Velké tvary, více kmínků

Fórum o různých způsobech vedení (vyvázání) Révy vinné
Wimpi
Aktivní člen
Příspěvky: 414
Registrován: 30 led 2020, 18:17
Kraj: Strakaté Onice, Prácheňský kr.
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Wimpi »

Velmi pěkné a názorné video od pana Alvercjana! Dovolím si dva postřehy, první už zmínil Haco: Kvalita (chuťová) hroznů z jeho "besídky" je výrazně vyšší, než z hroznů, vypěstovaných na vedlejší drátěnce. Myslím si, že kromě velké zásoby a délky dřeva v tom hraje významnou roli i skutečnost, že jeho besídková pegola je upevněná k budově a vliv této stavby se přiznivě promítá do vegetačních podmínek keře. Mám určitou podobnou osobní zkušenost, kdy jsem vysadil stejnou odrůdu - Kodrjanku, pocházející ze stejného zdroje, na dvě místa. Jedna roste volně na drátěnce, druhá u jižní kamenné stěny. Zatímco o té první můžu prohlásit, že po chuťové stránce nijak nevyčnívá z průměru, tu druhou řadím k tomu nejlepšímu, co se mi daří vypěstovat. Hlavní rozdíl je ve struktuře bobulí (masitá vs. křehce chruplavá), celkovém chuťovém dojmu a v termínu dozrání (konec září vs. konec srpna).

Druhým postřehem je náročnost na ruční práci u takovýchto velkých tvarů. On sice říká, že to má za deset minut ostřihané, což by mohlo vyvolat dojem, že je péče o takové tvary hračka, ale nenechme se mýlit.  Když si člověk představí, co vše je v průběhu roku nutno udělat, aby keř takto spořadaně narostl a vypadal, tak klobouk dolů. Už jenom to jejich zahrabávání a ukládání keřů do země na zimu a jarní vyhrabávání, je hodno medaile za trpělivost. A pak k tomu přináleži uvazování, vyvazování letorostů, podlom, umravňování zálistků, atd., to vše ve výšce nad hlavou. To musí být obrovská láska! Zaslouženou odměnou jsou nádherné a chutné hrozny. Prostě u velkých tvarů je náročnost na ruční práce výrazně vyšší, než u malých. Tady nestači jednou týdně prosvištět vinici traktorem. Tady se člověk holt musí mazlit. Ale jsem přesvědčený, že kvalita je odměnou za tuto promyšlenou rukodělnou péči. Nikoli za industriální zemědělskou velkovýrobu. A myslím si, že úplně stejně to funguje i u moštových odrůd. Takové ty líbivé řeči o kvalitě, které slýcháme od velkoproducentů, když zdůvodňují, proč mají keře jako vojáky, nastoupené k bojovému rozdílení, osekané jako před popravou, považuji jen za kecy. Účelem malých tvarů je jen a pouze snaha o zefektivnění (= zlevnění) velkoprodukce. Vinař, který se tím živí, nemá dostatek rukou, a když je má, tak nemá peníze, aby je zaplatil. Mnohem levnější jsou traktory a za nimi zapřažené výkonné stroje. Jinak to v dnešní době prostě nejde.



haco
Aktivní člen
Příspěvky: 260
Registrován: 05 úno 2020, 23:55
Bydliště: Trencin 210 m.n.m.
Kraj: Trenciansky. SR
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od haco »

Dzordzik píše:
13 pro 2020, 08:30
Je otázka, proč to neudělat tak jako on, tj. zasadit tam, kde máš namalováno, nad při zemi až ke struhému konci pergoly, pak nahoru a pak doleva. Starého dřeva bys měl téměř 2x tolik. Pokud by ti nevadil kmínek při zemi, tak je to asi lepší řešení.
 
Tato cast pergoly je nad vydlazdenou castou dvora (opreta o garaz), takze toto vedenie kmienka pri zemi nie je mozne - aktualny stav na foto nizsie - rozostupy medzi prieckami su ca. 1 m.
Na jar navrch pojde lexan, takze Skazka bude mat solarko :) dufam ze sa jej bude pacit...
Přílohy
IMG_20201213_092526.jpg
IMG_20201213_092556.jpg



karel81
Příspěvky: 41
Registrován: 23 kvě 2020, 11:55
Bydliště: Bludov 357 m.n.m.
Kraj:
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od karel81 »

Pěstuji podobným způsobem ve skleníku na konstrukci připomínající venkovní pergolu, svého prvního "dědečka"  Rizamata, má dvě ramena každé 9.5m. Letos jsem ho nechal na 150 -180 oček s vyhlídkou na podobné léto jako v 2018-19. Bohužel léto se nekonalo a po redukci zůstalo  114 hroznů a sklizeň 86 kg. Dnes jsem dokončil svůj třídenní zimní řez s vyvázáním a opět jsem mu nechal víc jak 200 oček s nadějí že letošní rok se nebude opakovat. U "asiatů" je pěstování na pergole a ponechání velké množství starého dřeva předpokladem k dobré a kvalitní úrodě.
Jak správně píše Wimpi, udržovat takové tvary v bezvadném stavu je náročné, bolí u toho dost ruce, krk vykroucený,všechno odřezané, vylomené padá na hlavu, o postřicích nemluvě, ale zase na druhé straně ten závěr, úroda, to je sladká satisfakce !  
 



Uživatelský avatar
Dzordzik
Administrátor fóra
Příspěvky: 1821
Registrován: 27 led 2020, 14:57
Bydliště: Zdounky (Kroměřížsko)
Kraj: Zlínský kraj
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Dzordzik »

Neměl bys tam nějaké fotky jak to vypadá před sklizní a jak vypadá ten keř? Jak je vlastně starý? To musí být krása. Co s takovým množstvím děláš? To se snad ani nedá sníst.



karel81
Příspěvky: 41
Registrován: 23 kvě 2020, 11:55
Bydliště: Bludov 357 m.n.m.
Kraj:
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od karel81 »

Dzordzik píše:
13 pro 2020, 20:41
Neměl bys tam nějaké fotky jak to vypadá před sklizní a jak vypadá ten keř? Jak je vlastně starý? To musí být krása. Co s takovým množstvím děláš? To se snad ani nedá sníst.
 
Zkusím nějakou najít, ale před sklizní žádnou hezkou nemám, musel jsem všechny hrozny opatřit popírovou čepicí z novin protože rodina plchů řádila do posledního hroznu. Množství zmizelo velmi rychle, pěti krabic od banánů se postupně poslalo po ČD do Prahy synům a vnukům, něco se dalo sousedům a zbytek pro svoji potřebu. Letos  začaly plodit další čtyři Rizamaty, Chusajne belij, a dva z Afghanistanu které jsou Chusajne velmi chuťově i tvarem podobni, no díky za ně.
 
 



haco
Aktivní člen
Příspěvky: 260
Registrován: 05 úno 2020, 23:55
Bydliště: Trencin 210 m.n.m.
Kraj: Trenciansky. SR
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od haco »

to je masaker... v dobrom roku je z toho korena kolko? cez 100 kg? aku starostlivost pocas roka takyto macek okrem zelenych prac vyzaduje? ako/cim hnojis? ma takyto velky ker v porovnani s vyrazne mensimi (tej istej sorty) lepsiu ci horsiu odolnost voci chorobam? (predpokladam ze v skleniku maju u teba rovnake podmienky)  



Uživatelský avatar
Dzordzik
Administrátor fóra
Příspěvky: 1821
Registrován: 27 led 2020, 14:57
Bydliště: Zdounky (Kroměřížsko)
Kraj: Zlínský kraj
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Dzordzik »

Haco se pal dobře, ale Karel to asi přehlédl. Já se ješě zepám, proč Asiaty? Vyhovuje chuť, nebo spíš touha mít něco co není běžné?



Uživatelský avatar
Dzordzik
Administrátor fóra
Příspěvky: 1821
Registrován: 27 led 2020, 14:57
Bydliště: Zdounky (Kroměřížsko)
Kraj: Zlínský kraj
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Dzordzik »

Můžu se zeptat ruského jazyka znalejších, jaký spon a jaké vzdálenosti sloupků používají na Ukraině u té jejich dvojité drátěnky, aspoň cca?



haco
Aktivní člen
Příspěvky: 260
Registrován: 05 úno 2020, 23:55
Bydliště: Trencin 210 m.n.m.
Kraj: Trenciansky. SR
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od haco »

ako kto  ;-)
 
povacsine to maju nasledovne:
  • vyskovo -  prvy drot - 60 cm od zeme, 20-25 cm dalsi a nasledne kazdych 40 cm. vrch maju kolko dociahnu (220-230cm) + niekedy do tvaru V polopergolu do medziriadia (vytvaraju tunely nad medziriadim) alebo nechavaju previs z vrchneho drotu - zavisi od polohy a od pestovanych odrod
  • medzery medzi paralelnymi dratenkami - tak aby tam vosli (ca. 60 cm) - niektori davaju stlpiky rovno, niektori dosikma von (dole 50 cm hore 100 cm napr.)  
  • medzery medzi korenmi v optimalnom pripade 2,5-3 m (min. 2 m) - mavaju vacsinou 4 kmienky a na nich dlhsie tazne po 12-15 ociek - rataju s tym ze nieco vymrzne, ked nie tak robia selekciu na 30-35 ociek na ker.   
  • medzery medzi stlpikmi - tak aby im tam vosli 2 korene pomedzi, teda - 5-6 m 
sa chystas experimentovat?  



Radovan
Aktivní člen
Příspěvky: 373
Registrován: 08 bře 2020, 19:50
Kraj:
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Radovan »

Vzdialenosť radov býva väčšinou 3 m. Z priestorových dôvodov niektorí dávajú aj bližšie (2,5 m, aj 2 m). Bežná šírka dvojradia je 80 cm, na medziradie ostáva 2,2 m, resp. 1,7 m, alebo len 1,2 m. To už je v našej klíme mierne rizikové z hľadiska chorôb. Neviem či to niekto skúšal u nás, jak by to dozrievalo. V horúcom lete asi ok. 



Uživatelský avatar
Dzordzik
Administrátor fóra
Příspěvky: 1821
Registrován: 27 led 2020, 14:57
Bydliště: Zdounky (Kroměřížsko)
Kraj: Zlínský kraj
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Dzordzik »

Zatím jenom sbírám informace a přemýšlím o tom. Rád bych to zkusil na jednom řádku co to udělá. Už sem začal s pěstováním druhého kmínku, v jednom případě rovnou se 4 kmínky a uvidím. Jenom si tak hraju.



Jarek26
Příspěvky: 5
Registrován: 24 kvě 2021, 09:39
Bydliště: Zvolen, 300 mnm, mrazová kotlina
Kraj: Banskobystrický
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Jarek26 »

Ahoj, ja sledujem tohto rusa: Давид Алверцян na youtube: https://www.youtube.com/channel/UCkRP4G ... /playlists
Má tam mnoho videí, treba sa tam prehrabať, kde vysvetľuje všetko úplne od začiatku o vinohrade. On tvaruje také 4 ramenné kmienky,
ale na zimu ich zakrýva pod zem. Dá sa tam zapnúť preklad do češtiny.
S pozdravom Jarek
 



haco
Aktivní člen
Příspěvky: 260
Registrován: 05 úno 2020, 23:55
Bydliště: Trencin 210 m.n.m.
Kraj: Trenciansky. SR
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od haco »

ukrajinci/rusi maju tento sposob za tie roky vymakany pre ich podmienky:

- tenke ohybne kmienky vedene sikmo na dratenku - kvoli zimnemu ukryvaniu pod zem
- 2x tolko priestoru na dratenke - urodne cernozeme + intenzivne prihnojovanie - kde aj najvacsia chcipak odroda rastie ako blazniva a utiahne vysoke zatazenie strapcami 
- moznost vacsieho zahustenia - suche, slnecne leta, s nizkou vlhkostou vzduchu + nehraju sa velmi na ekologiu - za odolne odrody povazuju tie, kt. su ok po 2-3 preventivnych (komplexnych) postrekoch tvrdou chemiou za sezonu  
- viacej volneho casu - ked sa im chce kazdy jeden letorast opakovane vyvezovat k tomu jednemu drotu, namiesto zastrcenia medzi dvojdratie  :roll:
   
v nasich klimatickych podmienkach by som sa obaval najma toho horsieho prevetravania + neprisiel som nateraz na vyhodu napr. voci pestovaniu na jednoduchej dvojdrotovej dratenke alebo na pergole



Uživatelský avatar
Dzordzik
Administrátor fóra
Příspěvky: 1821
Registrován: 27 led 2020, 14:57
Bydliště: Zdounky (Kroměřížsko)
Kraj: Zlínský kraj
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Dzordzik »

Právě proto sbírám informace a přemýšlím o tom, jak to pojmout. Velké tvary se mi líbí. Chci do toho jít ve větším až tehdy, kdy si vyselektuju odrůdy, které mi jdou a chutnají. Těm pak dám adekvátní prostor na úkor méně vyhovujících odrůd. Místa je dost. pergola bohužel u mě padá a u kordonu je problém v tom, že nemám vysledované jak která odrůda plodí na krátkém dřevě a u novinek tato informace většinou úplně chybí.



Radovan
Aktivní člen
Příspěvky: 373
Registrován: 08 bře 2020, 19:50
Kraj:
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Radovan »

Myslím že na Ukrajine majú dvojité drôtenky opodstatnenie. 1. majú úrodnú černozem, 2. kontinentálnu klímu, kde až tak nevadí slabšie prevetrávanie, 3.používa sa väčšinou len pre stolové odrody, ktoré silno rastú. Keď sa pozrieme na muštové vinohrady napr. v Odeskej oblasti, tak to sú rovnaké jednoduché drôtenky ako u nás. Ak by používali pre stolové len jednoduchú drôtenku, museli by jeden ker roztiahnuť na 6 m dĺžky, aby to príliš nebujnelo a to už nie je praktické. Na dvojitej drôtenke lepšie využijú možnosti stolových a samozrejmý dôsledok je navýšenie úrody.
 



Uživatelský avatar
Dzordzik
Administrátor fóra
Příspěvky: 1821
Registrován: 27 led 2020, 14:57
Bydliště: Zdounky (Kroměřížsko)
Kraj: Zlínský kraj
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Dzordzik »

To je přesně důvod proč bych to chtěl zkusit i u nás. Nejdřív musím zapěstovat víc kmínků a pak se uvidí. Provětrávání je spíš záležitost zelených prací než vedení samotného.
 



LadaSvijany
Aktivní člen
Příspěvky: 475
Registrován: 14 kvě 2020, 13:17
Bydliště: Svijany
Kraj: Liberecký kraj
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od LadaSvijany »

Já bych zmínil ještě jeden aspekt. U moštových odrůd musí být vedení révy více unifikované z důvodu, aby umožnilo strojní obdělávání i sklizeň. Vedení révy u mošťáků se podřizuje požadavkům mechanizace. U stolních odrůd je zase sklizeň naopak výhradně ruční, proto se i vedení révy tomuto uzpůsobuje. Je tu potřeba lepší vizuální kontroly stavu hroznů a taky lepší přístup k hroznům v době sklizně. Proto je vedení vyšší a může být i více variabilní a uzpůsobené místním podmínkám. Na východě vedení přizpůsobují nutnosti kmínky na zimu zakopávat, což v Itálii nemusí řešit a mohou zase volit jinou variantu vedení. 


Svijany, 255 mnm, asi 70 stolních odrůd

haco
Aktivní člen
Příspěvky: 260
Registrován: 05 úno 2020, 23:55
Bydliště: Trencin 210 m.n.m.
Kraj: Trenciansky. SR
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od haco »

jedna otazka do plena... na kolko ociek/ker realne strihate dospele (5 r.+) kry stolovych, bujne rastucich odrod? v popisoch odrod sa standardne pise - strihat na 30-35 ociek na ker. ale na to by bolo treba pri obycajnej dratenke 3-4 metre. niektori si to mozu priestorovo dovolit, ale vidim ze vacsina mame rozostupy tak 1,5-2 m.

ja mam na sikmej pergole kry povacsine namnozene z odrezkov v r. 2018 a nechal som im po vylamani 10-15 letorostov a zda sa ze je to tak akurat...  



Radovan
Aktivní člen
Příspěvky: 373
Registrován: 08 bře 2020, 19:50
Kraj:
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Radovan »

30 - 35 očiek znamená na Ukrajine 30 - 35 letorastov po oblomke - prebierke letorastov. Strihajú na cca 60 očiek. Ak sú dupľované ťažne pospolu (usiľennoje plodovoje zveno) tak aj omnoho viac očiek, no vždy je potrebná oblomka. Na Koľko očiek? Jednoduchá odpoveď, na toľko aby bol vodiaci drôt pokrytý ťažňami, očká nerátam. Pri prebierke potom dávam každému letorastu potrebné miesto, cca 15 cm na každý letorast, 20 cm pri veľkolistých odrodách. To je na 3 m dĺžky 15 až 20 letorastov. Ak je dvojitá drôtenka tak 30 až 40 letorastov. (Štandardná posadka na Ukrajine 3 x 3 m, dvojitá drôtenka, = 30 až 40 letorastov.)



andrejZA
Aktivní člen
Příspěvky: 118
Registrován: 12 srp 2020, 00:44
Bydliště: Teplička nad Váhom
Kraj: Žilinský
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od andrejZA »

Mam otazku k zapestovaniu velkeho tvaru. Pokial pozorujem bujny rast letorastov, je mozne uz v druhom roku po vysadbe zapestovat dva, pripadne aj tri tazne,  ktore by som eventualne na buduci rok nechal ako samostatne kmienky? Konkretne na kricku Dasunja som si vsimol, ze rastova sila je ozaj vysoka a chcem tento jej potencial vhodne zuzitkovat.

Aby som priblizil tento konkretny kricok, o ktory sa jedna: Vlanajsia vysadba, nechal som z vyzreteho letorastu na jar maly tazen, po jarnych mrazoch ostali na nom len tri ocka. Z tychto su aktualne vyse meter a pol dlhe letorasty, ker toho roku nenasadil kvety. Takze je predpoklad, ze koren bude tlacit vsetku energiu do dreva. Podla vasich skusenosti z inych prispevkov by sa v tomto pripade mohol vytvorit dostatok zasobnych latok tak v koreni ako aj v dreve, co by umoznilo v dalsich rokoch dosiahnut velmi dobre vysledky.

Priznam sa, ze vyskusat tento sposob pestovania ma celkom laka, a ak pren chcem zvolit vhodnu odrodu, tak prave Dasunja by na toto mala byt geneticky dobre disponovana - ma v rodokmeni takych bujnych predkov ako Rizamat a Kesa (+ Kismic lucistyj). Jeden kmienok by som viedol ako klasicky tazen, dva by som nechal ako sikme ramena, do buducnosti si nechavam moznost vyviazat jeden z nich na vertikalny kmen. 

Myslite, ze je tento postup udrzatelny, alebo je to uz prilis vela (z hladiska optimalnych svetelnych pomerov)?


SZ Slovensko (Žilinská kotlina), cca 350 m n.m
Ajvaz (vysadené 2018), Othello ružové (presadené 2021) Dašunja, Kraseň, (minuloročné sadenice) Chrust(2x), Garold (2x), Tajna monacha (3x), Cimus (2x), Valjok (3x), Ladannyj (2x), Karnaval (2x), Šarada UA, Nikol (2x), Kraseň (2x), Dašunja, Skazka, Vostorg (vysadené 2021 zo zakorenených odrezkov) , Katalonia, Rimbaud, Zolotce (vysadené 2021 - prostokorenné) , Aladdín, Beloje Čudo, Nachodka (po vlaňajšom slabom raste presadené na nové stanovište), Suzy (zrušené)

Wimpi
Aktivní člen
Příspěvky: 414
Registrován: 30 led 2020, 18:17
Kraj: Strakaté Onice, Prácheňský kr.
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Wimpi »

Bez problému. Nechte letorosty volně růst, koncem léta ÷ začátkem podzimu letorosty zdřevnatí. Přiští rok zjara je zastřihnete (nebo ohnete) v potřebné výšce a tím vytvoříte kmínky budoucího keře.



LadaBlatna61
Aktivní člen
Příspěvky: 1061
Registrován: 25 bře 2020, 18:36
Bydliště: Blatná
Kraj: Jihočeský
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od LadaBlatna61 »

Wimpi píše:
07 pro 2020, 14:26
Romane, nechci být hnidopich a puntíčkář, omlouvám se, ale ten mnou praktikovaný tvar keřů není kordónový tvar. Všechny kordónové tvary jsou totiž charakteristické tím, že na jejich ramenech jsou vždy plodné čípky (čípky různé délky) a plodné letorosty raší z těchto čípků. Takže na klasickém kordónovém ramenu je vždy několik plodících čípků. Kdežto já mám na keřích vodorovná ramena zcela holá bez čípků a z jejich konce je vyveden jeden dlouhý protisměrný tažeň. Takže toto rameno je vlastně pouhým prodloužením kmínku do vodorovného směru a nejedná se o standardní plodící kordón. Kdysi jsem tento tvar objevil na nějakém ruském, či ukrajinském webu, bylo to tam nazváno "tvar podle Belikovoj" (už nevím, jestli první písmeno ve jménu bylo "B" nebo "V"). Takže to pravděpodobně vynalezla nějaká přemýšlivá dáma od našich východních sousedů. Mně to docela zaujalo, tak to teď zkouším.
 
Já zkusil tvar Belikovoj a mám dobré výsledky,je dvakrát tolik starého dřeva a může ho být ještě víc,když se to každý rok přeloží na opačnou stranu,může být těch esíček hodně nad sebou,hrozny jsou jednou tak velké nežli na jednoduchém tažni a další výhoda je,že se může hlavnímu kmínku snížit délka a tím vznikne víc místa do víšky pro výhony které živý hrozno,takže příští rok co půjde,tak ten řez bude tvar Belikovoj.Já to taky někde četl,dokonce tam byla i fotogalerie toho tvaru ale uš to nemůžu najít.


Révu pěstuji v Blatné 440m.n.m Odrůdy - Attika,Arkadia,Beloe čudo
Čornyj palec, Ester,Etalon,Galahad,Garold,Geliodor,Glenora,Izumlenie,Kodrjanka,Kišmiš Rebekka,Melinda,Muskat blue,Pleven Ustojčivyj,Rošfor,Rumba,Rembo,Suffolk red,Super extra,Skazka,Šarada UA,Super Ljalja,Valentin,Vostorg.

Uživatelský avatar
Dzordzik
Administrátor fóra
Příspěvky: 1821
Registrován: 27 led 2020, 14:57
Bydliště: Zdounky (Kroměřížsko)
Kraj: Zlínský kraj
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Dzordzik »

Jestli můžeš, dej sem prosím fotku jak to u tebe vypadá. Mám keř, kde to chci na jaro zkusit. Děkuju.



LadaBlatna61
Aktivní člen
Příspěvky: 1061
Registrován: 25 bře 2020, 18:36
Bydliště: Blatná
Kraj: Jihočeský
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od LadaBlatna61 »

Dzordzik píše:
27 srp 2021, 18:21
Jestli můžeš, dej sem prosím fotku jak to u tebe vypadá. Mám keř, kde to chci na jaro zkusit. Děkuju.
 
Jirko teť je to zarostlé,lepší by to bylo po opadu listí,pokusím se s tím něco udělat a poslat tu fotku.


Révu pěstuji v Blatné 440m.n.m Odrůdy - Attika,Arkadia,Beloe čudo
Čornyj palec, Ester,Etalon,Galahad,Garold,Geliodor,Glenora,Izumlenie,Kodrjanka,Kišmiš Rebekka,Melinda,Muskat blue,Pleven Ustojčivyj,Rošfor,Rumba,Rembo,Suffolk red,Super extra,Skazka,Šarada UA,Super Ljalja,Valentin,Vostorg.

Rony
Aktivní člen
Příspěvky: 242
Registrován: 22 črc 2020, 09:02
Kraj: Zahorie -Juhozapadne Slovensko
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Rony »

takto robite kordon Belikovoj ?

kordon Belikovoj



LadaBlatna61
Aktivní člen
Příspěvky: 1061
Registrován: 25 bře 2020, 18:36
Bydliště: Blatná
Kraj: Jihočeský
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od LadaBlatna61 »

Rony píše:
28 srp 2021, 00:35
takto robite kordon Belikovoj ? kordon Belikovoj
 
Rony díky moc,to jsou ty tvary který potřebujem,já to taky někde dřív našel ale uš nevím kde,to je ono.


Révu pěstuji v Blatné 440m.n.m Odrůdy - Attika,Arkadia,Beloe čudo
Čornyj palec, Ester,Etalon,Galahad,Garold,Geliodor,Glenora,Izumlenie,Kodrjanka,Kišmiš Rebekka,Melinda,Muskat blue,Pleven Ustojčivyj,Rošfor,Rumba,Rembo,Suffolk red,Super extra,Skazka,Šarada UA,Super Ljalja,Valentin,Vostorg.

Uživatelský avatar
Dzordzik
Administrátor fóra
Příspěvky: 1821
Registrován: 27 led 2020, 14:57
Bydliště: Zdounky (Kroměřížsko)
Kraj: Zlínský kraj
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Dzordzik »

Láďa si vypěstuje normální kmínek, jenom trochu nižší než normálně, z něj dlouhý tažeň, který na jaře ohne, ale ne jenom standardně doprava jako u RH vedení, ale vede jej např. doprava na konec drátěnky, tam jej ohne do protisměru a vede jej zpět, takže udělá takové esíčko. Tím, že ten tažeň může být i 2x delší než je běžné a množství starého dřeva je větší, než při klasickém RH vedení, dosahuje větší velikosti hroznů a bobulí.

Pro zjednodušení. Mám volné místo na keř. Keř zasadím např. doprostřed. Zapěstuju dlouhý letorost. Ten ohnu horizontálně doprava až na konec volného místa, tam jej znovu ohnu a vedu jej v protisměru na druhý konec volného místa. Toto bude prodloužení kmínku, tj. staré dřevo - nebude mít plodná očka. Až na konci vlevo zapěstuju dlouhý tažeň, který vedu opět doprava až na konec přes celou délku volného místa, tady už budou po celé délce plodná očka. Počet esíček, tj. množství starého dřeva, můžu libovolně zvětšovat, ale na výšku si tím ubírám listové stěny. Proto je vhodné délku kmínku zmenšit.
 



LadaBlatna61
Aktivní člen
Příspěvky: 1061
Registrován: 25 bře 2020, 18:36
Bydliště: Blatná
Kraj: Jihočeský
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od LadaBlatna61 »

Dzordzik píše:
28 srp 2021, 08:40
Láďa si vypěstuje normální kmínek, jenom trochu nižší než normálně, z něj dlouhý tažeň, který na jaře ohne, ale ne jenom standardně doprava jako u RH vedení, ale vede jej např. doprava na konec drátěnky, tam jej ohne do protisměru a vede jej zpět, takže udělá takové esíčko. Tím, že ten tažeň může být i 2x delší než je běžné a množství starého dřeva je větší, než při klasickém RH vedení, dosahuje větší velikosti hroznů a bobulí.

Pro zjednodušení. Mám volné místo na keř. Keř zasadím např. doprostřed. Zapěstuju dlouhý letorost. Ten ohnu horizontálně doprava až na konec volného místa, tam jej znovu ohnu a vedu jej v protisměru na druhý konec volného místa. Toto bude prodloužení kmínku, tj. staré dřevo - nebude mít plodná očka. Až na konci vlevo zapěstuju dlouhý tažeň, který vedu opět doprava až na konec přes celou délku volného místa, tady už budou po celé délce plodná očka. Počet esíček, tj. množství starého dřeva, můžu libovolně zvětšovat, ale na výšku si tím ubírám listové stěny. Proto je vhodné délku kmínku zmenšit.
 
Pro upřesnění,tažeň vedu jeden doprava a druhý do leva,nic neohýbám,jen směruju poslední výhony na obou tažních do středu,kde je malý kmínek,na jaře dalšího roku ty poslední výhony proti sobě ohnu a ostatní vystříhám,vypadá to tak jak na obrázku 12 v hořejším odkazu.Další rok se může udělat to samé akorát výhony se vedou obráceně,nic složitého a je spousta starého dřeva na jednom místě.


Révu pěstuji v Blatné 440m.n.m Odrůdy - Attika,Arkadia,Beloe čudo
Čornyj palec, Ester,Etalon,Galahad,Garold,Geliodor,Glenora,Izumlenie,Kodrjanka,Kišmiš Rebekka,Melinda,Muskat blue,Pleven Ustojčivyj,Rošfor,Rumba,Rembo,Suffolk red,Super extra,Skazka,Šarada UA,Super Ljalja,Valentin,Vostorg.

Wimpi
Aktivní člen
Příspěvky: 414
Registrován: 30 led 2020, 18:17
Kraj: Strakaté Onice, Prácheňský kr.
Kontaktovat uživatele:

Re: Velké tvary, více kmínků

Příspěvek od Wimpi »

Tvar keřů podle Belikovoj, kterým jsem se kdysi nechal inspirovat já, ale vypadá jinak. Už jsem se to tady kdysi snažil popsat i s neumělým obrázkem. Zkusím tento zajímavý tvar v jeho základní verzi stručně popsat ještě jednou: Svislý kmínek je vysoký přibližně 80 cm. Z vrchlu kmínku vychází jedno holé rameno ve vodorovném směru (rameno tedy svírá s kmínkem úhel 90°) a je připevněno ke spodnímu vodicímu drátu opěrné konstrukce. Délka vodorovného ramena stejná jako délka kmínku, nebo delší. Na konci vodorovného ramena se nachází "hlava keře". Z této hlavy se každý rok vyvede jeden vodorovný tažeň v protisměru vůči ramenu. Tažeň je vhodné vyvázat ke druhému vodicímu dráty ve vzdálenosti cca 10 cm nad ramenem. Délka tažně stejná jako délka ramena a nebo lépe delší, podle rozečí vysázených keřů. Může to být klidně i 2 metry, či více. Z tažně se vedou klasicky letorosty směrem nahoru mezi dvojdrátími. Výška listové stěny alespoň 1,5 metru.

Výhodou tohoto poněkud netradičního tvaru je velká zásoba starého dřeva (kmínek + rameno), dlouhý tažeň a dostatečná listová plocha. Je to dle mého názoru vhodný tvar právě pro stolní  odrůdy v našich podmínkach. Nevýhodou je poněkud pracnější zapěstování hlavy na konci ramena, ze keré vyrůstají protisměrné tažně. Kdyby to někoho zaujalo a popis nebyl dostatečně pochopitelný, udělám obrázek.
 



Odpovědět

Zpět na „Způsoby vedení révy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host