Zaujímavé videá a odkazy

[Marek1970]

Jedno také družstvo bez orby a umelých hnojív s regeneratívnym hospodárením mám odo mňa, čo by kameňom dohodil.
https://www.aktuality.sk/clanok/wr37lz1 ... adny-pluh/
(na otvorenie celého článku stačí kliknúť na ikonu dočítať zadarmo)
Zemiaky sa asi takto pestovať nedajú ale pri cesnaku a cibuli v tom žiaden problém nevidím. Viac menej cesnak a cibuľu doma pestujem v rovnakom režime.
 
 

[Radovan]

Hej, hej, predseda tohto podniku je náš "slovenský Gabe Brown". Pridám ešte jeden článok o nich a tuto ďalší pán z brandže. Spolu robia infiltračné skúšky, rozbory pôdy, osvetu ... K tomu ďalšie dva občianske združenia, ďalšie podniky, mnoho malých SHR. Takže sa to nádejne rozbieha. Máme nádej, že raz zmeníme to priemyselné poľnohospodárstvo (aj keď tu sú napojené ťažké chemické a strojárske giganty, ktoré zo svojích pozícií nebudú chcieť ustúpiť).
Regeneratívne poľnohospodárstvo je najviac rozbehnuté pre poľné plodiny, ale dá sa takto robiť aj zelenina, okopaniny aj vinohrady. V Krakovanoch robia tvrdú pšenicu, sóju, kukuricu, pohánku, hrach, no majú aj 2 ha staršieho muštového vinohradu.
Všeobecne prevláda názor, že napr. tvrdú pšenicu (na cestoviny) sa nedá dopestovať bez fungicídov. V Krakovanoch to robia aj bez toho a ide to. Pretože určité látky podporujúce odolnosť rastlín k patogénom tvoria pôdne baktérie a huby. Ak ich tam nemáme, rastlina je náchylnejšia na patogény, pretože nemá podporu celého fungujúceho pôdneho ekosystému. Jednoducho baktérie a huby sú schopné dodávať rastlinám podporné látky. Ďalšie pôdne breberky požierajú baktérie a uvoľňujú z ich tiel dusík a pôdu prirodzene hnoja. Stačí ak tam huby nie sú (pretože orbou trpia najmä huby) a systém nefunguje.
Tu by som to chcel premostiť na vinohradníctvo. Už Lenz Moser pestoval vo vinohradoch medziplodiny a dosahoval nádherné výsledky. Potom sa na polstoročie na medziplodiny zabudlo a prevládol čierny úhor a stále sa zvyšujúce dávky fungicídov. Tieto sa splachujú do pôdy a dokonale vymydlia pôdne huby. Treba sa zamyslieť nad tým, prečo generácii našich dedov stačila bordeauxská zmes a dnes na ochranu potrebujeme chemický postrekový plán. Odpoveď je jednoduchá, pretože sme znefunkčnili pôdne ekosystémy.
Pestovanie medziplodín má pre vinohrady výrazné benefity a nie je to len o dotáciách. Len treba pri tom veľa rozmýšľať, skúšať, všímať si. To rozmýšľanie akosi bolí a preto mnohí radšej siahnu po chémii a oceľovom pluhu.
 

[Dzordzik]

Rado, docela si mě nahlodal. Přemýšlím jak tuhle filozofii zapracovat do mých podmínek. S vodní erozí mám velké problémy, hlavně při zalévání v suchých letech. To se svrchní vrstva půdy odplavuje hodně. Určitě budu letos zase silně mulčovat, celý rok nechám řádky zakryté a budu to zapravovat hvězdicí, jako v předminulém roce, ať se to hezky rozloží. Určitě odeberu písčitou vrstvu a přidám kompostu. Mám ho už, že nevím co s ním, tak půjde k révě. Stejně potřebuje z jara přeházet. Klidně bych do meziřadí něco vysel, ale nemám čím odstranit trávu, ani čím to rozrušit. Vím, že tady byl někde příspěvek, možná i od tebe, které rostliny mají s révou nejlepší symbiózu a které hluboce koření. Netušíš, které to byly? Možná bych ukecal nějakého souseda, ať mi to poskáče a uvidíme co to udělá.
 

[dayofvictory]

Nemáte někdo odkaz na nějaký "návod pro blbečky" na regenerativní zemědělství? Ono toho moc není, nebo je to jen takové povrchní.

Já jsem tu téma o mých pokusech ještě nezaložil, nechtěl jsem provokovat ale v podstatě, dle mých nejlepších znalostí, jedu několik let révu v režimu regenerativní vinice nebo jak to nazvat. Trochu mě naštvalo, že na to kolega upozornil, protože jsem chtěl ještě několik let pokusů.

Jako vždy, réva je rostlina konkrétního místa.

Silně předběžné výsledky:
+ potvrzuji neskutečnou kapacitu "neorané" půdy držet vodu i ve vrstvě ornice pouze cca 50 cm na skále téměř na vrchu kopce (nedávná extrémní sucha na můj pozemek dorazily vždy s třítýdenním zpožděním, což může rozhodnou o úrodě),
+ potvrzuji výrazně vyšší "životaschopnost" celého ekosystému (jabloně, maliny, réva, keře, tráva, atd.) a to i když je ten ekosystém pouze 400 m2 oproti okolí,
- výrazné mínus - nevím jestli je réva vhodná pro regenerativní způsob, oproti klasickému způsobu tam kde okopávám řádky, tam tam kde jedu regenerativně (trvalý pokryv, bez rytí atd.) je růst révy o cca 50 až 75 % nižší!!! Úrodu přinese, ale "velko bobulaře" neuspokojí.

Dělám něco špatně? Nevím, letos chci zkusit jinou frekvenci kosení.
Strašně bych chtěl aby to fungovalo, jen nemějte přehnané naděje. Doufám, že zjistím jak na to a nebude to trvat 20 let.

 

[Dzordzik]

Ahoj, jak si ta pokrytá čas vede z hlediska živin v půdě oproti té okopávané? Pokud je dost vláhy a dobrá struktura půdy, čekal bych, že révě chybí nějaké živiny, nebo je blokován příjem. Nezkoušel si půdní rozbor? Třeba by napověděl. 

[petr85]

Všimnul jsem si toho jako kolega. Nížší růst,opožděné dozrávání,ale taky nížší tlak plísně. 2021 byl mokřejším rokem,ale podařilo se udržet keře do mrazů zdravé jen eko postřiky.

[dayofvictory]

 Ahoj, jak si ta pokrytá čas vede z hlediska živin v půdě oproti té okopávané? Pokud je dost vláhy a dobrá struktura půdy, čekal bych, že révě chybí nějaké živiny, nebo je blokován příjem. Nezkoušel si půdní rozbor? Třeba by napověděl.

Ahoj. Popravdě nevím, ale jedná se o stejný typ půdy, stejnou lokalitu ale je pravda, že okopávané od neokopávaných jsou cca 100 m daleko. Dle mých schopností jsem ale přesvědčen, že vše je totožné, i sklon svahu, délka oslunění. Když jsem začínal s okopávanými, tak jsem dle návodu dal do díry zásobní komplexní hnojení. Aby to mělo nějakou vypovídající hodnotu, stejné dávky hnojení jsem dal i k neokopávaným. Prostě jak jen to šlo, simuluji stejné podmínky, ale růst se diametrálně liší.
Půdní rozbor jsem nedělal. Nejsem si totiž jist, jestli mám odebrat vzorek z "díry" jestli komplexní hnojení dle návodu náhodou nebylo špatné (to jsem vzal z literatury asi od Pavlouška přesně gramy, které uváděla, u me to vycházelo cca stejný díl cereritu, dolomitický vápenec, granulovaný hnůj). Nebo jí vzít z hlíny vedle? Jaký je bazální stav? Jaké živiny sledovat, jen makro nebo jen mikro? Víc otázek než odpovědí.
Dále jsem nenalezl žádnou laboratoř v okolí Plzně a vzhledem k situaci s energiemi, kdy musím letos v rodinném rozpočtu najít cca 30 tis. navíc na topení, osekávám ostatní nenutné výdaje. Ale jestli máte kontakt na nejakou konkrétní laboratoř nebo obecně rady čeho rozbor spíše udělat, možná si doma jeden prosadím.

[Dzordzik]

Dělal jsem si rozbory půdy ve viničce, které jsou od sebe asi 25-30m. Vyšly dost rozdílně, i když v zásadě stejně blbě. Nahoře jsou ty výsledky ještě horší, než dole. Vlastní zkušenost. Sice je tam stejný typ půdy i stejné chybějící živiny, ale liší se to v tom, jak moc jich chybí. Věřím, že snad v každém kraji se nějaká laborka najde. Já posílám vzorky do Kroměříže a stojí pár stovek. Neříkám, že e to máš dělat každý rok, to je zbytečné, ale pokud se chceš něčeho v pěstování dobrat a máš v něm problémy, tak je dobré vědět, jestli keřům nechybí nějaké živiny. Test na makroprvky je základ, mikroprvky neuškodí, ale pokud řešíš peníze, není to pro začátek nutné.
Jinak přímo v Domažlicích máte pobočku ÚKZUZ, kdy tam zavoláš, určitě ti poradí, kam poslat půdu na test na živiny.
https://eagri.cz/public/web/ukzuz/porta ... domazlice/

[Radovan]

Pokúsim sa odpovedať. Som ekológ (v tom pôvodnom zmysle slova ekológia, teda veda o vzťahoch resp. súvislostiach v ekosystéme) a je mi to celkom zrozumiteľné.
Nejaký návod na regeneratívne hospodárenie vo viniciach sa nedá dať. Pretože to, čo funguje na jednom mieste, už v iných podmienkach nemusí vôbec platiť. Takisto sa nedá dať presný návod ani pre poľné plodiny, aj keď určité postupy sa dajú využiť vo viacerých podmienkach. Vždy je treba prispôsobovať lokálnym podmienkam.
Regeneratívne hospodárenie stojí hlavne na minimalizácii obrábania pôdy a zámernom pestovaní medziplodín. Ďalej na premyslenej rotácii plodín. Ak mám vo vinohrade pravidelne jeden druh krycej plodiny, asi to nebude regeneratívne, pretože jednoduché druhové zloženie nad zemou podporuje len obmedzenú diverzitu pod zemou. Ak mám medziplodinu zloženú s 5 - 10 - 15 druhov, tak aj život pod zemou bude pestrejší.
Dzordzik na to ide dobre, myšlienka o blokovaní príjmu živín je správna. Vinič má veľmi slabú kompetičnú schopnosť. Inými slovami, skoro čokoľvek čo sa vyskytne vo vinohrade, lepšie čerpá živiny z pôdy než vinič. Preto obrábané vinohrady rastú dobre. Lenz Moser na to takisto upozorňoval, že je treba znížiť konkurenciu iných rastlín v období intenzívneho rastu viniča. Ďalej je tu fakt, že určité medziplodiny viažu prístupné živiny, ale spätne ich uvoľnujú dosť pomaly (pomaly pre plodiny náročné na živiny ako je vinič). Čiže to, čo rastie vo vinohrade od jari do júla, veľmi ovplyvňuje rast viniča týmito dvoma spôsobmi.
Je vhodné mať od jari len plytko koreniace medziplodiny ako Facélia (Svazénka), Ďatelina alexandrijská... Koncom mája ich zlikvidovať, nejakému plytkému podrezaniu by som sa nebránil. Minimalizácia obrábania nemusí znamenať úplné vylúčenie obrábania (myslí sa hlavne vylúčenie orby), asi žiadna dogma ešte nepriniesla veľký osoh. Alebo z jari urobiť viac výsevov a likvidácií medziplodín, aby sa nestihla vytvoriť silnejšia koreňová konkurencia. Hlbšie koreniace medziplodiny je vhodné vysievať od augusta, keď už nebudú konkurovať rastu viniča. Ten jún a júl vydržia pôdne organizmy aj v "pôstnom režime". Ak je tam nejaký mulč, tým lepšie. Medziplodinu je vhodné nechať až do vymrznutia, teda až do jarného siatia. Vhodných druhov je mnoho, dobré je kombinovať lipnicovité, dvojklíčne a leguminózy. Ozimné obilniny a trávy je nutné vo vinohrade na jar stopnúť.

Nie je cieľom nájsť osvedčený osevný a likvidačný postup, ktorý potom budem presne aplikovať x rokov za sebou. Cieľom by malo byť pozorovanie, vnímanie, odhadnutie toho čo práve ten vinohrad (alebo iná pestovaná plodina) potrebuje. Aké sú vhodné predplodiny a následné plodiny. Aj v tom je tá zmena zmýšľania.
 

[dayofvictory]

Hm.
Děkuji za reakci. No asi zas holt budu muset jít svou cestou. A zkoušet. Pokusnou vinici jsem založil na původní květnaté loučce, která nebyla obhospodařována, hnojena, stříkána a dosévána od roku 1985. Na to, že je ve městě je tam docela unikátní bohaté složení rostlin, furt něco kvete, celoročně. Tu chci udržet a nezlikvidovat. Z reakce výše když mám ne nějakých 5 druhů rostlin, ale možná 20, tak by půdní život měl být bohatý.
Žel bohu, likvidace půdního pokryvu po dobu pár měsíců u mě nepřichází v úvahu. Ač se snažím seč mohu nezasahovat, určité změny po několika letech na lokalitě vidím. Já neřeším setí předem připravených směsí, já mám v podstatě půdní pokryv furt.
Nicméně i tak letos zkusím nějakou změnu a uvidím - kosení víc než 3x ročně, zkusím 6 krát a vzniklý materiál nebudu rozmetat rovnoměrně všude ale zkusím lehčí styl alá Dzordzik, tzn. prozatím více mulčovat užší pruh (cca 30 cm) přímo u révy, mulč zatím zkusím přímo na "trávu" bez zrytí předem. Škoda jen že jedna sezona, jen jeden pokus.

[petr85]

Radovane. Děkuji za srozumitelné vysvětlení principů. Rěva umí s kořenama jít hodně dolů,2m a víc,což je o 1,5m víc než meziplodiny. Není taková "soutěžení" o živiny in plus? Nenutí révu jít hlouběji a tím chránit před suchem? Možná pár let fakt rostou slabě,ale pak nastartují? Chápu tomu správně?

[Dzordzik]

Hm.
Děkuji za reakci. No asi zas holt budu muset jít svou cestou. A zkoušet. Pokusnou vinici jsem založil na původní květnaté loučce, která nebyla obhospodařována, hnojena, stříkána a dosévána od roku 1985. Na to, že je ve městě je tam docela unikátní bohaté složení rostlin, furt něco kvete, celoročně. Tu chci udržet a nezlikvidovat. Z reakce výše když mám ne nějakých 5 druhů rostlin, ale možná 20, tak by půdní život měl být bohatý.
Žel bohu, likvidace půdního pokryvu po dobu pár měsíců u mě nepřichází v úvahu. Ač se snažím seč mohu nezasahovat, určité změny po několika letech na lokalitě vidím. Já neřeším setí předem připravených směsí, já mám v podstatě půdní pokryv furt.
Nicméně i tak letos zkusím nějakou změnu a uvidím - kosení víc než 3x ročně, zkusím 6 krát a vzniklý materiál nebudu rozmetat rovnoměrně všude ale zkusím lehčí styl alá Dzordzik, tzn. prozatím více mulčovat užší pruh (cca 30 cm) přímo u révy, mulč zatím zkusím přímo na "trávu" bez zrytí předem. Škoda jen že jedna sezona, jen jeden pokus.
 

Pokud můžu hodnotit dle mých podmínek, tak u mě travní porost a luční květiny koření poměrně dost plytce. Málokteré kořeny jsou hlouběji než nějakých 20cm. Ta pestrá skladba různých druhů je i kvůli tomu, že různé druhy koření jinak hluboko, podporují tvorbu kanálů, kterými se může voda vsakovat a kudy jsou do půdy ukládán dusík a tím, že se tam pak kořeny rozloží, vzniká i hlouběji organická hmota podporující půdní život. Něco koření bohatě a hluboko, něco zase plytce. Myslím si, že pro postup, o jakém se tady bavíme, není klasický luční porost vhodný. U mě stačí rýčem odebrat horních 10 - 15 cm a jsem na půdě bez kořenů a pod tím už jenom písek. Vhodnější by bylo zasadit něco, co koření bohatě a hluboko a i v průběhu jednoho roku to střídat s jinými druhý osevu. Vidím to okamžitě. V tom písku nejsou vidět ani žížaly, ale jakmile jsem v řádcích kolem révy začal mulčovat, objevily se larvy, hmyz, žížaly, prostě život. Líp to drží vlhkost, míň to eroduje, má to lepší strukturu a víc živin. Možná zkusím po posekat nakrátko, zvertikutovat a do meziřadí rozhodit semena něčeho co koření hlouběji, třeba se postupem času tráva a plevel trochu potlačí na úkor jiných druhů. Jinak tam, kde nechávám přes léto porost vysoký, to bují životem, hmyz, motýli atd. Není tak horko a sucho. Kde je posekáno na nízko je mrtvo. Kořeny révy se přednostně tlačí tam, kde kolečkem upravuju pruh, protože to je kypřejší a je tam vláha a víc živin. Mimo řádek se jim moc nechce.

[dayofvictory]

No, nebude to jednoduché. Z článků uvedených výše totiž vyplývá že zcela rozhodujících je právě vrchních 10 až 15 cm, kde je nejvíce kyslíku a nejvíce půdního života, který zabezpečuje rozklad a živiny. Hlouběji je kyslíku méně a jiný typ života s jinými úkoly. S tímto by se mělo co nejméně "míchat" neboť každé hrabání v zemi pak potřebuje několik let na zotavení. Proto jsem pochopil, že základní princip regenerativního čehokoliv je co nejméně se v půdě hrabat.
Když se podíváme na meziplodiny. V poslední době se mimo klasických jednoletých, dle mě vhodných pro jednoleté hlavní plodiny, začínají objevovat i komerční směsi "trvalých" meziplodin - světe div se, na bázi travin (jílek vytrvalý, kostřava luční, jetel). Z logiky věci mi přijdou trvalé mezipodiny vhodnější pro trvalé kultury hlavních plodiny, jako jsou různé keře.
Má s tím někdo zkušenosti? Asi ne...no uvidíme jestli za pár let budeme chytřejší.

Nicméně je to určitě zajímavé téma, které, pokud se rozšíří, by nám mohlo v lecčemž pomoci.

[Radovan]

Áno, réva dokáže ísť s koreňmi veľmi hlboko, ale tými koreňmi získava vodu a minerály. Väčšinu dusíka a efektívnejšie živiny prítomné v organickej zložke pôdy dokáže získať len z kvalitnejšej vrchnej vrstvy pôdy. Mineralita je dôležitá pre víno, pre stoláky sú dôležité prístupné živiny.
Kvetnatá lúka je krásna vec, ale vinohrad v nej trochu trpí, pretože je slabý konkurenčný hráč a v získavaní živín ťahá za kratší koniec. Kosením zrušíš konkurenciu v nadzemnej časti, ale nie koreňovú konkurenciu. V júni lúka ťahá najviac živín a žiadne nepustí.
Aby vinič dobre rástol, potrebuješ zrušiť medziplodinu 1 - 2 mesiace pred intenzívnym rastom viniča. Tak aby sa stihol naštartovať rozklad koreňov medziplodín a uvoľňovanie živín pre vinič. Tie medziplodiny sa dajú podrezať, povalcovať likvidačným valcom (roller crimper), alebo v krajnom prípade stopnúť herbicídom.
O tomto je regeneratívne poľnohospodárstvo. O pracovaní s živinami, o zámernom pestovaní medziplodín, ale aj o ich rušení, tak aby živiny boli prístupné pre následnú plodinu v správny čas. Rozkladom medziplodín sa živiny uvoľnujú postupne, rovnomernejšie a dlhší čas. O fixovaní živín na jeseň, aby sa počas zimy nevyplavili, ale na jar nech sú prístupné pre tržnú plodinu.
Určite nikoho nebudem nahovárať zrušiť kvetnatú lúku, je to krásny ekosystém a zdroj biodiverzity. Pôda po lúkou však býva dosť zľahnutá. Réva v kvetnatej lúke je len taká prísediaca a živín sa jej mnoho neujde. Pomohli by jej listové hnojivá.
Tak podobne to aj kedysi bývalo. Vinohrady sa na jar okopali - zbavili sa všetkej konkurencie. Potom sa pár krát oškrabali a ku jeseni sa už nechali zarásť trebárs divým prosom. 
Podobné je to aj pri pestovaní zmiešaných kultúr v záhrade. Veľa ľudí si myslí, že je to prospešné pre všetky plodiny. No veľmi často je tam vzťah sluha - otrokár.
 
 

[LadaSvijany]

Réva si bere živiny i vláhu tam, kde je. Když je dost živin i vláhy pod povrchem, bere si je tam. Když není, tak pro ně musí hlouběji. Já každým rokem k révě na podzim zarývám kompost nebo hnůj. A když to nepřeháním s postřiky, tak mám v půdě bohatý život a půda má i dobrou strukturu s dostatkem humusu, který krásně podrží vláhu. Proto nejsem příznivce pěstování jakýchkoliv meziplodin mezi řádky, protože odebírají živiny. Je to ale za cenu, že občas musím mezi řádky s motykou.

[petr85]

Je logické,že organické živiny jsou blízko povrchu,kde to žije. Čím níž,tím méně bio.

[Radovan]

No, a práve medziplodiny zaťahujú organickú zložku hlbšie do pôdy. Po odumretí koreňov sa vytvoria kanáliky, ktorými rýchle preniká pôdna biota hlbšie. Orbou sa tie kanáliky zrušia. Navyše pri orbe (nie pri motyke), sa vytvára podporebné zhutnenie, ktoré často býva neprestupné pre vzduch, vodu aj biotu. 

[Wimpi]

Radovane, ta teorie o zatahování  bioty do hlubších vrstev půdy prostřednictvím kanálků, které se vytvoří po odumřelých koříncích meziplodin je podle mého názoru "hodně odvážná".  Hlavně to  upozornění, že zrytím půdy se tyto kanálky přeruší a transport bioty se tím zastaví.  Trochu se asi zapomíná, že v půdě žijí také další živé organismy, například půdní červi, kteří mají intenzivní látkovou výměnu a v průběhu roku se běžně pohybují půdním profilem v hloubkách od 0 až 30 cm.  A čím více je půda humózní a prostá pesticidů, tím více se v ní vyskytuje živých organismů, hub i živočichů. Ti při cestě za potravou vytvářejí v půdě obrovské množství přirozených  kanálků, vyplněných pozůstatky po jejich strávené potravě - humusem.  Takže čím více půdních červů, tím více kanálků a vzduchu v půdě. Dále tady máme známé a kupodivu mezi pěstiteli neoblíbené hmyzožravce, kteří v oboru přemisťování  půdy v rámci povrchových profilů a vrtání transportních kanálků (tunelů) jsou v rámci přírodních sil extrémně výkonní až nedostižní. Takže kdo chce transportní kanálky či spíše kanály, nechť se raduje z krtků. A protože krtci se živí žížalami a žížaly nejraději žijí v lehké  humózní půdě, je třeba půdu zlehčovat a snažit se do její povrchové vrstvy zapravovat přírodní biosložku. O vše ostatní se postarají tito podzemní dělníci. Hlavně je důležité, si tyto malé houževnaté podzemní dělníky, pracující zcela zdarma, nevytrávit nejrůznějšími jedovatými pesticidy (např. glyfosát) a zvláště bych upozornil na pesticidy měďnaté, které jsou paradoxně považovány za ekologické (!!!). Měď totiž není v půdním profilu transponibilní, hromadí se zde a pro bezobratlé živočichy a také pro houby, žijící v půdě, je silně toxická.  Makrosvět půdních hub a jejich přínos pro kořenovou výživu rostlin sem zatahovat nebudu, bylo by to na román.
 
 
 
 

[Radovan]

No hodne závisí na tom, akú pôdu máme na mysli. V prípade záhradnej kyprej pôdy, tam je jasné že si vystačíme s kompostom alebo hnojom. Života je tam dosť.
Lenže ja som sa stretol aj s pôdami, ktoré boli posledných 70 rokov obhospodarované orbou. Typické poľnosti za dedinou, nie záhrady. Ak je pôda len trochu ťažšia (ílovito-hlinitá), tak podorebná doska je bohužiaľ smutný fakt. Kto v takejto pôde sadil stromky, alebo kopal pôdnu sondu, určite si lámal hlavu nad tým, ako podorebné zhutnenie rozrušiť. Áno, sú dlátové pluhy a podryváky, ale to je o inom... Mal som aj možnosť vidieť pôdne sondy v pôdach obhospodarovaných regeneratívne. A rozdiel bol markantný. Do podorebnej dosky dážďovky a červy veľmi neradi. Nemajú tam prečo, je to mŕtvy betón. Ak tam prerazia nejaké korene, potom už áno. Jedno s druhým súvisí a vôbec sa nevylučuje.

[Lubo]

Radovan, máš rozsiahle vedomosti, mohol by si poslať pár fotiek, ako to máš u seba na vinici- záhrade realizované. Popis svojej pôdy, termíny a druhy rastlín, ktoré vysievaš, kedy a v akom poradí. Aho ich v praxi likviduješ. Čo sa Ti osvedčilo a čo nie? Ďakujem

[Jarek23]

https://www.vitalia.cz/clanky/osetrovani-plodin-bez-chemie-biologicka-ochrana-bioagens-a-biopostriky/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=RnhDCxtL4sm-202202111816&dop_id=15393651

[Radovan]

Ľubo, neľahká otázka, pokúsim sa odpovedať. Skúsenosti s pestovaním v bio režime mám dlhšie, robil som aj zelené hnojenie, no k regeneratívnemu poľnohospodárstvu som sa dostal pracovne len minulý rok. Venoval som tomu určitý čas, teda študovaniu princípov a praxe akú som mohol nájsť na Slovensku. Vlastných skúseností nie je veľa. Mám pocit akoby som našiel chýbajúci diel do skladačky. Ale netvrdím, že to budem hneď používať na 100 % svojej plochy.
Čo sa mi osvedčilo, to je po zbere úrody osiať každú voľnú plochu nejakou krycou plodinou. Najlepšie nepríbuznou k plodine, ktorá tam bola. Používam hrach poľný - pelušku, pohánku, facéliu, horčicu (s ňou opatrne), viku, slnečnicu, ľan, tekvicu, fazuľu, šošovicu, špenát... Čokoľvek, čo po zbere úrody pokryje zem a v zime vymrzne, namiešam pestrú zmes. Nedávam oziminy, ktoré je potrebné na jar likvidovať. Začal som to robiť ako ochranu pred jesenným zaburinením. Na jar si dám podiskovať (čo zrovna nejde s princípmi regen. poľ.) a mám pripravenú pôdu.
Vo vinohrade sa snažím udržať počas leta nízku vegetáciu, ktorá nekonkuruje, alebo mulč, alebo to aj oškrabem. Vyššia vegetácia by zvýšila tlak perenospóry. Holá pôda je teplejšia a to urýchľuje dozrievanie hrozna. Takže sa z toho snažím nejako vykorčuľovať, každý rok inak, čo sa mi práve zdá vhodné. Zelené hnojenie vysejem neskôr a nie vždy vytvorí veľkú hmotu, ale trebárs slnečnici, fazuli a tekvici sa to ešte podarí.
K likvidácii medziplodín: najjednoduchšie je vymrznutie v zime. Niečo vypadne pri prvom mrazíku v októbri (pohánka, fazuľa, tekvica). Niečo vydrží do vianoc, silnejšie januárové mrazy to ukončia. Repku a oziminy bude treba stopnúť. Na menšej ploche sa to dá aj vinohradníckym škrabákom. V dobe klasenia sa oziminy dajú stopnúť ozubeným likvidačným valcom (roller crimper), s týmto ale osobnú skúsenosť nemám, ani potrebnú techniku. Pred klasením je valec neúčinný. Stopnúť sa dá aj herbicídom, ale to je na každého uvážení, ja ho nepoužívam.
Ešte sa mi osvedčili bidlá pre dravce a sovy. Občas zmizne aj nejaká micka, no čo už, ale prvotne je to proti myšiam a hrabošom.
Veľa foto nemám, do záhrady nenosím ani telefón, tam chcem mať kľud . Porovnanie dvoch prístupov, foto je z 27. novembra.

[petr85]

Zajímavé je,že když jsem kopal drenáž na vinnice, 1m pod zemí jsem potkal žížaly, krtčí kanály a dokonce i hnízda polních myší. Co by se zdálo,že úplně zabetonovaný tvrdý jíl, neporpustný vodě,tak ono i tam se najdou nějakí organismy. 

[Lubo]

Radovan

Dík Radovan, všetko čo prinesie ľuďom úžitok a je šetrné k prírode je záslužné. Horčica a zelené hnojenie dokáže divy s pôdou a rovnako aj zníži napr. drôtovce. Ja sa práve do záhrady bez telefónu nepohnem, fotka mi vytvára históriu a realitu daných rokov. Fotím si aj neúspechy. Držím palce.

[Radovan]

Zajímavé je,že když jsem kopal drenáž na vinnice, 1m pod zemí jsem potkal žížaly, krtčí kanály a dokonce i hnízda polních myší. Co by se zdálo,že úplně zabetonovaný tvrdý jíl, neporpustný vodě,tak ono i tam se najdou nějakí organismy. 

Jj, dážďovky sa hlavne na zimu sťahujú do hlbších vrstiev pôdy. Myši a hraboše si zámerne robia hniezda pod zhutnenými vrstvami pôdy (veľmi často pod podorebným zhutnením). Majú tak strechu nad hlavou a nezateká im tam.
Lenz Moser si dal tu prácu a zvážil dážďovky v sondách. Po prepočítaní mu vyšlo, že má na hektári vinohradu pri pravidelnom zelenom hnojení 800 kg dážďoviek. Potom si robil srandu, že kým ostatní vinohradníci ťažko pracujú so svojim 800 kg koňom, alebo volom a pluhom, pre neho 24 hodín denne pracuje 800 kg dážďoviek.

[Radovan]

Horčica a zelené hnojenie dokáže divy s pôdou a rovnako aj zníži napr. drôtovce. Ja sa práve do záhrady bez telefónu nepohnem, fotka mi vytvára históriu a realitu daných rokov. Fotím si aj neúspechy. Držím palce.
 

Ľubo, s horčicou opatrne. Je dobrá, ale do zmesí v nejakom minoritnom podieli. Jej význam sa preceňuje, tvorí málo podzemnej hmoty a nadzemná hmota, ak sa to prešvihne a zdrevnatie, tak veľmi pomaly uhníva a uvoľnuje živiny. Osivo je síce lacné a dobre dostupné, lepšie horčica ako holá pôda na jeseň, ale zmes dokáže vždy viac. Tiež držím palce.

[Radovan]

Po dlhej dobe sa konečne ozval Vladimír Špak. https://www.youtube.com/watch?v=snQHFy2Xt2w
Poltavská oblasť je na Východe UA. Som veľmi rád, že je v poriadku. Dupľom som rád, že pri svojich videách prešiel na svoj rodný jazyk.
Bo tak každemu najľepši šerco bije!!!

[LadaBlatna61]

Po dlhej dobe sa konečne ozval Vladimír Špak. https://www.youtube.com/watch?v=snQHFy2Xt2w
Poltavská oblasť je na Východe UA. Som veľmi rád, že je v poriadku. Dupľom som rád, že pri svojich videách prešiel na svoj rodný jazyk.
Bo tak každemu najľepši šerco bije!!!
 

Taky jsem rád že Vladimír žije a že dělá videa i v této u nich velice špatné době.

[Marek1970]

Ukrajinci žijú ťažké časy, ale raz vojna skončí a verím, že orkovia odtiahnu z ich zeme. Dovtedy však ešte mnoho ľudí na oboch stranách zahynie. Kto vie ako sú na tom iní vinohradníci, Maxim Mojsejenko, Ruslan Pančenko sú v rámci možností asi Ok, lebo ich youtube kanály sú aktívne ale napr. Vladimír Maer pridal svoje posledné video deň pred začiatkom vojny. V jeho oblasti sa síce nebojuje ale on sa odmlčal.  
 

[Jarek23]

Ukrajinci žijú ťažké časy, ale raz vojna skončí a verím, že orkovia odtiahnu z ich zeme. Dovtedy však ešte mnoho ľudí na oboch stranách zahynie. Kto vie ako sú na tom iní vinohradníci, Maxim Mojsejenko, Ruslan Pančenko sú v rámci možností asi Ok, lebo ich youtube kanály sú aktívne ale napr. Vladimír Maer pridal svoje posledné video deň pred začiatkom vojny. V jeho oblasti sa síce nebojuje ale on sa odmlčal.
 

Třeba narukoval.do armády a tak nemůže delat nove videa, nezavidim jim.

[Radovan]

Pomaly sa ozývajú aj ďalší vinohradníci. Dmitrij Tkačenko sa ozval https://www.youtube.com/watch?v=QKQMxAdVmFk
a taktiež v ľubozvučnej ukrajinčine. Pre mňa je ukrajinčina veľmi blízky a zrozumiteľný jazyk, kedže som vychodňar. Chlapci len tak ďalej.
 
 

[Mevik]

Doporučuji podívat se video s názvem Nejchutnější odrůdy světa, kde firma "Vinohrad Oděssa" dává informace o 48 odrůdách, které považují za nejchutnější (včetně krátkých charakteristik - za mne je velmi zajímavá informace o doporučení na řez - počet oček).
https://www.youtube.com/watch?v=zok92H9ewUw
Samozřejmě tam jsou téměř samé východní odrůdy, zejména ukrajinské.
Pozitivní je, že skoro všechny zmíněné odrůdy máme i u nás.
 

[Dzordzik]

Mohl by se někdo pokusit jsem se vypsat seznam těch doporučovaných odrůd plus k tomu doporučovanou délku střihu? Video je dost dlouhé a pokud někdo neumí azbuku, ani ukrajinsky, tak je nahraný. To video mají nějaké rozbité, obraz není synchronizovaný se zvukem a titulky nefungují vůbec, přehrají se strašnou rychlostí hned po jejich spuštění, bez ohledu na to, co se v obrazu děje. Nebo to tak mám jenom já?
 

[Radovan]

Video je v "Odeskej ruštine", ukrajinčina je ľúbivejšia, mäkšia. Nie úplne ku všetkým odrodám je uvedený údaj o počte očiek. Dĺžka rezu je podmienená spôsobom pestovania, iní vinohradníci by rezali určite dlhšie. No určitú výpoveď to má. Odrody pri ktorých je uvedené 2 - 3 očká, sú veľmi úrodné, ak je uvedené 8 - 10 očiek, je to málo úrodná odroda.
Zaujala ma informácia hneď pri prvej odrode. Na svojich koreňoch má plytkú koreňovú sústavu a má sklon k praskaniu, keďže v plytkej vrstve pôdy vlhkosť viac kolíše. Preto ju štepia na K5BB, ktorý má korene hlbšie, kde je vyrovnanejší vlahový režim a odroda potom nepraská. Môžu takto fungovať aj mnohé ďalšie odrody.
1. Ajuta, 3-4 očká
2. Agrus
3. Artek, 3-4 očká
4. Blondinka, 3-4
5. Bojarin, 2-3
6. Belij Chrustaľ, 2-3
7. Belaja naďežda, 2-3
8. Blesťjaščij, 4-5
9. Bohema, 3-4
10. Bananas
11. Vasilisa-2, 4-5
12. Voploščenie, 4-5
13. Vitalina, 4-5
14. Gran-pri, 4-5
15. Gold finger, 8-10
16. Heliodor, 2-3
17. Džin
18. Dašuňja, 3-5
19. Darja, 3-5
20. Dyňka, 2-3
21. Zolotce, 3-5
22. Indiana, 4-6
23. Krasavčik, 2-3
24. Koktejl kišmiš, 4-6
25. Muskat žemčužnyj, 4-6
26. Klubničnyj, 4-6
27. Landyš, 3-4
28. Muskat Solomka, 3-4
29. Muskat Ioanny, 3-4
30. Muskat medovyj, 3-4
31. Muskat dubovskij, 3-4
32. Kišmiš Markiz, 4-6
33. Kišmiš Millenium, 4-6
34. Milanka, 4-6
35. Marusja, 4-6
36. Muskat Izjumskij, 4-6
37. Niagara kišmiš, 4-6
38. Narciss, 4-6
39. Podarok Nesvetaja, 2-4
40. Kišmiš Ratatuj, 4-6
41. Roza rannjaja, 4-6
42. Snežok, 4-6
43. Sponsor
44. Senator Burdaka
45. Tajna Monacha
46. Chelena
47. Jupiter, 2-4
48. Cimus, 2-4

[Dzordzik]

Oooo děkuji převelice.

[Wimpi]

Mě na tom videu nejvíc zaujaly dvě věci: ty žluté drápy a název videa. Z mého pohledu stejně hodnotné.

[Dzordzik]

Tohle video mi připomnělo tu písničku o Slunečnici, co se otáčí za sluncem ...

[Rony]

v Mevikovom videu je pekny strucny prehlad velkeho poctu sort, len za 24 minut, to sa mi pacilo.
Potesilo ma, ze na tom videu mala Darja len stredne huste strapce, nie velmi huste ako viaceri hlasia. Zalezi asi na velkosti bobule.

[andrejZA]

Mě na tom videu nejvíc zaujaly dvě věci: ty žluté drápy a název videa. Z mého pohledu stejně hodnotné.



 

Náhodou, teta je zlatá, nedá sa všetko naraz, takto jej to ladí s bielymi stolovými. Možno zasa nabudúce si dá drápky fialové, ak odeský vinohradník zasadí viac tmavých. 

Inak niektoré informácie ohľadom odolnosti k bolestiam ma trochu prekvapili, napr. u odrody Darja udávajú len vyššia stredná, rovnako ako napr. Bogema. A tá sa považuje za mierne problémovú. A je tam viac takých nečakaných vecí, čo asi značí, že tieto charakteristiky treba brať s rezervou a najviac aj tak závisí od konkrétneho miesta a starostlivosti pestovateľa. Ale teší ma, že Dašunja má odolnosť vysokú, s tým, že môže dlho visieť. A Landyš je tam nádherný, taký chcem aj ja!


 
 Edit: takže teraz som si to pozrel aj tu na informáciách k jednotlivým odrodám, neviem, prečo som si myslel, že Darja má mať vyššiu odolnosť k plesni. Aj som kvôli tomu rozmýšľal, že si ju zoženiem. Ale píše sa len stredná, známka 3, dobrý.
 

[andrejZA]

Inak pekne spracovanú prezentáciu odrôd má aj Andrej Prilepko z Poltavy. Čo ma teší, je že tam nájdem aj viaceré z tých, čo pestujem (a takisto viacerí z fóra), naviac je videjko celkom pekne zostrihané, pod videom má napísaný zoznam odrôd aj s časmi, takže sa dá každá odroda rýchlo vyhľadať.
Btw. málokto na tých videách ochutnáva bobule, tento chlapík keď si napríklad zmlsne na kišmiši Ratatuj a poivie, že to je chuťová eufória, normálne to na jeho výraze vidieť, až človeku pripomenie chuťový zážitok z dobrého hrozienka. Klobúk dolu!

https://www.youtube.com/watch?v=e2B0Vx_t5ik

[Dzordzik]

Video super, ale kterou chorou hlavu napadlo nacpat přes jeho mluvení tu šílenou hudbu ....

[andrejZA]

To je fakt, našťastie tá hudba ide iba chvíľami. Videá o pestovaní révy sa aspoň dostanú bližšie k ukrajinským coolerom. Tam to asi frčí viac ako v Čechách či na Slovensku. V Odese miluje révu teta so žltými drápmi. Kedy aj tu budeme mať takých pestovateľov či  ľubiteľov vinograda?

[Dzordzik]

Jak se žlutýma drápama to nevím, ale snažím se k pěstování motivovat moje kluky, oběma hrozny chutnají a staršího baví i zahradničení, tak ho snad chytne i tohle.
 

[andrejZA]

Paráda, Jirko, vidím to na dôstojného pokračovateľa : )

[Wimpi]

Zahradnice se žlutýma drápama bezpochyby není zahradnicí, ale líbivým reklamním poutačem. Žluté drápy se totiž jaksi s hrabáním se v kypré prsti neslučují.
 

[Dzordzik]

Ale notak, Wimpi, co tahle rukavice, k vám to ještě nedorazilo? J8 to nepoužívám, ale na Ukrajině běžně, co jsem viděl ve videích. Pak můžou mít drápy jaké chtějí, klidně růžové.

[Radovan]

Vinohrad Odessa je veľká firma. Produkujú hlavne sadenice (určite v stovkách tisíc kusov). Jedna marketingová pracovníčka sa im zíde. Skôr by som sa divil, keby ju nemali.

[andrejZA]

Myslím, že je jasné každému, že tetuška so žltými drápmi nebola najatá na zelené práce. Keďže pestovaniu viniča sa venuje skôr mužská časť populácie, je to logický ťah na pritiahnutie väčšej pozornosti. Ale prečo nie? Prečo nedostať nové odrody aj medzi obyčajných hobby-pestovateľov?

Mne je práveže celkom sympatické, že na Ukrajine sa aj veľa takýchto bežných ľudí venuje pestovaniu hrozna. Svedčí o tom, nielen toto video, ale aj veľké množstvo amatérskych snímkov od malých vinohradníkov, často hoci len z malej záhrady za domom, kde počuť, ako v diaľke kikiríka kohút. Toto sa mi celkom páči. Určite tomu veľmi prihrávajú tamojšie prírodné pomery, čo je ich veľká výhoda, takže sa potom môžu objaviť dokonca aj amatérski šľachtitelia či poloamatéri, ktorí predávajú tak vlastné dopestované ovocie, ako aj sadenice viniča. Bežne sa tam na fórach vyjadrujú o kvalite hrozna v súvislosti s jeho predajom na tržnici. Potom je veľmi fajn, keď sa bežný záhradkár môže ľahko dostať k výborným odrodám, o ktorých mohli všetci pred pár rokmi iba snívať.

Prečo ale táto otázka vôbec stojí za zmnienku, resp. príspevok do hobby-fóra? Zdá sa mi, že pomaly aj na Slovensku zopár jednotlivcov našlo takúto "dieru na trhu", ani zďaleka mi však neprídu takí seriózni ako napr. Ivo Kotrle. Vrchol je, keď človek objaví graficky vymakanú stránku, ktorá má samozrejme všetko neskutočne predražené, no fotografie hrozna komplet posťahované z internetu. Nedávno som na ďalšiu takú narazil, zhodou okolností od jedného pána z môjho regiónu. Nebudem radšej písať názov. Ale rozčúlilo ma to. Pýtať za zakorenený odrezok okolo 20-30 ečiek, pritom nikde nemôže zaručiť, že v našich podmienkach bude tejto novinke - priam bombe - dariť, keďže vlastnú fotografiu vlastnoručne vypestovaného hrozna tejto odrody nikdy neurobil. Pretože tu nikdy nebola odskúšaná. Tomu sa hovorí podnikanie po slovensky.

To už oveľa serióznejšia je spomínaná slečna na videu so žltými drápmi, pretože tam je každému jasné, že s nimi nebude kypriť zem. 
 

[Wimpi]

Ale notak, Wimpi, co tahle rukavice, k vám to ještě nedorazilo? J8 to nepoužívám, ale na Ukrajině běžně, co jsem viděl ve videích. Pak můžou mít drápy jaké chtějí, klidně růžové.
 

Pokud jsi Jirko až takový zastánce sličných a práce se neštítících drapáků, překrytých rukavicí, tak zkus sobě narůst drapáky délky alespoň 1 cm, nasaď rukavice a jmi se kypřit a plít. Uvidíme, jak Ti to půjde. Na barvě vcelku nesejde, hlavně neulom! 

[Dzordzik]

Člověk si tebe lehce rýpne a už tak startuješ? Já vím, že ona tam určitě v potu tváře nemaká a navíc zrovna ona, které není téměř rozumět, navíc video mají nesynchronizované obraz se zvukem, na mě až tak marketingově dobře nepůsobí ...
Jinak moje má ty drápy taky, rukavice nosí pokaždé a v záhonku se rýpe běžně a nic se jí neulomilo.