Výška vinohradnických sloupků

[dayofvictory]

Všichni tak nějak tušíme, že v česku a asi i na slovensku je spíše tradiční pěstovat révu moštovou než stolní.

Dalo by se říct, že i výška sloupků tomu odpovídá - standardní délka 2,5 m, z toho 60 cm do země, 60cm kmínek, na listovou stěnu zbývá cca 130 cm. To je osvědčené u moštových vinohradů. Ale u stolních bujně rostoucích odrůd to je tak nějak málo. Začínají se i u nás objevovat sloupky vyšší 3 metrové, dokonce 4 metrové, i když primárně do sadů, ale stejně tak použitelné na vinohrad. Na nekterých videích na Ukraině je vidět, že výška jejich konstrukce je rozhodně výš než 180 cm od země.

Máte někdo zkušenost s vyššími sloupky? Myslím ne jednu řadu, ale alespoň několik řádků vedle sebe?

Révě by se to určitě líbilo. Nadruhou stranu si nedovedu představit se o to starat. Mám schválně horní dvoudrátí ve výšce 180 takže i manželka mi může pomoci. Řádky jsou klasicky do prudkého kopce, takže práci ze štaflí si nedovedu představit - to by bylo na nemocnici. Na Ukraině to asi jde - vždyť to je samá rovina. Teď to mám tak, že do 180 cm mám zelenou stěnu upravenou a nad tím chaos. Klidně u bujně rostoucích nechám nahoře tak nějak ve větru další metr a nějak to funguje, málokdy se něco ulomí. Stejně tak nad 180 cm nevylamuji zálistky - možná to nevypadá pěkně, ale trochu to krotí růst. Když jsem se u bujně rostoucích pokoušel osečkovat na těch 180 cm - jediný výsledek byly půlmetrové přírůstky za týden a takové množství zálistků, že s tím nešlo nic dělat.
Jistě u vyšší konstrukce by se réva někde "chytila" i sama ale víme, že se obvykle "chytne" zcela jinde, než bychom chtěli my

Takže za mě mě vyšší konstrukce láká, protože by to pro révu bylo přirozenější. Možná někdy vyzkouším někde kousek u baráku, kde je rovina a je možná práce ze štaflí, dva něbo tři keře. Ale nahoře na kopci je to podle mě neproveditelné, tedy alespoň v hobby měřítku (50 keřů).

Spíš se mi u bujněji rostoucích osvědčilo dát jim prostor do šířky a více květů ponechat.
 

[Jarek23]

Po letošním roce, kdy mi vitr zlomil sloupek a nejen mne, bych se bál u větších sloupku, že se budou lámat jeste vice, přece jen tlak větru je u vyšší konstrukce vetsi. To je jen taková technická  připomínka.

[dayofvictory]

Určitě dobrá připomínka. Na větrných stanovištích (nebo kdekoliv při prudké bouřce) toto je významný faktor a riziko. O jaký sloupek se jednalo? Betonový, klasický plotový nebo vinohradnický kovový zatláčecí? nebo foto?

[Dzordzik]

Po letošním roce, kdy mi vitr zlomil sloupek a nejen mne, bych se bál u větších sloupku, že se budou lámat jeste vice, přece jen tlak větru je u vyšší konstrukce vetsi. To je jen taková technická  připomínka.
 

No, řekl bych to asi tak. Já osobně používám teď už jenom 3m sloupky, které se snažím zatlačit do země do nejhlouběji, ale nikdy se mi to nepodaří víc jak 40-50cm. Tak těžkou palici nemám a mechanizaci taky ne. Přitom ale jsem v písku, takže rozhodně bůhvíjak nedrží, spíš naopak. Nedávno u nás fouklo fakt fest, u mě žádné škody (asi kvůli řídké listové stěně), zato u Mevika vítr zlomil těsně nad zemí betonové sloupky (odhadem 8x8-10x10?). Byly do země zabetonované. Roli určitě hrála i dost hustá listová stěna. Můj názor je, že rozdíl ve výšce sloupků kolem 20-30cm nehraje tak zásadní roli, protože pokud fakt foukne fest, tak to zlomí nebo vyvrátí asi jakýkoli sloupek a pokud bude foukat méně, sloupky vydrží. Základ je mít stěnu poměrně řídkou, ne prales.

[Marek1970]

Mám dve samostatné rady zo stĺpikov z Oslavanu: Oceľový stĺpik OSL 60/40 S-PLUS 3500 mm, keď som ich ale kupoval stáli asi polovicu toho čo teraz.
Pri vetre je to už skutočne riadny nápor, takže  treba skutočne kvalitné kotvenie okrem toho, že do zeme ich mám zatlčené cca 70 cm. 
Pri zelených prácach na rebríku si ale potom "babka od susedov" ťuká prstom na čele keď ma vidí.
Ja som však spokojný a v mojich podmienkach, extrémne bujného rastu, by som už do nižšej konštrukcie nešiel.
 

[Dzordzik]

SOuhlas, o to dřív bys musel osečkovat a o to bujněji by rostly zálistky a o to víc práce by si s tím měl. U tebe je to adekvátní výška, ve standardních podmínkách je to už zbytečně vysoké a nepraktické. U mě zvládnu v pohodě veškeré zelené práce ze země a přitom je listová stěna dostatečně vysoká. 3m sloupky mi příjdou jako ideální kompromis.

[LadaSvijany]

Práce na štaflích a ještě na svahu určitě není nic příjemného. Jen tak mě napadlo, co takhle vždy dva řádky dlouhých sloupků naklonit k sobě. Nebo vytvořit oblouky a révu nechat se plazit po stěnách. Po štaflích by se nemuselo, protože réva by nahoře mohla růst, jak by chtěla. Pouze ze spodu by se mohla usměrňovat, popř přichytit. Ošetřování by se provádělo pohodlně ze spodu. V menším se takto pěstují nakladačky a myslím si, že i réva se tak někde pěstuje. Nevýhodou je, že postřiky by se mohly provádět jenom ze spodní strany. Z té druhé jenom kam by dosáhl postřikovač eventuálně s nástavcem. Výhodou by zase bylo to, že u této konstrukce střapce visí dolů a je tudíž o nich lepší přehled (jsou více na očích). Sám jsem o něčem takovém uvažoval. Na jaře by se taková konstrukce možná dala využít i na přikrytí proti mrazíkům a možná i proti ptákům a kroupám.

[Dzordzik]

Práce na štaflích a ještě na svahu určitě není nic příjemného. Jen tak mě napadlo, co takhle vždy dva řádky dlouhých sloupků naklonit k sobě. Nebo vytvořit oblouky a révu nechat se plazit po stěnách. Po štaflích by se nemuselo, protože réva by nahoře mohla růst, jak by chtěla. Pouze ze spodu by se mohla usměrňovat, popř přichytit. Ošetřování by se provádělo pohodlně ze spodu. V menším se takto pěstují nakladačky a myslím si, že i réva se tak někde pěstuje. Nevýhodou je, že postřiky by se mohly provádět jenom ze spodní strany. Z té druhé jenom kam by dosáhl postřikovač eventuálně s nástavcem. Výhodou by zase bylo to, že u této konstrukce střapce visí dolů a je tudíž o nich lepší přehled (jsou více na očích). Sám jsem o něčem takovém uvažoval. Na jaře by se taková konstrukce možná dala využít i na přikrytí proti mrazíkům a možná i proti ptákům a kroupám.
 

Réva by mohla růst jak chtěla znamená jediné, hustý porost, který bude rájem pro choroby, tj. o to víc musíš stříkat. Navíc hrozny nebudou odvětlené, tj. větší tlak padlí a jiných chorob. Já to moc pozitivně nevidím.

[LadaSvijany]

Réva by mohla růst jak chtěla znamená jediné, hustý porost, který bude rájem pro choroby, tj. o to víc musíš stříkat. Navíc hrozny nebudou odvětlené, tj. větší tlak padlí a jiných chorob. Já to moc pozitivně nevidím.
 

Jirko, viděl jsem několik videí, kde révu podobným způsobem pěstují a ve velkém. Ať už to bylo na Ukrajině, v Itálii nebo i v Japonsku. Konstrukce byly různě modifikované, něco na způsob pergoly (např. Trentino). A že by réva byla nějak obzvláště zahuštěná, jsem nikde neviděl. Asi při tomto způsobu jinak roste, viz loňská diskuse u pěstování na záclonu u Lenifery. Naopak si myslím, že je lépe větraná než na drátěnce. Někde jsem dokonce četl, že u tohoto způsobu pěstování se v řádcích mohou vzdálenost mezi keři snížit i pod 1 m. Réva neroste do šířky, ale do výšky. A nevím, jak jsi přišel na to, že hrozny musí být osvětlené. Naopak, při dnešních vedrech je spíše výhoda, že jsou ve stínu.

[Dzordzik]

Hrozny nemusí být osvětlené, ale pokud jsou, podstatně dřív na nich oschne rosa a není takový tlak chorob. Vidím to u sebe i jinde. Pokud jde o růst, je zcela jedno, jestli letorosty rostou nehoru nebo vodorovně, podstatné je, jestli a jak jsou od sebe daleko a jak je celá listová stěna vzdušná. Čím hustější a mezi sebou propletený porost, tím větší problém s osycháním listů a tím větší problém s chorobami. Zásadní je, že porost musí dýchat a být profukovaný, ne všechno naňahňané přes sebe bez ladu a skladu a pokud budeš mít takové vedení, kde na ty letorosty nedosáhneš a nebudeš je mít připevněné v rozestupech, budeš mít prostě větší problémy než je potřeba. Proto v tom nevidím žádnou zásadní výhodu. Ano, větší listová plocha, ale to je vykoupeno mnoha dalšími nevýhodami a proto to, podle mého názoru, za to nestojí.

[haco]

Vinic na sikmej pergole je napr. u mna - vyska listovej steny aj s previsom je 2,5-3 m. z pohladu zahustenia je to zavisle najma od odrod a rozostupov. Ale je pravda, ze na pergole vinic rastie silnejsie - viac stareho dreva. Ak by som bol ale striktny a vylamoval poctivo zalistky, tak by to bolo rovnako vzdusne ako klasicke RH vedenie. Co ale nie som tak je to v niektorych miestach dzungla, z ktorej visia strapce. problematickejsia z pohladu chorob je klasicka vodorovna pergola - najma pod lexanom, tam mucnatka dokaze divy
 

[Dzordzik]

Ta ale dokáže divy i na prehuštěném RH vedení. Dnes jsem viděl velmi hustý keř, který byl totálně zdecimovaný padlim, jak listy, tak střapce. Nejde tam okoštovat ani jedna jediná bobule.

[Radovan]

Mám stĺpiky 265 cm, 55 cm je v zemi, výška drôtenky 210 cm. Dočiahnem na vrchné dvojdrôtie vystretými rukami a to je fajn. Spodný vodiaci drôt je vo výške 60 cm. Výška listovej steny je teda 145 -150 cm + niečo trčí hore nad drôtmi (asi 30 cm).
Kto má basketbalistický vzrast 190 cm, alebo 2 metre, môže to mať kľudne vyššie. Ja však nie. Chodiť po vinohrade s rebríkom, to je pre mňa nereálne. Vinohradu mám len 5 árov, ale chodím do práce a ďaľších 10 árov zeleniny a ovociny. Brať do vinohradu rebrík, tak to si radšej hodím.
Niekto, kto má čas, môže používať aj rebrík, to sa nevylučuje. Ale treba to dobre zvážiť, pretože to rýchlo omrzí. Myslím, že ideál je, aby každý pestovateľ svojim vzrastom dosiahol na vrchné dvojdrôtie.
A ešte jedna podstatná vec. Čím vyššia konštrukcia, tým širšie medziradie. Aby to bolo vzdušné.

[andrejZA]

Rozbehla sa tu pekná debata o výške konštrukcie, bohužiaľ včera som nemal čas prispieť do nej. Teraz ako som si ju celú prečítal, aj rozmýšľam nad tým, či sa do nej zapojím. Keď totiž opíšem, ako to mám ja, tak sa tu budem cítiť ako Marek, na ktorého spoza plota hľadia susedovie babky a ťukajú si prstom na čelo. Ja mám poňatie konštrukcií výrazne ovplyvnené ukrajinským modelom, to znamená výška drátenky aspoň 3 metre. Snažím sa viniče viesť ako veľké tvary, t.j. čo najrobustnejšie kríky, odstupy 2 - 4 m. V novšej výsadbe už dávam hustejšie. Nemám klasický vinohrad, ale vinič pestujem po okrajoch pozemku, takže neriešim vzdialenosti medzi radmi. Prvé korene som formoval tak, že som si pomohol kari rohožami, ktoré mi pozostávali ešte zo stavby domu. Tie som pripevnil na šírku o silné drevené stojky vo výške 3/4m až meter nad zemou. V tejto výške mám vyviazané ťažne, takže ker má priestor pre listovú stenu celé 2m, (čo je výška kari-rohože) + neskôr som v pár prípadoch nadstavoval ďalšieho pol metra. Letorasty som po dosiahnutí tejto méty neosečkoval, ale nechával voľne visieť až do druhej polovice leta. V čase, keď ich napadne múčnatka, tieto prevísajúce konce likvidujem. Vedenie na kari rohoži pre svoj zámer považujem za najlepšie. Čo ma obmedzuje, aby som to robil vo veľkom, je cena kari siete. Minulý rok bola u nás v stavebninách najlacnejšia za 37,50 eur, to už pri takom veľkom počte koreňov nie som ochotný investovať.
Druhá časť konštrukcií sú tie, čo mám pri dome, tam som postupoval podobne, akurát som sa zaobišiel bez kari, opäť som zasadil do zeme pevné drevené stĺpy a na ne som natiahol drôty. Pôvodne som mal zámer, aby sa vinič šplhal až po podstrešie a potom nejak plynule napojil na strechu, to by už ale bolo vo výške okolo 4m +. Túto výšku vinič aj v pohode dosiahol, no na konci augusta som musel svoj megalomanský plán s výškou vedenia prehodnotiť - po tom, čo sa mi na najvyšších miestach rozbehla múčnatka. Musel som niekedy aj dvojmetrové šľahúne povystrihovať a nechal som výšku asi 3-3,5m. Podobné konštrukcie som robil aj na dvore, pri mladšej výsadbe sú zatiaľ aj nižšie. 

Za mňa skúsim zhrnúť plusy a mínusy: Najskôr asi tie mínusy:
- veľká prácnosť. Poznáte to: nemala baba robotu... s detailom, že tu sa s viničom hrajkáme prevažne muži - po popravde neviem si predstaviť ženu, ktorá by toto bola ochotná podstupovať pre radosť z úrody čo ako chutných odrôd :) Či už samotná stavba konštrukcií, ale aj priebežné zelené práce, je to niekedy o hubu...
- s tým súvisiaca nutnosť použitia rebríka a samozrejme aj rizikovosť takejto práce. Aj na mňa sa už susedia niekedy pozerajú s pohľadom, v ktorom by sa dalo čítať. Od podivenia, až po zhrozenie :)
- v pokročilej fenofáze problematickosť až nemožnosť dostať sa všade s postrekom na ochranu - najmä pokiaľ ide o hubové ochorenia. V prvej časti sezóny to riešim dôkladne prevedeným a hlavne dobre načasovaným postrekom - v podstate až do júla - postrek po odkvete. Dovtedy sa dostanem cca. všade a hlavne používam predovš. systémové fungicídy. V tomto čase mám listy čisté. Potom už nastupujú ochranné lehoty a chce to používať kontaktné prostriedky, no a tam pre mňa nastáva problém, hrozno už zamäkkáva a ja nie som ochotný používať chémiu. Takže to už väčšinou nechávam, aby sa s tým rastliny popasovali. Preto som sa aj počas augusta sťažoval, že na niektorých odrodách sa objavuje perena, u mnohých iných pestovateľov nebol žiadny výskyt. Jediné, čo som bol nedávno ochotný postriekať, sú mladé sadenice a vrúbľovance, aj to len ak sú ďalej od rodiacej výsadby. 

Napriek uvedeným rizikám na tomto spôsobe pestovania vidím pre mňa významný prínos:
+ jednoznačne veľká plocha listovej steny. To mi umožňuje nechávať na kríkoch niekedy obrovský náklad. A krík to v pohode utiahne, ak má zároveň dostatok živín a vlahy. Na minuloročnej sadenici Arniho som napr. nechával jeden až dva strapce na letorast, spolu mal dvojročný ker 13 letorastov a na nich 21 strapcov. Vedľa rastúci Bajkonur (nepravý Karnaval)) má v treťom roku 35 naozaj veľkých strapcov, vedľa Garold priniesol krásne sladučkých 40 strapcov, atď. Nie je problém nechávať po dva na každý letorast. 
+ odpadáva nutnosť takého striktného osečkovávania začiatkom leta - vrcholy letorastov stále majú relatívne dostatok miesta a keď dosiahnu vrch konštrukcie, môžu rast presmerovať na zálistky. Stále je tam ešte nejaký priestor. Po tom, ako sa začnú ohýbať, nejakú dobu nevadia ani previsy, lebo sú vo veľkej výške. To však platí hlavne v lepších rokoch, tento rok som pre hubové choroby musel previsy odstrániť.
  + prevencia proti praskaniu bobúľ. Bola podľa mňa nedávno pomerne málo povšimnutá poznámka Radovana, že praskanie bude súvisieť s množstvom rastových bodov viniča v čase, keď dostane krík veľké množstvo vody naraz. Vinič, ktorý je držaný nakrátko, má menej možností, kam tlačiť prebytočnú vodu a tak ju tlačí predovš. do dozrievajúcich bobúľ - a tie potom praskajú.

No je tam toho veľa, zatiaľ samozrejme skúšam, skúšam a skúšam, som si vedomý toho, že väčšina reakcií bude v zmysle, načo objavovať niečo, čo už je dávno objavené. Klasická drátenka s výškou vedenia do 2m je fajn, nemožno ňou asi nič pokaziť. Ale mňa to baví robiť inak, uvidím ako dlho. Je pravda, že aj pri nižšom vedení to hrozno pekne dozrievalo a bolo sladké, ako som mal možnosť vidieť u Ľuba, Mareka aj ďalších pestovateľov. Nie je vylúčené, že sa mi dlhodobo tento systém neosvedčí tak, ako si predstavujem a vrátim sa k nižším tvarom. Aspoň si to potom budem vedieť porovnať :)

[Dzordzik]

Ono je to těžké. Když si uvědomíš, že jedna z mála výhod je hodně úrody, což pak ale vede k tomu, že nevíš co s tím a už nevíš komu to rozdat, tak tohle já za výhodu nepovažuji. Prevence praskání je minimálně sporná a zbydou už jenom samé nevýhody. Uvidíš časem jestli u toho zůstaneš či ne.

[andrejZA]

Presne tak, vyskúšame, uvidíme. Zatiaľ budem zbierať skúsenosti. S prebytkami úrody si až také starosti nerobím, dobrému hroznu sa každý poteší. Aby mali moje skúsenosti aspoň minimálnu výpovednú hodnotu, je potrebné praktizovať vysoké vedenie aspoň niekoľko rokov za sebou. Zatiaľ som v nejakej druhej-tretej sezóne. Problémy s hubovými chorobami budú samozrejme len pribúdať s tým, ako vzrastie sila jednotlivých koreňov - budú mať viac energie a hádzať viac bujných letorastov, ktoré treba ukočírovať. Ale zasa - znížiť vysokú stenu bude možné vždy aj v priebehu sezóny. Ak by sa mi to dlhodobo nevyplácalo, nie je problém vrátiť sa k menšej výške konštrukcií. Zatiaľ sa mi to však javí ako celkom perspektívne - rozhodoval som sa medzi týmto a pergolou. Na pergole som videl vo všetkých prípadoch mnohonásobne viac múčnatky ako na vysokom RH-vedení. 
 
 
 

[Dzordzik]

Jj, to je určitě pravda. Pergola vypadá krásně, ale starat bych se o to nechtěl.