Zimní střih podle Simonit & Sirch

[Dzordzik]

1. zimní střih (sazenice zasazené v květnu minulého roku):


Myslím velmi pěkně popsané a vysvětlené co a hlavně proč se na jaře u ne právě silně rostoucího keře stříhá.



A tady jak vypadá keř ostříhaný podle této metody v létě i s tím, co a jak se bude řezat v zimě:


 
 
 

[Vin_Jc]

S dovolením bych chtěl něco ke střihu Simonit a Sirch. 
Že by rýnsko-hessenské vedení, střih Simonit a Sirch byla bomba? Spíš nafouklá bublina. Pokud má řešit odumírání révy (obecně ESCA), pak se to týká velkých vinic a ne zahrádek z nevinařských oblastí. Je dobré znát různé způsoby vedení révy, ale pro začínající vinaře - hobíky je myslím důležitější nejprve poznávat růst a chování révy, pochopit a vyzkoušet si to nejjednodušší (Guyot) a moc révě neškodit. A vůbec nejprve (a nemyslím to zle, vždyť se na to upozorňuje v každé vinařské litaratuře) je důležitá příprava půdy pro budoucí viničku zakládanou na několik desítek let. Podle vzrůstnosti odrůd pak určit rozteče kmínků a vybudovat opěrnou konstrukci. Teprve poté následuje výsadba a pak je ještě rok čas na ten nejvhodnější způsob vedení révy a zimní řez. Nebudeme tedy vysazovat sazenice révy do jamek jako např. pro pivoňky. S vysazenou viničkou se toho totiž pak už moc napravovat nedá. A to vše jsem napsal na základě vlastních zkušeností (i chyb).
Ke střihu Simonit a Sirch mám několik nejasností viz. obrázek:
- nevadí „vysoukávání”, tzn. nežádoucí prodlužování starého dřeva do stran?
- není plocha těch řezných ran nakonec větší, než u klasického Guiotova řezu?
- nevadí, že řezné rány jsou vzhůru k obloze, tedy nejvhodnější poloha pro déšť a hnilobu uschlého dřeva?

EDIT: s dovolením jsem tento příspěvek a odpovědi, které vyvolá, přesunul do tématu, ke kterému spíše patří.
 
 
 
 
 
 

[Samot]

Tak nejsem teda odborník ale logicky si myslím ,že je lepší hlavu vést do stran než do výšky už kvůli vodícímu drátu a to tím že tu hlavu držíš stále pod vodícím drátem.

[Vin_Jc]

To „vysoukávání”, je nežádoucí prodlužování starého dřeva jakýmkoliv směrem. Umíte si představit do stran vysoukaný kmínek starý 20 let? A jak, nebo kam by jste umístili tažeň či tažně? 

[Wimpi]

On ten systém S+S asi dobře funguje, když z ponechaného douočkového čípku v průběhu roku vyběhnou dva slušné letorosty. Jenže v praxi se dost často stává, že vyběhne jen jeden nebo dokonce žádný! Pak je teorie S+S řezu ta tam, a jsme rázem u klasického Guyotta, kdy bereme pro tažeň i zásobní čípek jakýkoli výhon, který je v optimálním postavení na hlavě. Čili teoretické odhodlání něco dělat přesně podle předpisu je jedna věc, oproti tomu rozpustilost přírodních dějů v praxi je věc druhá.

Na těch instruktážních videích o S+S řezu mě však zaujalo ponechání dlouhých čípků (věšáků) po odstřižení réví a také ponechání delších "pahýlů" při řezu do staršího dřeva. Jde to proti léta letoucí zažitému dogma, že zastřižení má být krátké, aby věšáky nevznikaly. Kdo (dříve) střihal a ponechával věšáky, byl hoden veřejného posměchu. Jak vidno, časy se mění. Je zde nový názor, že ponechání dlouhých čípků po řezu poskytne keři lepší ochranu před proniknutím vnějších patogenů, než při řezu "nakrátko". Tato úvaha má, myslím, solidní logiku. Takže jsem se nechal inspirovat a letos jsem to ostřihal na věšáky "jako Brno". 

[Vin_Jc]

A co dřevokazné houby, které přivane vítr z jedné zanedbané zahrady? Teda pokud nebude pečlivý vinař všechny řezné rány natírat každoročně balzámem, nebo alespoň latexem?

[Wimpi]

Nevím, o dřevokazných houbách na révě nemám žádné informace.

[Vin_Jc]

Zpočátku jsem také občas ponechal nějaký ten "věšák" a časem se i když jen ojediněle, objevila houba (oranžová) a prý je to nebezpečné, musí to pryč a žádné věšáky!! No a od té doby střih nakrátko a někdy je při Guyotovi nutný hlubší řez (vysoukávání), aby se zase dostal budoucí tažeň poblíž kmínku. Nutně vznikne větší řezná plocha, ale vždy ta rána rychle zaschla a nevyskytl se nikdy problém.   

[Dzordzik]

Nechci si tady hrát na odborníka, kterým nejsem, ale, pokud jsem dobře poslouchal a četl z různých zdrojů, cílem tohoto typu řezu je, mimo jiné, minimalizovat řez do starého živého dřeva. Proto se záměrně řeže tak, aby byly řezy pokud možno do mladého dřeva a staré dřevo se nechává tak dlouho, dokud nevyschne a odumře a až pak se odřízne, protože pak už se tou neživou ranou žádné choroby ani houby do dřeva nedostanou. Na jednom z videí se přesně řešilo co s tím, když se hlava příliš prodlouží. Jednak to trvá x moc let a jednak je pak dost času si vypěstovat nový kmínek a ten starý postupně po odumření odříznout. Keř se tak omladí. Možná jsem ale poslouchal a četl špatně, i to je možné, nebo jsem si z toho jenom odnesl mylné závěry.
 

[Vin_Jc]

Ono to není tak, že do strany vysoukané dřevo časem vyschne, ale přesně jak je to naznačeno na tom přiloženém obrázku, dál jím proudí živné látky k poslednímu čípku k živým pupenům.  A to vysoukávání netrvá x moc let, už za 5 let to vypadá hrozně. A zapěstovat nový kmínek? to také není tak jednoduché. Zkoušel jste to? A víte jak na to taková silná rostlina zareaguje? Co se asi stane, když dojde k tak drastickému narušení rovnováhy nadzemní - listové a podzemní - kořenové části? A pouze viditelná reakce? Nový výhon enormně roste, tloušťka může být 1 - 1,5 cm: Co s tím? Je třeba vzít v úvahu i to, že většina nových stolních odrůd má v popisu silný (bujný) růst! A také dojde ke ztrátě úrody. Nemám nic proti řezu S & S, možná má své opodstatnění ve velkých vinicích kde řádí ASCA, nicméně je to jen varianta RH př. Guyotova řezu. 

[Dzordzik]

V tomto videu je vidět několik příklad, jak to jde dělat i u starých hlav, včetně obnovení nebo zmlazení/snížení tam, kde jsme už buď moc vysoko, nebo moc bokem. Jak jsem řekl, nejsem odborník, ale to, jak to dělá a ty argumenty co uvádí mi příjdou logické a rozumné. Vždycky je možnost hlavu zmladit, sesadit, nebo si vypěstovat novou. V reálu ale stejně většina z nás hlavu po pár letech vykope, protože se necítí na roubování a nahradí ji jinou. My nepěstujeme 30 let na stejném místě jednu stejnou odrůdu jako vinaři.
Video
 

[vader]

Jedna otazka ,,mlade sadenice 2 roky,rast stredny.,len kmienok neohnuty ,strihnute jedno ocko nad ohybaci drot.
Otazka : na jar nechat rast jak bude rast alebo nechat cca horne 6 ocka a spodne vyslepit?

[haco]

pises ze slabsi rast - prebytocne ocka na kmienku by som teda hned po vypucani vylomil. nechat 2 tam kde chces mat hlavu a este nejake 2-3 nad tym a ostatne prec.

[vader]

Jo tak som to myslel nejako.Dik
 

[LadaBlatna61]

pises ze slabsi rast - prebytocne ocka na kmienku by som teda hned po vypucani vylomil. nechat 2 tam kde chces mat hlavu a este nejake 2-3 nad tym a ostatne prec.
 

Jasně,hlavně zachovat očka co nejblíž hlavy a ty nechat růst a ostatní dál vylomit a když budou dva pěkné výhony od hlavy tak uš od začátku růstu je opatrně vyvazovat šikmo do směru kde chceš mít další rok tažeň.

[vader]

Jasně,hlavně zachovat očka co nejblíž hlavy a ty nechat růst a ostatní dál vylomit a když budou dva pěkné výhony od hlavy tak uš od začátku růstu je opatrně vyvazovat šikmo do směru kde chceš mít další rok tažeň.
 

Dik to je asi najlepsi sposob.

[Holaj]

Netřeba mít obavu z postupného se vzdalování řezu od hlavy (rozšiřování hlavy do stran). Hlava každý rok obrůstá ze spících oček. Takže třeba tam, kde je na obrázku výše znázorněn 4. rok ti vyroste ze spícího očka letorost. Ten si uchováš a z něj budeš znovu v dalších letech postupovat do strany. Zbytek (3. rok, 2. rok, 1. rok) necháš proschnout a ustřihneš. Nebo se do takového stavu vůbec nedostaneš. Na hlavě raší spící očka. Stačí si pak letorost, sloužící jako budoucí rezerva (vhodně umístěná), ponechat. Hlava postupem času narůstá, to ano. Ale není to stav jako v obrázku výše. Důležité je mít tažně pro budoucí ohýbání na vrchu hlavy (výše umístěné očko) a rezervu z níže umístěného očka. To je krásně vidět na obrázku. Střih je pak jen do loňského vyroděného dřeva = malá rána pro keř.