napadena šedou plísní.
Množení: Zakořeňování řízků je velmi dobré.
Zvláštnosti: Mezi zahrádkáři je běžná a oblíbená nejen v u nás, ale i třeba v Polsku, kde v internetové anketě je spolu s Kodrjankou každoročně nejoblíbenější modrou stolní odrůdou. Je vhodná i pro výrobu vína.
Podle D. Pospíšilové měla tato odrůda z 23 zkoušených odrůd nejvyšší obsah resveratrolu (látka považovaná za jeden z nejlepších antioxidantů) v bobulích i ve víně!

Nero bude tento rok biedne - v kvete sprchlo, a torza strapcov co zostali maju male bobule. je bez vyraznejsieho poskodenia chorobami - striekal som 3x - iba proti mucnatke Kumulusom. uz som ho tento rok chcel prestepit ale vrubel Galahadu (zelene do zeleneho) sa nechytil. 
 

KOukám že to Nero je všude tak malé,budou to letos jadýrka obalené slupkou.

To ho máš ještě krásné. Kdybys viděl moje střapce Nera letos, tak je to k pláči. Bobule natěsnané v hroznu tak nahusto, že se už dávno vytlačují, bobulky malé, v průměru tak max 5-8mm a ještě úplně zelené a tvrdé. Přitom Galahad už zaměkává ... Minimálně 50% z celkového objemu bobule zabere semeno. někdy i víc. Jednoznačně jde. Tohle doma nehodlám dál pěstovat. Jenom zabírá místo a nemá jedinou výhodu. Extra odolný chorobám u mě není, chuťově o ničem (jenom sladký) a ty husté hrozny s malými bobulemi narvanými velkými semeny, to není nic pro mě.

Mě z pěti keřů zbyl jeden i ten to má spočítané,na jaře ho přeroubuju,je to krásný silný kmen ale nevím co na něj dát,jestli modrou nebo bílou odrůdu.

LadaBlatna61 píše: ↑

07 srp 2020, 21:56

Mě z pěti keřů zbyl jeden i ten to má spočítané,na jaře ho přeroubuju,je to krásný silný kmen ale nevím co na něj dát,jestli modrou nebo bílou odrůdu.

 

U mě to dopadne stejně. Zatím přemýšlím jakou odrůdu tam dám.

No, ja som bol s Nerom vcelku spokojný. Bola to každoročná istota, mnohé odrody nie sú tak stabilné. Je pravda že už ho nepestujem, hlavne kvôli tým kôstočkám, ani chuť nebola ničím extra zaujímavá. Ale to ani u polovice nových odrôd z východu nie je. Dozrieval mi v hodne vysokej nadmorskej výške, ani nenapíšem jakej, bo mi nikto neuverí. Ak si dobre pamätám, tak strapce vôbec nehnili, napriek husto natlačeným bobuľkám. Našiel som staré foto.

Ešte doplním, že potom som sa presťahoval a na novom mieste som posadil nové odrody z východu. Niektoré za 5 až 10 násobok ceny sadeníc Nera. Asi s polovicou z nich som spokojný, u druhej polovice si mnohokrát vravím že staré dobré Nero a Bianka.. Takže lovenie pre mňa vyhovujúcich odrôd pokračuje a mnohé označované pred pár rokmi ako "bomba kšeft" idú hore komínom.

Já mám bohužel s Nerem špatné zkušenosti. Posledních min 5 let sice kvete průměrně, ale všechno sprchne. Možná je to tím, že jej pěstuji u zahradního domku na jižní straně, kde kvete brzy a pak jej zaskočí zhoršené počasí. I když první roky to bylo ok. Ostatní odrůdy jsou ale bezproblémové, tak jej zkusím přeroubovat. 

U mě sice nikdy nesprchl ale jeho husté hrozny, malé bobule, jednoduchá chuť a hlavně ty vůči velikosti bobulí velká a tvrdá semena mě už přestaly bavit. Půjde pod nůžky na všech keřích kde ho mám.

Je to tak, Nero už nemá šanci se mezi novějšími stolními odrůdami prosadit, konkurence je obrovská. Na druhou stranu Nero si nikdy nehrálo na pravověrnou stolní odrůdu, ale vždy bylo odrůdou univerzální, čili vhodnou jak na mošt, tak na jídlo. Já jsem vždycky chápal tuto odrůdu jako vyloženě "zahrádkářskou" a nikoli odrůdu určenou pro velkoplošné výsadby. U drobných pěstitelů dobře plnila a myslím, že stále plní své poslání přinášet radost lidem, kteří se révě zas tolik nevěnují a jsou spokojení, že jim u plotu nebo někde na zdi roste celkem nenáročná odrůda, o kterou není nutno se v průběhu roku starat a která stihne v půlce září dozrát. Trošku nesouhlasím z Dzordzikem, že chuť Nera je jednoduchá. Když si odmyslím ta velká tvrdá semena, tak na mně působí struktura bobulí velmi příznivě. Slupka je tenká, dužina skoro chruplavá a chuť rozhodně není fádní. Já bych řekl, že je ušlechtilá. Takže největším degustačním problémem asi jsou ta kamenná semena. Jinak všeobecně známými nectnostmi Nera jsou zvýšený požadavek na přísun hořčíku, husté hrozny s těsně nahloučenými malými bobulemi a vysoká atraktivita dozrávajících hroznů pro hmyz. Já jsem si Nerem zalepil tři díry pro vydeletovaném Rondu a myslím si, že ho dobře nahradí.

V mých podmínkách je chuť opravdu jednoduchá, prostě klasická sladká chuť bez výrazných kyselinek, bez muškátu nebo jiného náznaku chutě. A ta tenká slupka je pro stolní využití nevýhoda - ti co si chtějí vysadit Révu a pokud možno se o ni nestarat, tj. nestříkat a nesáčkovat, těm ve finále většinou zbyde jenom holé réví. Je tohle to co očekávali? Nemyslím. Souhlasím s tím, že dneska je Nero už odrůda dávno překonaná. Je obrovský výběr odrůd na které vosáci neletí, mají lepší chuť i větší bobule a jsou i odolnější chorobám a to výrazně. nevidím dneska jediný důvod ji vysazovat, naopak. A pokud si doma na zahrádně někdo bude chtít vysadit pár keřů na mošt, vysadí si kvůli tomu rád jinou odrůdu, na to vhodnější. Aspoň to tak vidím všude kolem mě.

 dneska je Nero už odrůda dávno překonaná. 

Áno to je, ale vidím tu veľkú disproporciu medzi očakávaniami a výsledkami u nových odrôd. Nero je jednoduchá odroda, blbuvzdorná, ľahko sa pestuje, nespŕcha, dobre rodí, dá sa použiť na jedlo aj na víno. Strapce sú pohľadné a ako začínajúci vinohradník som s ňou mal pekné výsledky. Tak úplne by som ju nezatracoval, hoci už ju nepestujem. Čím by si ju nahradil? Mám na mysli modrú univerzálnu odrodu, ktorá nemá nejaké extra maniere a urodí sa aj človeku, ktorý o réve vie len toľko že je modrá a biela. Napadla ma trebárs Šarada UA, Rošfor, Atos, ale víno z nich asi nebude nič moc. Keď sú ľudia schopní v 21. storočí stále sadiť samorodáky, tak pre nich je aj Nero obrovský krok vpred. To len mi sme poznatkami niekde ďalej a už sa nám Nero máli.
 

Klidně třeba ten Rošfor. U nás třeba Nero už nikdo jíst nechce. Dal jsem ho malému a ten do něj kousl, ucítil tvrdá a hořká semínka a okamžitě to všechno vyplivnul. Moja to taky jíst nechce. Tak proč to pěstovat? Jako nenáročná proč ne, musíš to ale brát tak, že ti co začínají nepotřebují něco univerzálního. Ti co začínají tak to chtějí jíst a možná, pokud je to chytí a budou toho mít podstatně víc, budou chtít zkusit něco vylisovat na mošt. Víno z toho zkouší dělat jenom ti, co je toho mají zaprvé hodně, tj. to není klasický začátečník, a zadruhé to má chuť, čas a vybavení zkoušet. Několik lidí po mě chtělo doporučení na odrůdy na doma na zahrádku a když jsem se ptal jestli chtějí na víno nebo na jídlo, nikdo neřekl že by chtěl dělat víno a dokonce nikdo nechtěl lisovat. Většina lidí chtějí 1-pár keřů na zahrádku k pergole nebo k plotu pro děti na jídlo. A takovým bych přesně nero nedoporučil. Velikost bobulí, semínka ... Pokud by mohli ochutnat dřív než zasadí, větším tomu, že si tuto úrodu nevyberou, ale to už je každého boj.

Asi áno. Mňa len k Neru viaže určitá spomienka, keď sa mi po prvotných neúspechoch s viniferami a nespokojnosti s labruskami podarilo niečo slušné. Vývoj nezastavíš. Nero môže byť odroda pre začínajúcich, ktorá hodne prepáči.

Dzordziku, dyť jsi tady nedávno psal, jak se dva tvoji kluci poprali o sotva dozrálý střapec Nera, .... nebo se pletu ? :-DPotkal jsem se tady v mém okolí před pár roky s jedním postarším pěstitelem, který mi nadšeně líčil, jak doma už roky úspěšně pěstuje "víno". Když jsem se zeptal, jaké odrůdy zaznělo ... Nero! A že ať se určitě přijedu podívat, jakážepak se jim to zase urodila krásná úroda. No, moje nadšení navštívit a shlédnout onen zázrak rozhodně nebylo tak velké, jako to pozvání, přece jenom Nero už trochu znám, pěstuji ho někdy od roku 2008? Ale podle toho jeho vyprávění, zvaní a lesku v očích to vypadalo, že hrozny má nejméně jednou tak velké jako já a že mu na jednom keři uzrálo asi pět kýblů slaďoučkých hroznů. No to víte, kdybych tohle viděl, prasknul bych závistí. Tak jsem tedy raději nikam koukat nejel a slušně jsem vycouval. Ale usuzuji z toho, že mnozí pěstitelé, kteří o révě nevědí prakticky nic, s Nerem vážnější problémy nemívají.
 

Máš pravdu, poprali se o něj, jak jsem psal. To je to A. B je to jak to pak dopadlo až jeden z nich vyhrál, to už teď taky víš :D Podruhé se poprali a přidala se i moje žena, když jsem od Mevika dovezl hrozen zralého Cimusu. Od té doby už se doma Nera nikdo nedotkl a musel jsem ho dojíst sám. Je to přesně o tom, že pokud nevíš jaké jsou další možnosti a neochutnáš, jsi za Nero rád. To je ale také vše. Není to špatná odrůda do začátku, ale jsou lepší. Já byl taky před pár lety začátečník. Z mnoha důvodů jsem se první úrody dočkal až po letech a upřímně říkám, že to pro mě bylo zklamání. Tolik let si to člověk piplal, konečně z toho vybojoval úrodu a pak to akorát tak přerouboju nebo vykopu. Oproti tomu např. první úroda Garoldu byla příjemné překvapení a tak bych mohl pokračovat.
 
 

No a teď je otázkou, jestli nakonec není šťastnější ten informačně nedotčený pán, který se mi chlubil svým fantastickým Nerem a nebo my, nabuzení hledači, co se pachtíme za stále lepšími odrůdami? Nakonec se totiž může stát, že my z toho nekonečného pachtění skončíme na psychiatrii a ten pán za námi přijede na návštěvu a jako dárek nám přiveze to své Nero...

To je otázka téměř filozofická, leč pravdivá. Na tu už si musí ale každý zodpovědět sám. Klíčem k odpovědi jsou informace. Pokud je onen začátečník bude, možná i díky tomuto fóru, mít, rozhodne se podle sebe. Jestli pak bude spokojen či ne už je na něm a na jeho podmínkách a péči, kterou keři poskytne.
Osobně patřím k těm lidem, kteří nikdy nebudou spokojení, vždycky se budu pachtit po lepším, zdravějším, odolnějším ... Ale chápu, že takoví nejsou všichni.
Ti si chtějí často nechat dobře poradit.
Každopádně, pokud bych já předtím, když jsem začínal, věděl jak Nero chutná (to je ten nejmenší problém), že bude u mě každoročně brutálně napadené černou hnilobou a jaké má malé bobule a přitom velká semena, nikdy bych si ji nevysadil a mohl jsem už x let pěstovat něco, co by mi vyhovovalo víc. A o tom to je. Každý jednou začíná a musí si těmi začátky projít sám. Jenom se, díky informacím, může vyhnout těm největším failům.

Jinak ta věta na závěr co si napsal mě upřímně rozesmála. Úplně jsem si tu situaci představil a zlepšila mi dobrou náladu - děkuju Wimpi
 
 

Já osobně bych Nero rozhodně nezatracoval. Je to odrůda poměrně spolehlivá, chutná a nenáročná. A je z ní parádní burčák! Přijde mi, že by neměla být uváděna v kategorii stolních odrůd, více by se mi líbila zařazená v rubrice těch univerzálních. Přiznám se, že jsem fanouškem této odrůdy, v rámci objektivity ale musím uznat, že letošní rok byl v jejím podání slabší, zejména co se týče plísňových chorob. Při dozrávání na Nero navíc letos poměrně dost útočily octomilky, takže jsem raději sklízel dřív.

 Jako začínající pěstitel můžu říct, že mi Nero dělá radost. Na fotce je tříletý keř s první úrodou. Navzdory v podstatě bezslunečnému srpnu, mírnému přetíženÍ, a koneckonců i tomu, že na něj slunce svítí jen od 8. do 14. hodiny, tak se cukernatost bobulí pohybuje mezi 14-16°ČNM. Chuť v mých nepříliš vinařských podmínkách není fádní, bratrovi připomíná kanadskou borůvku, sestra zase prý cítí příchuť ostružiny. I na starších keřích u prarodičů se Nero letos vydařil a bohatě zaplodil. Na mladých zálistkových lupenech se sice objevují místa napadená peronosporou, ale to v této fázi už asi nevadí. Jinak byl zdravotně bez problému i přes nulovou chemickou ochranu.

Nero by som nezatracoval. Čo sa týka chuti je na tom lepšie ako väčšina moderných odrôd. Je pravda, že na tých jadierkach si človek ide vylámať zuby ale zamrazená vylisovaná šťava v 2-litrových fľašiach je v zime fantastická, doslova životabudič.

 Někteří z místních přispěvatelů už můžou ukázat modrající se bobule. To já ještě ne, neboť nemám ty nejranější odrůdy a moje poloha není příliš vinařská. Přesto mi vinohrádek dělá letos taky radost. Moje oblíbené Nero je zatím hodně nadějné a já už můžu pomalu začít snít o jeho čerstvě vylisované šťávě.
 

To je hlavní, aby nám ten náš koníček přinášel radost, netřeba závodit kdo dřív... Držím palec, ať ti všechno dozraje a máš dobrou úrodu.

Takto vyzera moje Nero zasadene minuly rok na jar.
 
 

 V posledních dnech se Nero začalo poměrně rychle barvit.

velmi pekne.... taketo Nero sa mi nepodarilo dopestovat za tych par rokov co som s nim mal trpezlivost

Taky tak. Takové hrozny ani omylem. Moc pěkné.

Díky za pochvalu. Je to zvláštní, ale v mých asi méně vinařských podmínkách je to velmi spolehlivá odrůda, každoroční jistota. U sebe ji mám třetí rok a zatím vždy perfektní. U dědy ve vedlejší dědině bude už témeř deset let a jediný problém, co s ním je, jsou fleky na listech způsobené nerovnováhou ve výživě. To ale nemá (alespoň prozatím) vliv na úrodnost nebo odolnost. Pěstuji bez chemických postřiků, zatím jsem si vystačil s odvarem z přesličky + teda jarní sulka a NeemAzal na hálčivce.

Nero je vcelku vybarvený, po deštích nepraskla ani bobulka, ale cukry chybí. Aktuálně je to asi 10-12 °CNM.

 Nero k dnešnímu dni je v podstatě dovybarvený, cukry ale jdou nahoru jen pozvolna. Až na pár listů s chlorózou je jinak zdravotně úplně v pořádku. Po deštích nepraskla opravdu ani bobulka.

   Nero má k dnešku cukernatost cca 16°ČNM, takže na jídlo je to již sladké dostatečně. Na lisování by to chtělo ještě teplé září, které se letos ale asi konat bohužel nebude. Každopádně i tak letos spokojenost. Hrozny jsou krásné a zdravé. Ty největší mají přes 900 gramů! Menší výhrady mám ke struktuře bobulí, která je v porovnání s loňskem měkčí (asi vlivem deštivého září).

V letošním roce jsem se poučil z loňských chyb, kdy mi Nero vlivem špatného stavu listové stěny v průběhu září nenabíralo cukry a zaseklo se někde na 16°ČNM. Letos jsem pokusně v průběhu vegetace třikrát aplikoval listové hnojivo Vínofit. A výsledkem je, že obvyklé chlorózy na listech se u Nera letos vůbec neprojevily. Aktuální cukernatost je okolo 22°ČNM a chuťově je opravdu delikátní. Snad jediné dvě vady jsou, že velmi chutná i vosám a neroubované keře na vlastních kořenech vlivem sucha nechtěly moc růst.