Význam a vliv osečkování na výnos/kvalitu hroznů

[haco]

Proč by měl, když síla proudící do dlouhého výhonu jde delší dobu přednostně do jeho prodlužování?

 trochu sme odbocili od temy, ale este jedna otazka k tomu. kedy/v ktorej fenofaze je podla vas najlepsie oseckovat rastove vrcholy a presmerovat tym tok asimilatov do strapcov? samozrejme za predpokladu, ze uz ma letorost nejaky minimalny pocet listov, ktore ten jeden strapec utiahnu (napr. 15-20, podla velkosti strapca)...

[Mevik]

Proč by měl, když síla proudící do dlouhého výhonu jde delší dobu přednostně do jeho prodlužování?

 trochu sme odbocili od temy, ale este jedna otazka k tomu. kedy/v ktorej fenofaze je podla vas najlepsie oseckovat rastove vrcholy a presmerovat tym tok asimilatov do strapcov? samozrejme za predpokladu, ze uz ma letorost nejaky minimalny pocet listov, ktore ten jeden strapec utiahnu (napr. 15-20, podla velkosti strapca)...
 

Dejme slovo odborníkovi. Prof. Pavloušek píše (článek BS vinařské potřeby):
"Osečkování patří mezi zelené práce, které se ve většině případů provádí mechanizovaně. Prostřednictvím osečkování je možné ovlivnit výnos, cukernatost, stavbu a strukturu hroznu, zdravotní stav hroznů a také ostatní kvalitativní parametry.=12.0pt=12.0ptNa úvod je třeba říct, že o termínu osečkování rozhoduje především růst révy ve vinici. Je dobré, aby nedocházelo k převisání letorostů. Převislé letorosty vedou k zahuštění listové stěny a zhoršují mikroklima keře. Může proto snadněji docházet k rozvoji houbových chorob.Vhodné je však také vědět, že termín osečkování ovlivňuje výnos nebo kvalitu. Pokud to růst vinice dovolí, je vhodné zohlednit také tyto zásady.Vhodnost termínu osečkování ve vztahu k výnosu nebo kvalitě vychází z křivky vývoje bobulí u révy vinné. Po kvetení dochází k velmi rychlému růstu bobule, který se později zpomaluje.
Osečkování brzy po odkvětu vede k podpoře výnosu. Při osečkování dochází k přerušení hlavní osy letorostu a zvýšenému toku asimilátů do bobulí. Dochází proto k lepší výživě bobulí, které tím pádem mají větší růstový potenciál. Bobule jsou větší a uspořádání bobulí v hroznu je hustší. Husté hrozny jsou všeobecně citlivější na napadení hnilobami. Ve vinohradnictví se je však třeba naopak zaměřit na práce, které nepodporují tvorbu hustých hroznů.tOddálením termínu osečkování ve vztahu ke kvetení, dochází k podpoře kvality. Dá se říct, že čím později po odkvětu se osečkuje, tím se směřuje k vyšší kvalitě. Reakce může být také odrůdově závislá. Pozdější termín osečkování může vést k menším bobulím a tím pádem volnějšímu hroznu. Jedná se proto o jeden z kroků nepřímé ochrany proti hnilobám. Osečkování může podporovat vzestup cukernatosti. Tuto strategii je možné využívat zejména u odrůd, které mají méně dynamický nárůst cukernatosti, jako jsou Dornfelder nebo Müller Thurgau.
Při prvním osečkování je vhodné provést osečkování hlouběji, protože se tím vytvoří předpoklad pro tvorbu širší zóny zálistků, které potom budou příznivě ovlivňovat zrání hroznů. Zálistky v horní části listové stěny je možné označit za „motor zrání hroznů“.Osečkování se provádí několikrát za vegetaci v závislosti na růstu vinice. Při plánování osečkování si je třeba uvědomit některá základní pravidla
Základním ukazatelem termínu osečkování je růst vinice.
Dále si je třeba uvědomit fotosyntetickou výkonnost listů. Během 30-40 dnů po vyrašení aktuálního listu stoupá jeho fotosyntetická výkonnost. Jelikož jsou v listové stěně listy různého stáří, je plynulá také fotosyntetická výkonnost. Toto pravidlo je vhodné využívat.
Pokud to růst vinice dovolí, je vhodné osečkovat v minimálně 30 denních intervalech. Časté osečkování připravuje zcela zbytečně révové keře o fotosynteticky velmi aktivní listovou plochu.
Při osečkování si je třeba uvědomit, že směrem k zaměkání a zrání hroznů, klesá intenzita růstu révy vinné. Hlubší osečkování, v pozdějších stádiích vegetace, proto může vést ke ztrátě zálistkové listové plochy, která již nemá výrazný růstový potenciál. Zrání tak může být negativně ovlivněné.
Pozdní termín a hluboké osečkování se často provádí, jestliže jsou zálistky napadené plísní révy. Tyto letorosty se hluboko osečkují, ale nestihnou již narůst. Tato situace je nejčastější případ negativního ovlivnění zrání hroznů.
Termín osečkování proto závisí především na intenzitě růstu révy vinné. Osečkováním je možné ovlivnit výnos a kvalitu hroznů."

Je zřejmé, že autor má na mysli moštové odrůdy, na stolní odrůdy jeho doporučení tak úplně nedopadá, zejména ne na velmi rané. Např. osečkovat poprvé takový Garold až v srpnu by k podpoře kvality asi nevedlo, když už je zralý. Je ovšem zajímavá (a platná i u stolních odrůd) jeho myšlenka, že osečkování brzy po odkvětu vede k podpoře výnosu, tedy k zvětšování bobulí (počet bobulí v hroznu je totiž dán již z předchozí sezóny, podle mne má na něj minulé osečkování také vliv). A po odkvětu, tedy v našich podmínkách někdy na přelomu červena a července, bývají letorosty vysoké (podle konkrétních podmínek) kolem 1,5 m, což je tak akorát pro běžné vedení. I z výše uvedeného tedy vyplývá, že vedení révy na extrémě vysokých konstrukcích podpoře výnosu úplně neprospívá, účelem je něco jiného.

[Lubo]

Andrej má odo mňa diplomovú/ bakalársku/ prácu pod vedením prof. Pavlouška, kde sú presne merané vplyvy osečkovania a odtrhnutie listov pod strapcom. Meranie bola zdokumentované a vyčíslenie v percentách nárastu cukrovitosti, podľa času a konkrétnej odrody. Rovnako tam bol meraný aj vplyv zálistkov na nárast kyselinek v muštových odrodách. To sú fakty. Nebráni to, samozrejme experimentovať.  Aj Radovan, ak sa nemýlim tento rok neosečkoval. Ja osečkovávam , každý rok cca 2x. 
 
 

[Radovan]

Ale hej, väčšinu koreňov som osečkoval 2x, plus niečo priebežne. Prevísajúce letorasty zahusťujú listovú stenu a tam sa chytá perena. Niektoré sa pri búrke zlomia na vrchnom drôte, to je škoda. S termínom si veľkú starosť nerobím. Osečkujem vtedy, keď letorasty prerastú drôtenku o 60 - 70 cm, kým sú ešte priame, predtým než začnú prevísať.

[Dzordzik]

Dělám to stejně jako Radovan, pokud se ovšem vůbec podaří, aby letorosty drátěnku přerostly. Používám výšku 2,5m výšku drátěnky nad zemí, půl metru pod zem, je to ještě tak poslední rozumná výška, která se dá pro mě zvládnout bez žebříku. Cokoli vyššího už v mojí větrné poloze a pískovité půdě nedrží a vítr to vyvrací. To je další faktor, který není radno podceňovat. Mevik by mohl letos vyprávět co dokáže vítr napáchat i na poctivě zbudované drátěnce ...
 

[andrejZA]

Nechci Ti brát ideály, ale mám jednu poznámku. Proč mají Špak, Tkačenko aj. vedení vysoké 3 až 4 metry? Myslím, že nikoliv kvůli úrodnosti. Vždyť pokud mají na jeden výhon jednokilový hrozen, prodají ho cca 40 hřiven. Kdyby měli při výhonu 2 metry hrozen 0,75 kg, prodají ho za 30 hřiven. To se výrazně vyšší (a tedy dražší) konstrukce a práce na žebřících opravdu nevyplatí.
Ale zkusme si představit, že vydělávají také na řízcích (případně sazenicích z nich). Dejme tomu, že jeden řízek má 40 cm (ať se to dobře počítá) a prodá se za 100 hřiven. V tom případě je z dvoumetrového výhonu 5 řízků za 500 hřiven, ze čtyřmetrového 10 řízků za 1000 hřiven.
30 nebo 40 hřiven z prodeje hroznů a 500 nebo 1000 hřiven z prodeje řízků. Z toho je jasně vidět hlavní motivace těchto chlapců (vždyť se tím živí!). Cenový rozdíl v řízcích už potom stojí za vyšší konstrukce a za práci na žebřících.
Skutečnost, že na velmi dlouhých výhonech vyrostou (možná) větší hrozny, je podle mého názoru nepodstatná, jde o řízky.  Ostatně na mnoha jiných videích z východu jsou vedení standardní, cca 2 m vysoká.

Kromě výše uvedeného si vůbec nemyslím, že výhon dlouhý 3 metry má automaticky lepší hrozen než výhon standardní délky cca 1,5 m. Proč by měl, když síla proudící do dlouhého výhonu jde delší dobu přednostně do jeho prodlužování?

Ďakujem Kamil, za Tvoj výborný vhľad do problematiky. Nebudem spochybňovať, čo píše pán profesor Pavloušek. To, že osečkovanie môže mať veľký význam pre veľkosť a kvalitu úrody, to je zrejme dostatočne overené praxou. Aj Ľubovu bakalársku prácu mám kdesi v počítači :)  Faktom je, že ja som sa v mojom doterajšom pestovaní s osečkovávaním nikdy veľmi nekamarátil, a pripúšťam, že to mohla byť chyba. Vrcholce letorastov som ošvácal až vo fáze, keď začali z drátenky prevísať a naozaj už vtedy boli často prehustené + na niektoré odrody sa začala chytať múčnatka. To sa dialo väčšinou koncom sezóny.
Ale už sa stalo a tým pádom môžem vysoké vedenie porovnať s klasickým (s výškou vedenia okolo 2m). Mám totiž okrem spomínaných vysokých viničov ešte vzadu v záhrade aj nejaké duplicitné korene z odrôd, ktoré sa mi javili perspektívne a tam sa mi nechcelo stavať také vysoké konštrukcie ako pri dome. Je tam aj o čosi horšia pôda, to samozrejme tiež zohrávalo svoju rolu.

Porovnať takto môžem napr. dva korene nepravého Karnavalu (Bajkonuru). Pri dome na veľmi vysokej konštrukcii, v záhrade niečo do 2m. Ten prvý mal v treťom roku existencie úrodu obrovskú, 35 veľkých strapcov na 20 letorastoch, druhý ker primeranú na svoj vek (13/10). Rozdiel v chuťovej kvalite som zvlášť nepozoroval. Rozdiel vo veľkosti strapcov asi o jednu tretinu a v počte strapcov skoro trojnásobný. Ker Arni mal prvý rok plodnosti a úroda bola 21 strapcov, koštovali sme ich spolu aj na augustovej ochutnávke. A mohol by som pokračovať. Vysvetlenie pre mňa spočíva v tom, že vysoké vedenie môže fungovať trochu ako urýchľovač rastu. Ak hneď prvým rokom pri mladej sadenici nechávam čo najviac dreva bez osečkovania, tá potom v druhom roku vegetácie už môže byť dostatočne silná na to, aby uniesla úrodu. A v treťom roku sa už môže správať ako dospelý ker. Ďalej už to asi taký zásadný význam nebude mať, keďže ďalší priestor na zväčšovanie korene nedostanú. Takže tu už možno potom bude ozaj rozumnejšie pokračovať v klasickej agrotechnike, kde sa ráta s častejším osečkovaním. Inými slovami táto skúsenosť nemusí byť spochybnením toho, čo si písal v ako argument pre výšku vedenie cca. 2m. Možno mi tento experiment len ukázal možnosť, ako dosiahnuť vypestovanie silného kra - a v ďalších rokoch toto vysoké vedenie aj pre mňa stratí svoj význam. 

Uvediem ešte jeden príklad, moja obľúbená Tajna Monacha. Pri dome vysoké vedenie, 3r., 28 strapcov/18letorastov. V záhrade vedenie niečo vyše 2m, 24/20. Ten druhý ker naozaj dozrel skôr, tam sa potvrdzuje teória o urýchlení dozrievania ovocia vďaka osečkovaniu. Všimol som si však aj pomalšie vyzrievanie dreva na druhom koreni, úrodu som preto komplet obral už začiatkom jesene, potom vyzrievanie prebiehalo lepšie. Naopak, prvý ker na vysokej drátenke už od konca leta vyzrieval v dreve bez problémov. Úroda na prvom koreni (VV) síce dozrela neskôr, ale mala výbornú výdrž do neskorej jesene. Nedošlo k žiadnemu praskaniu. Táto schopnosť sa prisudzuje starším, resp. dospelým krom v dobrej kondícii. Čo sa týka schopnosti vyzrievania dreva, tá môže byť ovplyvnená silou koreňa (mohutnosťou celej rastliny). Potvrdilo by sa teda, že prvý ker TM vďaka vysokému vedeniu prešiel "urýchľovačom" vývoja a v priebehu 3 rokov je to plnohodnotný dospelý ker, zatiaľ čo ker v záhrade sa držal relatívne dobre, ale predsa len naň ešte nemožno nakladať tak ako dospelému. Tam by naozaj mohlo hroziť, že v dôsledku neprimeranej záťaže by mohol mať problémy v ďalšom roku. 

To všetko píšem nie preto, aby som polemizoval s pánom profesorom, ale ako moju skúsenosť, že v niečom tá vysoká konštrukcia prínos môže mať a aká je s ňou moja konkrétna skúsenosť. Sám si nie som na 100% istý, či pri nej aj ďalšie roky ostanem (predsa len, roky budú pribúdať a prácnosť je naozaj väčšia v porovnaní s klasikou, okrem toho je tam nutnosť robiť mnohé úkony z rebríka, čo nepridáva na bezpečnosti). Možno mi to bude stačiť len v prvej fáze zapestovania krov, aby si vybudovali rozsiahly koreňový systém a v neskorších rokoch sa aj ja budem držať výšky okolo 2m. Živiť sa predajom odrezkov rozhodne neplánujem, to čo mám, rád porozdávam kamarátom. Skôr som každoročne zvedavý na prekvapenia, ktoré prinášajú nové odrody, to mi ku šťastiu celkom postačí. Nehodlám pestovať ani na kvantitu a hrozno predávať, mám len skrátka radosť z toho skúšať, a pozorovať, ako vinič zareaguje na rôzne moje pokusy. A predovšetkým, hlavný a podstatný dôvod: tá božská chuť, ktorú nám vedia dopriať naše obľúbené odrody :)

[Lubo]

... Zelené práce až na štyri korene, kde musím ísť na rebrík do 3m výšky / po včerajšej oslave kamarátovej 50-tky ešte musím počkať  / , sú urobené. Osečkovával som tento rok už 3x. Zálisky na posledných 30-50 cm už nevylamujem ale  strihám za 1-3 listom