Vinohradnícky špalier

[labakon]

Druhým rokom sa zaoberám s pestovaním stolového hrozna /len ako záľuba/ a pri jeho zakladaní som dlhšie zvažoval druh vedenia viniča. Po vzhliadnutí rôznych stránok a príspevkov som sa rozhodol pre tzv. vinohradnícky špalier. Inšpiráciu som nabral zo stránky  https://www.stavebnik.sk/clanky/ako-si- ... ukami.html. a z rôznych Ukrajinských videí. Inak som to videl aj pod názvom V-kordón. Tento názov vystihuje rozloženie celej sústavy. Jeho podoba je zrejmá z obr.1. Sadenice sa sadia v jednom rade /ja som ich dal  do dvoch radov  40 cm od seba/  a vo vzdialenosti 150 cm v rade. Letorasty sú vedené v dvoch šikmých líniách a v hornej časti sú od seba vzdialené  asi 130 cm.Mal som obavy, že to bude prehustené, ale je to celkom vzdušné a nezaplnené. Prikladám zopár fotiek. Má niekto skúsenosti s takýmto vedením??
 

 

 

 

 

 

[haco]

preco si daval tie sadenice 40 cm od seba? si budu zbytocne konkurovat... jednu vyklcovat a potom tych 150 cm bude v dalsich rokoch akurat :)

[Lubo]

Veľmi sa mi to páči. Všimol som si na Ukrajine, že dajú jeden do stredu a vedú ho na štyri ramená

[Radovan]

Je to zaujímavé. Ja som si vždy myslel, že dvojitá drôtenka má šancu len vo veľmi teplých oblastiach. Že u nás by to horšie dozrievalo, alebo malo väčší problém s hubovými chorobami. A zjavne to ide aj u nás. Prečo nie.
 

[dayofvictory]

Osobně nedělám nic, co by mohlo omezit vítr u révy. Pokud bych měl převládající vítr vodorovně s řádky, klidně bych vyzkoušel. Bohužel v mém případě bych měl vítr kolmo na řádky a to by u mě nebylo to pravé.

[Marek1970]

Druhým rokom sa zaoberám s pestovaním stolového hrozna /len ako záľuba/ a pri jeho zakladaní som dlhšie zvažoval druh vedenia viniča. Po vzhliadnutí rôznych stránok a príspevkov som sa rozhodol pre tzv. vinohradnícky špalier. Inšpiráciu som nabral zo stránky  https://www.stavebnik.sk/clanky/ako-si- ... ukami.html. a z rôznych Ukrajinských videí. Inak som to videl aj pod názvom V-kordón. Tento názov vystihuje rozloženie celej sústavy. Jeho podoba je zrejmá z obr.1. Sadenice sa sadia v jednom rade /ja som ich dal  do dvoch radov  40 cm od seba/  a vo vzdialenosti 150 cm v rade. Letorasty sú vedené v dvoch šikmých líniách a v hornej časti sú od seba vzdialené  asi 130 cm.Mal som obavy, že to bude prehustené, ale je to celkom vzdušné a nezaplnené. Prikladám zopár fotiek. Má niekto skúsenosti s takýmto vedením??
 

František, máš to veľmi pekné. Až čas ukáže či aj praktické a či budeš zvládať údržbu viniča pri tomto vedení (zelené práce + chemickú ochranu). Môj prvý dojem je, že si mal asi pri výsadbe zostať len u jednej rady vysadenej na stred konštrukcie ale ak sa zahľadím na obrázok č. 2, tak si ich tuším síce vysadil v dvoch radách ale na striedačku, čiže rastliny v jednotlivých radách nie sú vedľa seba vo vzdialenosti 40 cm (možno však zle vidím) ale stále sú 150 cm od seba. Sadenice sú ešte mladé ale o pár rokov z toho budú divo rastúce chobotnice v dvoch radách, ktoré by asi bol problém udržať vzdušné, ak by boli vedľa seba. Pri striekaní budeš vždy potrebovať dostať postrek na rastliny aj na vnútornú stranu toho "V-čka", to by však bolo vždy trochu zložitejšie aj pri jednej rade rastlín s ťažňami vedenými po oboch stranách V-é ako píše Ľuboš a ako sa to pestuje na Ukrajine (pri striekaní bude treba asi trysku prestrčiť do vnútra). Chápem však, že odrôd je tak veľa a človek ich chce všetky vyskúšať, tak sa mnohí z nás snažia natlačiť čo najviac rastlín na záhradu 
Každopádne držím palce a prajem nech sa ti darí.

[Bohous]

Souhlasím s Markem, je to moc pěkné, ale jak budou keře stárnout a mohutnět, může být problém udržet je na uzdě. Mně se nejvíc líbí na Ukrajině ten způsob do V, ale s jedním keřem a čtyřmi dlouhými rameny. Bohužel, chce to hodně prostoru.

[Dzordzik]

Já vidím právě v tom V problém. Jak se vzdušností, tak hlavně s postřiky. Neumím si představit, jak to postříkat z vnitřní strany. A už vůbec nerozumím důvodu, proč někdo sadí keře stolních odrůd 40cm od sebe, když to je tak spodní hranice i pro mošťáky stříhané na čípky bez tažňů ... Ale tak proč ne, když si někdo chce hrát ... Vykopat to jde vždycky. To už bych víc rozumněl tomu, že by někdo chtěl vyzkoušet v místních podmínkách to typické Ukrajinské vedení se 2 listovými stěnami a vzdáleností mezi 3-4m.
 

[andrejZA]

Mne sa veľmi páči takéto vedenie. Samozrejme by bolo treba vychytať muchy, napr. vzdialenosť medzi letorastami nechávať väčšiu kvôli vzdušnosti. Možno až tak že vylamovať každý druhý letorast. S postrekovaním to môže byť trochu náročnejšie, ale pri troche obratnosti si viem predstaviť, že človek nejako vojde dovnútra medzi tie dva rady a postrekuje aj odtiaľ. To vyžaduje mať dôsledne prevedené zelené práce. Ale mohlo by sa to dať. Inak podľa mňa autor myslel vzdialenosť koreňov nie 40cm, ale 150, je to tam tak nejako nejasne napísané, ja som to pochopil takto. Tých 40 čísel to by bol asi nezmysel. Píše, že sadil rastliny do dvoch radov, tak asi 40 cm bola šírka medzi týmito dvoma úrovňami.

[Mevik]

Na Ukrajině je to celkem běžné vedení, ale  s jedním podstatným rozdílem. Oni mají sice dráty pár decimetrů od sebe, ale v řadě vždy pouze jednu sazenici! Ta je mezi dráty a má potom nikoliv dvě ramena (jako u nás), ale čtyři.
Jinými slovy - jedna sazenice se podílí hned na dvou stěnách. Pak nejsou sazenice moc nahusto (jsou v jedné řadě a nejméně 2 m od sebe), jen je třeba dělat poctivě zelené práce a mít stěny řídké. Řekl bych, že podmínkou úspěchu bude také dvojdrátěnka sever - jih, aby byly obě stěny osluněné.

[Lubo]

Na Ukrajině je to celkem běžné vedení, ale  s jedním podstatným rozdílem. Oni mají sice dráty pár decimetrů od sebe, ale v řadě vždy pouze jednu sazenici! Ta je mezi dráty a má potom nikoliv dvě ramena (jako u nás), ale čtyři.
Jinými slovy - jedna sazenice se podílí hned na dvou stěnách. Pak nejsou sazenice moc nahusto (jsou v jedné řadě a nejméně 2 m od sebe), jen je třeba dělat poctivě zelené práce a mít stěny řídké. Řekl bych, že podmínkou úspěchu bude také dvojdrátěnka sever - jih, aby byly obě stěny osluněné.
 

... vidím Mevik, že nečítaš moje odpovede 

[LadaSvijany]

Druhým rokom sa zaoberám s pestovaním stolového hrozna /len ako záľuba/ a pri jeho zakladaní som dlhšie zvažoval druh vedenia viniča. Po vzhliadnutí rôznych stránok a príspevkov som sa rozhodol pre tzv. vinohradnícky špalier. Inšpiráciu som nabral zo stránky  https://www.stavebnik.sk/clanky/ako-si- ... ukami.html. a z rôznych Ukrajinských videí. Inak som to videl aj pod názvom V-kordón. Tento názov vystihuje rozloženie celej sústavy. Jeho podoba je zrejmá z obr.1. Sadenice sa sadia v jednom rade /ja som ich dal  do dvoch radov  40 cm od seba/  a vo vzdialenosti 150 cm v rade. Letorasty sú vedené v dvoch šikmých líniách a v hornej časti sú od seba vzdialené  asi 130 cm.Mal som obavy, že to bude prehustené, ale je to celkom vzdušné a nezaplnené. Prikladám zopár fotiek. Má niekto skúsenosti s takýmto vedením??
 

Mně se ten nápad líbí a na stolové odrůdy by to mohlo být ideální. Chce to robustní konstrukci, aby veškeré zatížení unesla. Pouze se mně zdá, že vertikální vzdálenost ramen 40 cm je hodně, já bych to zmenšil na 30 cm (alespoň ty spodní). Na té poslední fotce kouká u sloupku ze země krkavice. Předpokládám, že to je pro zálivku a eventuálně přihnojování, a to se mně líbí. Jinak tato konstrukce umožňuje stolním odrůdám se pěkně „roztáhnout“. Takový způsob pěstování révy je ale náročný na přísun živin. To předpokládá mít dobře prohnojenou půdu, nejlépe jámu a do ní vozík hnoje nebo ještě lépe kompostu.

[labakon]

Ďakujem za poznámky na môj príspevok, skúsim na nich zareagovať v takom duchu, ako zneli. 
Haco, Dzordzik:
„Tak som polovičku sadeníc vyklčoval, teraz je to senzačné. Že ma to nenapadlo!“
„No a druhú polovičku som na radu Dzordzika vykopal a nemám žiadne choroby.“ Rád by som sa oboch spýtal, čo vám nebolo jasné na vete:  Sadenice sa sadia v jednom rade /ja som ich dal  do dvoch radov  40 cm od seba/  a vo vzdialenosti 150 cm v rade. 

Lubo: No z Ukrajiny mám aj ja inšpiráciu. Len ja som tam dal dve sadenice, aby som mal viac odrôd. A v prípade ak vypadne koreň, tak nebude taká veľká prázdna medzera.
 
Radovan:Tento spôsob sa  hodne používa  pri pestovaní hrozna vo fóliovníkoch.  Je to  prezentované pestovateľmi z Ukrajiny a Maďarska na internete. Tu na južnom Slovensku je stále a stále viac slnečných a teplejších dní, tak s dozrievaním nie sú žiadne problémy.
  
Marek: Samozrejme údržby je toľko, ako keby boli dva rady viniča. Dobre si spozoroval,  štepy sú sadené na striedačku vo vzdialenosti 150 cm od seba.  A to či sú v jednej rade alebo v dvoch radoch posunuté o 40 cm je len technická otázka nemá to na rast žiadny vplyv. Spravil som to preto, aby som pod vinič v jednej rade vysadil podporujúcu rastlinu.  No iste to bude bujnieť, ale máme nožnice a ľahko si s tým poradím. Striekanie je žiadny problém, je prestrčím triku a postriekam / prikladám obr./Ty máš krásny vinič, bol som nadšený pri osobnej prehliadke. Ďakujem
 
Bohuš: Z technického hľadiska je jedno, či sú 2 sadenie  s dvoma – dvoma ramenami alebo jedna sadenica s 4 ramenami. Pri dvoch sadeniciach je možnosť vyskúšať viac odrôd viniča. 

Andrej Za. Veľmi  dobrá pripomienka, každý druhý letorast som vylomil kvôli vzdušnosti.  Samozrejme zelené práce treba včas vykonať, inak by sa to zahustí. Striekanie je ľahšie, ako som sa obával. Hlavne ak to robím motorovým rosičom , prestrekne obe rady naraz.  Pokiaľ sú letorasty krátke, tak je to akoby 1 rada. S radosťou vidím že to rozloženie sadeníc je pochopené správne.  Predpokladal som, že každý to tak pochopí.

Mevik: Ja mám sadenice 1,5 m od seba, a podľa mňa to vôbec nie je husto, korene majú dostatok miesta a rozvoj.

Lada Svijany: Naozaj je potrebná pomerne silná konštrukcia. Krajné stĺpy som musel dodatočne posilniť- vyviazať.  Máš dobrý postreh s tou krkavicou. Po celej dĺžke sadeníc  mam zhotovený  podzemný zavlažovací systém. Sadenice vôbec nezalievam zhora  len prostredníctvom tejto hadice. A samozrejme primiešavam rôzne výluhy  z žihľavy, trávy a naposledy z dreveného uhlia.  Takže prihnojenie vykonávam výhradne  „vegetariánskou“ metódou. Ale nebudem sa o tom rozširovať, iste to nikoho nezaujíma. Nedávno u nás v pivárni začali čapovať pivo Svijany.  Výborné pivo.

[haco]

sme radi ze ti to rastie k tvojej spokojnosti, na ostatnom az tak nezalezi 

[haco]

skusam modifikaciu spaliera - dratenka do tvaru Y - celkova vyska 210 cm, od ca. 150 cm sa vedenie rozsiruje, hore su droty od seba ca 60 cm. cielom je vacsia vzdusnost hornej casti, kde uz nechavam zalistky a teda listova stena je hustejsia. zatial to vyzera ok, uvidim za par rokov. tvar V od spodu som nechcel kvoli tomu, aby sa okolo dalo lahsie chodit, kosit a pod.

 

 
 

[Dzordzik]

Věřím, že tohle je rozumný kompromis a určitě to vzdušnosti hodně pomůže.

[LadaSvijany]

Určitě zajímavá myšlenka. Jenom s tím asi bude trochu práce, protože se letorosty nahoře budou muset vyvazovat k jednotlivým stranám. Jinak foukne vítr a vše bude na jedné straně a bude po dobré myšlence.
 

[haco]

Mam aj klasicku dratenku, s drotmi 5-10 cm od seba a vyvazujem aj tak, lebo sa zgrcnu do seba pri pozdlznom vetre

[andrejZA]

Presne s tým aj ja bojujem. Letorasty vyviažem - každý zvlášť - a po prvom silnejšom poryve ich vietor poposúva na kopu. Potom keď nie som pár dní doma, sú nahrčené na jednom mieste. Ako to ostatní riešite, aby boli trvale zafixované na drátenke?  

[Marek1970]

Andrej, tento rok som začal používať na časti rastlín "fixačné spony" ale moc mi to nepomáha, pri silnejšom vetre mi ich vytrháva z horného drôtu.

[LadaSvijany]

Haco vyvazuje letorosty, což je jeden způsob, i když pracnější. Já používám "rozpěrky", které si vyrobím z drátu. Zároveň slouží jako udržení stejné rozteče mezi dráty. V řádku je rozmisťuji dle potřeby
 

[Dzordzik]

Dvoudrátí u sebe držím tím Cčkem, který jsem tady už kdysi psal, letorosty vyvazuju k dvoudrátí kleštěmi, ale při silném větru, což je skro pořád, se také sesouvají ke straně a přemýšlím, jestli je nezačít fixovat tímto nebo tímto (mají tam x druhů pro různou tloušťku použitého drátu. Věřím, že tohle posouvání zajistí, ale vyzkoušené osobně to nemám.

[jerry]

Presne s tým aj ja bojujem. Letorasty vyviažem - každý zvlášť - a po prvom silnejšom poryve ich vietor poposúva na kopu. Potom keď nie som pár dní doma, sú nahrčené na jednom mieste. Ako to ostatní riešite, aby boli trvale zafixované na drátenke?  

 

Ahoj, daj do vyhladavaca "plastova w-svorka 6,5 cm" a malo by ti najst cervenu plastovu uchytku. Pouzivam druhy rok a som spokojny, funguje to aj na drote 2,3 mm, tento rok som vsak pre istotu ten vrchny vymenil za 2,5 mm. Ale vcera som objednal 300 ks, viac tam uz nemali, ak ich nenajdes inde treba pockat na doplnenie.

[Duso1979]

Niekto pouziva ostnaty drot ako najvyssi drot. Tie ostne vraj zabranuju posuvaniu letorastov.. ostne nedovolia posunutie..

[Marek1970]

Nepoznám to ale nemusí to byť z praktického hľadiska zlý nápad, lebo posúvanie letorastov aj mňa každoročne trápi. Napriek tomu, že som už vyskúšal všelijaké úchyty a spony, tak silný vietor si aj tak vždy urobí čo chce a po tom hladkom drôte mi poposúva letorasty.
Existuje aj poplastovaná verzia ostnatého drôtu, ktorá by na tento účel bola asi vhodnejšia, nech to vo vinici nevyzerá ako v koncentráku.

[Radovan]

Ja by to vo vinohrade nechcel. Pri osečkovaní by bol ostnatý drôt vo výške zápästia. Možnosť poškrabania na žilách veľká. Neverím, žeby letorasty nepopreskakovali pomedzi ostne, najmä pri bočnom, alebo šikmom vetre a nárazoch. O to problematickejšia práca by bola dať ich nazad.
Uznávam, je to blbá práca, každý letorast priviazať k vrchnému drôtu. Ale nejak som na to už zvykol.

[haco]

mne sa praveze ten napad s ostnatym drotom pozdava, oseckovanie robim noznicami na dlhych ruckach, takze pohoda. fungovat by to mohlo, akurat estetika nepusti. nevedel by som sa z terasy na to pozerat.
 ale niekde v regulernej vinici vzadu v zahrade by to vadit nemuselo 
 

[Dzordzik]

Dávat na vinohrad ostnatý drát mi příjde jako zvěrstvo, ale proti gustu ... Přitom přesně na to co chcete je už vymyšlený forichtung. Prodává se pod názvem Rebstar „bio“.
Popis:
Spona k upevnění letorostu ve vinohradu nebo malin k nosnému drátu. Pomocí dvou háčků je možné upevnit tenké i silnější letorosty, aniž by byly poškozené zmáčknutím. Provedení spony zabraňuje klouzání po drátu ve strmých polohách.
Spona Rebstar „bio“ je vyrobená z obnovitelných surovin a je 100% bio-logicky rozložitelná.
Existuje i v provedení nebio, u kterého bych očekával delší životnost vůči UV, ale vyzkoušené to nemám. Není žádný problém oslovit dodavatele, nechat si poštou pár kusů jako vzorky a v případě spokojenosti toho nakoupit pytel. Osobně jsem to takto udělal už s pár jejich produkty a spokojenost. Tyto sponky ještě nepoužívám, ale možná začnu. Stačily by vždycky jenom na jedné úrovni dvoudrátí, podle toho jak letorost bude růst.

[Marek1970]

Sponu “Rebstar bio” som ešte neskúšal ale skúšal som už iné spony na uchytenie letorastov ale nepomohlo a letorasty akosi nepochopili, že sa už pri silnom vetre nemajú posúvať. Ten ostnatý drôt je trochu bizár, no nakoniec možno o tej poplastovanej verzii porozmýšľam aspoň na skúšku v jednej rade, lebo je to hrozné, keď po búrke sú všetky letorasty zhrnuté na jednu stranu.
Alebo ešte vyskúšam tie spony “Rebstar”     
 
 
 

[Lubo]

.... Marek a keby si použil Mamut?
 

[Radovan]

V mojej veternej polohe to bez uviazania na vrchný drôt ani nejde. Používam jednoduchý, ale prácny spôsob - obyčajný špagát. Pripravím si zväzok cca 20 cm kúskov. Dve otočky okolo drôtu a zatiahnem poriadny uzol. Špagát sa tak po drôte neposúva. Priložím letorast a znovu uzol tak aby bol letorast voľne. Čiže sú v takých očkách navoľno, ale neposúvajú sa.
Nejako to mám zautomatizované, už nad tým nerozmýšľam. No jednoduchší spôsob by som privítal.
 

[Dzordzik]

Soudě dle mojí zkušenosti s jejich sponami na dvoudrátí, které jsou super, tak jsem přesvědčen, že na plastových drátech se hýbat nebudou s těmito sponami. Jak to bude na nerezových netuším. Já už nerezové u nových drátěnek nepoužívám, všechny dráty mám plastové.

[Marek1970]

.... Marek a keby si použil Mamut?
 

Srandičky ? My tu s chalanmi riešime vážne veci a tebe idú po rozume vtípky 
No počkaj, však ja ti to nabudúce vrátim 

[Lubo]

Marek o tom nepochybujem .... Apropoóoo, keby ste to strihli za štvrtým listom, ako každý "dobrý" pestovateľ, výhony by pekne držali tvar..... teraz vážne, ja nasilno zaviažem pružným, recyklovaným  bavlneným motúzom a potom okolo výhona jemne uzolo. Alebo si urobím priečnu osnovu a potom už len vyväzujem páskou, za pomocí klieští. Je to pracné,  ale super na vyčistenie hlavy 
 
 

[matkoo]

Sponu “Rebstar bio” som ešte neskúšal ale skúšal som už iné spony na uchytenie letorastov ale nepomohlo a letorasty akosi nepochopili, že sa už pri silnom vetre nemajú posúvať. Ten ostnatý drôt je trochu bizár, no nakoniec možno o tej poplastovanej verzii porozmýšľam aspoň na skúšku v jednej rade, lebo je to hrozné, keď po búrke sú všetky letorasty zhrnuté na jednu stranu.
Alebo ešte vyskúšam tie spony “Rebstar”     
 

Prave mi prisli Rebstar "big", tzn. ne-bio, vyzera to funkcne, ale v tejto zime sa stale da letorastom pohnut, ked sa clovek snazi. Mozno to suvisi s tym, ze pouzivam plastovy drot Bayco (3mm), ocelovy by isto drzal lepsie. Rozmrholilo sa, isiel som to pozriet von este raz, a vo vlhkom pocasi sa to pochopitelne smyka este viac. Spona ma dve urovne napnutia na dve hrubky letorastov.
Ked to uz mam doma, pouzivat to budem, ale na Bayco drote to pocas burky povoli. Pri dobrom pocasi to bude drzat.
Martin

[Dzordzik]

Nemá smysl řešit, jestli se dá letotostem pohnout v této zimě, když je stejně budeš na jaře stříhat a půjdou pryč. V teple jsou dráty Bayco výrazně drsnější a pokud se na ně nasadí něco těsného, tak s tím jde pohnout jenom velmi těžko, na rozdíl od pozink drátu, který je vždycky hodně hladký a nic na něm moc nedrží. Tyto spony ještě nemám, ale používám roky spony na dvoudrátí od stejného výrobce a s těmi nepohne ani to, když do nich za větru začnou zboku tlačit letorosty. Zkusím si ty spony otestovat a sám a dám vědět příští rok.

[vader]

Nemá smysl řešit, jestli se dá letotostem pohnout v této zimě, když je stejně budeš na jaře stříhat a půjdou pryč. V teple jsou dráty Bayco výrazně drsnější a pokud se na ně nasadí něco těsného, tak s tím jde pohnout jenom velmi těžko, na rozdíl od pozink drátu, který je vždycky hodně hladký a nic na něm moc nedrží. Tyto spony ještě nemám, ale používám roky spony na dvoudrátí od stejného výrobce a s těmi nepohne ani to, když do nich za větru začnou zboku tlačit letorosty. Zkusím si ty spony otestovat a sám a dám vědět příští rok.
 

Dovolim si nesuhlasit , ,, taky 3 a viac rocny pozink urcite nieje u mna hladky ,,skor by som povedal ze sa na nom bude smykat menej ako na baycu....

[Radovan]

Dovolim si nesuhlasit , ,, taky 3 a viac rocny pozink urcite nieje u mna hladky ,,skor by som povedal ze sa na nom bude smykat menej ako na baycu....
 

Tiež som sa na tom pozastavil. Presne tak.

[Dzordzik]

Zítra zkusím a dám vědět.

[matkoo]

Dnes mi z Ali prisli taketo spony, na drote Bayco 3 mm drzia dobre, ale uvidime po par sezonach...
Martin

 

[Bohous]

Používám je už min. 3. sezonu a zdá se že drží. Jsou bez změny vlastností i když nějaká zůstane na drátech přes zimu. Fungují lépe nežli vyvazování strojkem, ten používám jen na nejvyšší úvazek, protože tam mám malý 10mm jeklík.

[Andy]

Pokiaľ je to materiál HDPE tak by to mohlo byť húževnaté dosť dlho.. Je tiež skúsenosť ako to drží na drôte pod 3mm? Môžem poprosiť o kontakt na predajcu?
 
 
 

[mafa]

Je tiež skúsenosť ako to drží na drôte pod 3mm?

ja to používam na drôt 1,5 mm ( maliny, černice ) a drží to super, predajcov je kopec, TEMU, Ali Expres....

[Lubo]

Posielam aktuálne video, ako tí, ktorí sa pestovaním stolového viniča živia, chcú využiť , každý cm na produkciu. Prázdna drôtenka znamená ekonomickú stratu.

СОВРЕМЕННАЯ ФОРМИРОВКА и ОБРЕЗКА ВИНОГРАДА