Jaké vybrat odrůdy?

[Bred_ik]

Hustou výsadbu a s tím spojený řez na krátké čípky používám pouze u moštových odrůd, viz výše.

[Dzordzik]

V jednom z videí na youtube David Alverzian říká, pokud chcete, aby keř dobře rost a silně plodil (kdo z nás to nechce?), dejte mu prostor, nesázejte keře blízko sebe. A to říkají oni, kteří mají proti nám půdu kvalitnější, více slunce a stabilnější počasí. Čím horší jsou podmínky pěstování, tím to musíme keří víc usnadnit. Nemám zrovna ok půdu? Nemám ideální polohu? Mám problém s mrazíky? Mám problémy s dostupností vody, nebo jí mám naopak moc? Další důvody, proč nesadit keře moc blízko sebe a naopak je sadit dál od sebe a mít je vzdušné. Pěstování moštových odrůd, kde se v extrému sadí 50cm od sebe a řeže na jeden 40-50cm tažeň je jiný případ.

[Wimpi]

....  Pěstování moštových odrůd, kde se v extrému sadí 50cm od sebe a řeže na jeden 40-50cm tažeň je jiný případ.
 

No, z mého laického pohledu to zas tak úplně jiný případ není. Jak u stolních, tak i u moštových odrůd se snažíme dosáhnout co nejvyšší cukernatosti v co nejkratším čase. Čili snažíme se získat kvalitní hrozny včas, ještě před tím, než nám shnijí a nebo zmrznou. Tomuto snažení podřizujeme svou pěstitelskou strategii. A máme tady ty dvě úplně rozdílné filosofie: a)pěstování na velkých tvarech s dostatkem dřeva, s dlouhými tažni a velkou listovou plochou (stolní odrůdy) a oproti tomu b) pěstování v silně zahuštěném sponu na subtilních keřících (moštové odrůdy). Přitom koncovým produktem obou pěstitelských filosofií jsou plody shodného rostlinného druhu, révy vinné. To přece nemá žádnou logiku, ne?

Ale určitou logiku to začne dostávat, když se na to začneme dívat pohledem pěstitele hobby nadšence, který má za domem jednotky až desítky keřů a pohledem pěstitele profesionála, který má za vsí tisíce, či desetitisíce keřů a je na výsledku své práce existenčně závislý. Zatímco vinař – nadšenec se ve svém volnu se chodí za svými „deseti“ keři pomazlit, vinař profesionál denně řeší záležitosti, jako jsou např.: produktivita práce, efektivita pěstitelských zásahů, konkurenční prostředí, nedostatek pracovních sil, náklady na výrobu, legislativa, marketing, …. To je přece úplně jiné pěstitelské prostředí, než to naše hobby. A tak se profesionálové musí neustále zamýšlet nad tím, jak se dostat ke kvalitní úrodě s vynaložením minimální práce. Hledají jakýsi pěstitelský kompromis, jak si révu ochočit tak, aby je co nejvíce poslouchala a byla jim co nejvíc po vůli. Dere se mi do klávesnice slovo „znásilnit“ (myšleno v dobrém duchu). A tak postupem času přišli na to, že právě „miniaturizace“ je určitá cesta, jak té potřebné efektivity a produktivity dosáhnout. Výsadba v zahuštěném sponu s nízkou listovou stěnou na subtilních keřících je nejvhodnější pro rychlé provedení veškerých potřebných prací a také pro efektivní využití zemědělských technických prostředků.
Chtěl bych např. vidět vinaře profíka, který by měl střihat svou vinici s několika tisíci hlavami, na které by mu rostly keře, které mám například já, konkrétně takové rozježatělé  Marquette. Vsadím se, že po ostřihání cca pátého keře by hodil nůžky do škarpy, proklel všechny svaté a na vinaření by okamžitě rezignoval. Zatímco práce s pimrdlíky mu jde od ruky raz dva a protože réva je úžasně plastická rostlina, i na pimrdlících dokáže slušné hrozny urodit. Takže zatímco vinař profík vyprodukuje a prodá desítky hektolitrů slušného vína, já jen ubohých litrů padesát, i když o dost lepšího (říkají pitelé). Ve výsledku on dokáže prodat na trhu flašku za nějakých 100 - 150 Kč i se ziskem. Kdybych měl prodávat já, musela by stát nejmíň 5 000,- Kč a pochybuju, že by to pokrylo náklady. Kterej blázen by si takovou koupil? Já rozhodně ne. Takže asi tak.

[Dzordzik]

Domnívám se, že důvod pro pěstování při malém zatížení a ve velmi hustém sponu je jiný a to donutit keře, které si navzájem kořenovým systémem konkurují, si kořeny sáhnout hlouběji pro živiny a tím získat kvalitnější surovinu pro výrobu vína. Nejde tam o lepší využití automatizace, té je jedno jaký je spon, pro tu je důležitá vzdálenost mezi řádky a výška listové stěny pro strojové osečkování. V každém případě pěstování stoláků v měřítku hektarů, kdy co hektar, to deset tisíc hlav, je jaksi jiné zadání, než to naše zahradnické pěstování stoláků.
Už někdy v 80-90 letech 20. století se dělaly pokusy s tím, jaký vliv má spon sadby na kořenový systém révy a na odolnost proti suchu a dalším stresovými faktory. Pokud to někoho zajímá, tady je zajímavá stránka, která hodně napoví.

[Bred_ik]

....  Pěstování moštových odrůd, kde se v extrému sadí 50cm od sebe a řeže na jeden 40-50cm tažeň je jiný případ.

 

Jak u stolních, tak i u moštových odrůd se snažíme dosáhnout co nejvyšší cukernatosti v co nejkratším čase. Čili snažíme se získat kvalitní hrozny včas, ještě před tím, než nám shnijí a nebo zmrznou. Tomuto snažení podřizujeme svou pěstitelskou strategii. A máme tady ty dvě úplně rozdílné filosofie: a)pěstování na velkých tvarech s dostatkem dřeva, s dlouhými tažni a velkou listovou plochou (stolní odrůdy) a oproti tomu b) pěstování v silně zahuštěném sponu na subtilních keřících (moštové odrůdy). Přitom koncovým produktem obou pěstitelských filosofií jsou plody shodného rostlinného druhu, révy vinné. To přece nemá žádnou logiku, ne?

 

Podle mého názoru je právě jádro pudla v tom, že pěstování stolních a moštových odrůd je rozdílné. U stolních odrůd se největší hrozny tvoří na cca 4-6 očku na tažni, což by samozřejmě platilo i u moštových odrůd. Ale potřebujeme u moštových odrůd tyto největší výstavní hrozny?  Když na druhou stranu spousta vinařů u moštových odrůd úrodu redukuje? Podle mého názoru ne.
Navíc je dost podstatný rozdíl v ranosti moštových a stolních odrůd, protože většinou u stolních odrůd není potřeba dosáhnout tak vysokých cukernatostí jako u moštových, (u stolních je méně kyselin a moštové by se měly přiblížit cukernatosti 21°, aby se nemusely doslazovat) . I u moštových jsou velmi rané odrůdy, jako je Platovskij, Dubljanskij nebo Solaris, ale u mne jsou nejdříve k jídlu stolní odrůdy, jako například Katalonia a Garold, ale jen díky tomu, že mají nižší kyselost.

Co se týká  vzdálenosti keřů v řadě (podotýkám u  moštových odrůd), podle prof. Pavlouška se ukazuje jako nejlepší vzdálenost 0,7 m, pokud si to dobře pamatuji ze zářijové exkurze v Lednici, kde mají pokusnou výsadbu od 0,5 m od sebe až po 1 m. A při řezu neřežu na jeden 40-50 cm tažeň, ale spíše na dva kratší, které se snažím vyvázat na opačné strany.

Marquette by si skutečný vinař nemohl vysadit, v tom naprosto s Wimpim souhlasím. U této odrůdy se dá zvládnout skutečně jen pár keřů. Vždycky ji komentuji s nadsázkou že u ní rostou zálistky půl metru za den. Na druhou stranu Souvignier Gris vyžaduje jen minimální zelené práce, proto je pro pěstování v hustším sponu jednoznačně vhodnější. 

[Wimpi]

Samozřejmě souhlasím, že při pěstování moštových odrůd se preferují cukry, kdežto u stolních odrůd takových koncentrací cukrů není třeba. Když toto kvalitativní kritérium porovnáváme, je třeba vzít do úvahy objem hroznů, ve kterých se má vytvořený cukr usadit. Objem hroznů stolních odrůd je větší, proto ze stejně výkonného keře koncentrace cukru bývá nižší než u odrůd moštových. Moštové odrůdy jsou mnohem víc prošlechtěné, jejich výběr prochází mnohem pečlivější selekcí, než je tomu u odrůd stolních. Moštové odrůdy, které nejsou schopné dosáhnout vysokých koncentrací cukru, se na trhu neuplatní, a proto jsou už v zárodku smeteny ze stolu. To platí i v případě, že rostou blbě, což by přineslo vyšší pracnost ve vinici. Jak všichni víme, u stolních odrůd to momentálně funguje tak, že každá nová stolní odrůda, jejíž hrozen se objeví na fotce a zajímavě vypadá, se stává šlágrem.  Všichni šílí a shánějí. A za pět let o ní nikdo neví a ani pes po ní neštěkne. Tohle u moštových odrůd neexistuje, šlechtění zde probíhá mnohem uvážlivěji, selekce je násobně tvrdší a výsledkem je jen omezený počet odrůd, které splňují nároky na výkonnost, kvalitu a pěstitelské vlastnosti. Přesto, v obecném principu mezi stolními a moštovými rozdíl není, rozdílný je jen koncový účel, ke kterému jsou plody z tohoto jednoho druhu rostliny určeny.

[Wimpi]

Tu teorii o kořenovém sahání si do větších hloubek pro lepší výživu znám, ale nevěřím, že je aplikovatelná automaticky, vždy a všude. Nevěřím tomu z těchto důvodů:

1) Kořenová soustava rostlin je objemově i výkonově vždy úměrná nadzemní části.  Čili  malé keříky nemají mohutnou kořenovou soustavu, ale mají kořenovou soustavu subtilní. Naopak, mohutnou kořenovou soustavu mají velké vitální keře a ty si mohou svými kořeny sáhnout mnohem dál a hlouběji, než keříky miniaturní.

2) Není zaručeno, že v místě pěstování se ve větší hloubce se nachází přesně takové vrstvy, které obsahují  prospěšnější výživové látky, než ve vrstvách, které se nacházejí v půdních vrstvách vyšších. Mnohde to může být tak, že dole se nacházejí zcela jalové vrstvy, které révě prakticky nic nedají. Proto nelze tuto pěstitelskou metodu aplikovat automaticky všude, ale pouze selektivně, na základě precizních půdních rozborů.

3) V pěstitelské praxi se velmi často používají a šíří názorová klišé, dogmata, která fungují tak, že někdo něco "objevného" v dobrém úmyslu napíše a odprezentuje , a další se toho chytnou a myšlenka se pak lavinovitě šíří dál. Metodou Ctrl. C, Ctrl. V.  A pak se to aplikuje automaticky, bezmyšlenkovitě a trvá to dost dlouho, než že se zjistí, že to až tak úplně a za každých podmínek nefunguje. Jedním z takových dogmat, která se teď raketově šíří veřejností, je například metoda pěstování rajčat bez listí. Zrovna nedávno to dva "odborníci" doporučovali v televizním víkendovém magazínu: všechny spodní listy pryč, stačí jen pár listů nahoře, ideálem je prakticky holý stonek, obalený zrajícími plody.  To byla voda na mlýn mojí manželky! Vysvětlit to a uvést na pravou míru, je pak prakticky nemožné. A pěstování révy "bez listí" k tomu nemá daleko.

[Bred_ik]

Nikomu nenutím ani odrůdy ani způsob jejich pěstování. Píšu jen  svoje vlastní zkušenosti nebo názory, se kterými jsem se setkal. Všechno vyžaduje zkoušení, každá lokalita je jiná a každý rok je jiný, podobné je to s odrůdami.

Pokud se někomu nezamlouvá zahuštěný spon výsadby, tak ať zkusí něco jiného. Možná i já se v této metodě zklamu, jako jsem se  zklamal ve spoustě odrůd, ať už stolních nebo moštových. Ale bez vyzkoušení na ní hledat chyby nechci. 

Pokud si někdo myslí, že lze révu (nebo i rajčata) pěstovat bez listů, nemám tomu co dodat kromě toho, že je to nesmysl. Bohužel i s podobnými názory jsem se setkal.

U stolních odrůd se ve většině případů v pravém slova smyslu o odrůdy nejedná, jsou to jen kříženci (v ruštině gybridnyje formy). Odrůdou se stanou, až jsou zapsány v registru odrůd. Některé už toho dosáhly, například Rošfor, Monarch, Flora, Talisman, Arkadia a další.

U moštových odrůd paradoxně znám mnohem méně odrůd s vysokou odolností k plísni révové, u stolních je jich mnohem více. Ale to je pravděpodobně dáno původem materiálů.
U moštových odrůd se  (podle mého názoru) nešlechtí na ranost, důležité jsou jiné vlastnosti a v žádném případě bych to nezjednodušoval jen na cukernatost. Okrajové oblasti nikoho ze šlechtitelů moštových odrůd moc nezajímají.

[Radovan]

Už na základnej škole sa učí princíp fotosyntézy. Teda že cukor sa tvorí v zelených listoch a do plodov sa len presúva. Mne je smiešne dojemné, jak vidím tie oholené rastliny paradajok úplne bez listov a hore palma. Tiež letorasty viniča zastrihnuté tesne za strapcami. Niekomu to hold nevysvetlíš...
U muštového viniča zahustené spony a snaha o hlbšiu koreňovú sústavu je snaha o produkciu kvalitatívne vyššej triedy vína. Cieľom je aby vinič nemal vysokú úrodu, ale aby ťahal viac minerálnych živín zo spodnej vrstvy pôdy. Vyššia mineralita vína zaručuje vhodnosť na výrobu akostných vín a dlhodobé skladovanie.
Kľudne by sme mohli aj muštové odrody pestovať v širokých sponoch. Len víno by malo nižšiu akosť, pravdepodobne len v kategórii "stolové víno". A chudáci enológovia a someliéri by sa nemali nad čím rozplývať. Predajná cena vína v kategórii stolové a akostné sa dosť líši. Teda keď mám vinohrad, nerozhoduje len koľko hektolitrov vína predám, ale aj za koľko. To je ich teória. Ja tomu až tak neverím. Myslím že dobré vínko nezáleží len od toho, kde má vinič korene.
Na jednu vec sme tu však zabudli a to je úrodnosť pôdy. Tá istá odroda na slabšej pôde (piesočnatá, kamenistá, presýchavá, jalová, s nízkym obsahom živín...) môže byť posadená nahusto. Na dobrej pôde (kvalitnej, hlbokej, ťažšej, nepresýchavej, s dostatkom živín...) musí byť trochu voľnejšie.

[EmhyrVarEmreis]

Pánové, díky za tuto diskuzi, je moc zajímavá!

[Wimpi]

Já bych jen doplnil ta svoje "moudra" tím, že jsou to mé laické názory, že je dávám bez okolků do placu a chápu, že nemusí být pravdivé a že s nimi kdokoli nemusí souhlasit. Prostě jen diskutuji o problematice, která mě baví a jsem tomu rád, že mohu. Jsem rád, že tříbením názorů se člověk lecčemu přiučí.  

[Dzordzik]

Souhlasím, víc hlav víc ví a dá se víc věcí vyzkoušet. U sebe jsem začal s výsadbou na sponu kolem metr až metr dvacet a postupně jsem v dalších letech přešel přes 1,6 až na 2m a u některých odrůd i 3m. Jsou i případy, že mám stejnou odrůdu zasazenou ve 2 rozdílných vzdálenostech a ještě nikdy se mi nestalo, že bych nadával, že jsem zasadil moc daleko od sebe (dosadit se dá vždycky), ale neustále nadávám, že mám zasazeno moc blízko. Speciálně u velmi bujně rostoucích odrůd se s tím slušně peru. Bujný růst, příliš silné letorosty, nemožnost keř víc zatížit větším počtem oček, protože není prostor, keř pak není vzdušný, zbytečné problémy s chorobami atd atd. Oproti tomu, kde jsou vzdálenosti velké, tam nemám problém, místa je dost, není problém udělat i 3m tažeň, dát si letorosty dál od sebe, keř je hezky vzdušný i při velkém zatížení, nekonkuruje si, pokud jde o slunce a živiny, s keřem sousedním, prostě pohoda. Za mě, pokud je místo, nevidím jediný důvod u stolní odrůdy a pěstování na zahradě, keře sázet blízko sebe. Moje zkušenost mě tlačí k tomu vzdálenosti spíš zvětšovat likvidací horších odrůd, než výsadbu ještě víc zahušťovat. Pokud chci, aby keř prosperoval, měl hodně starého dřeva a chci od něj velkou a kvalitní úrodu, bez listové stěny to nejde. A pokud chci velkou a zdravou listovou stěnu, nemůžu sadit keře blízko sebe, protože tu stěnu jaksi nemám kam umístit. To samé se vzdáleností řádků. Čím řádky blíž k sobě, tím menší provětrávání a tím větší problémy s chorobami a horší oslunění letorostů. Proto u mě jsou řádky cca 2-2,5m od sebe. Blíž bych je taky nedával a to jsem na větrné poloze téměř na vrcholu kopce a na písčitém podloží, kde se obecně voda nedrží a půda brzy osychá.
U tatíka jsme si spolu prošli obdobím "chci toho mít hodně a mám jenom 5m", takže na 5m zasadil 3 keře. Protože dobrá hlína a hodně vody a špatně provětrávaná poloha u zdi, tak bujný růst, problém keře uhlídat, aby si navzájem nekonkurovaly, problémy s chorobami. Pak tomu dal korunu tím, že si nenechal vymluvit 2 střapce na letorost, což vedlo k přetížení keře a jeho odchod do věčných lovišť a vykopání.
Nakonec si dal poradit, na 5m jsme nechali keře dva, najednou je možnost dlouhých tažňů s letorosty dál od sebe, větší úrodou, větší vzdušností a sám vidí, jak to teď celé začalo dávat smysl. Ale na to si asi musí každý dojít sám, jenom je občas škoda prošlapávat cestičky, na kterých si už mnoho jiných nabilo nos a doufat, že právě já budu ten, kterému to celé bude fungovat.
U souseda, který se nechce o nic starat a má také větrnou polohu a má dost místa, jsem sadil 4 keře 3m od sebe, takže na 12 metrech má 4 keře. Zatím jsou mladé, ale rozhodně vím, že to bude jenom k dobru. Nechce stříkat, nebo naprosto minimálně, takže i proto.

[Jarek23]

Když tak čtu tuto obsáhlou diskuzi, tak bych to řekl tak, že v podstatě všichni mají pravdu, ikdyž každý tak trochu jinou, protože je opravdu podle mne nemožné mít jedinou šablonu a dělat to striktně podle ní. Každý máme jiný půdní typ, pěstitelské podmínky, jiné odrůdy, už jen jiný sklon pozemku dává jiný konečný výsledek. Podle mne je tato diskuze vhodná proto, aby si každý vybra pro svlou révu to nejlepší, třeba i pokusem pokus omyl, hlavně ti, co s révou začínají. Z mého pohledu s každým příspěvkem zacházím jinak, s některým souhlasím více, s jiným méně, ale ne proto, že by byl ŠPATNÝ, ale protože je pro moje podmínky méně vhodný a snažím se vybrat jen to, co mi prospěje, tudíž improvizuji. Proto díky za tuto podnětnou diskuzi. Pro úplné nováčky to asi musí být pěkný nápor na mozkové buňky.

[Lubo]

... hlavne  si musí každý vyskúšať čomu verí a čo mu prináša výsledok. My rybári máme také porekadlo: "Z nechytenej ryby sa nikto nenaučí, ako ryby chytať". Myslím si, že s tými vzdialenosťami medzi hlavami viniča, to môže byť ako s pestovaním jabloní na podpníku napr. M9. Hustá výsadba pestovaná na štíhle vreteno je úplne odlišná ako solitér tej istej odrody na tom istom podpníku vo forme kotlíkovej korunky. Treba byť vnímavý, snažiť sa aplikovať to, čo iným funguje, poučiť sa z úspechov iných, aj svojich a nenechať sa znechutiť neúspechmi. Veď to robíme pre seba 
 

[Newstory]

Ahoj, prosím o radu s výběrem stolní odrůdy. Bydlím v Brně, podle googlu je zahrádka ~260mnm, spodní vrstva půdy (pod ~30cm) bude nejspíš těžce jílovitá (ph možná i kolem 8+?), na rozbor půdy se teprve chystám. Je to menší, dost možná lehce mrazivá, kotlina. Jinak předpokládám, že podmínky na pěstování révy jsou zde spíše vstřícné. Bohužel, díky rozměrům zahrádky a jejímu zastínění stromy z okolí, mám místa tak na 4-5 hlav, kde by mělo být aspoň oněch 8-9 hodin přímého slunečního svitu.

První odrůda, kterou jsem pár dní zpět zakoupil, byla Rošfor, na doporučení a chválu, které jsem se dočetl. Dále se rozhoduji mezi Galahad/Adler/Landyš/Cimus/Garold. Jsou i další, které jsem zvažoval - např. Talisman, Vostorg, Prim - ale snad o všech z nich jsem se dočetl, že má být dnes již překonaná. Mým hlavním kritériem je tedy chuť. Snažím se tak vybrat nejen dobře chuťově dobře hodnocené odrůdy, ale aby byly taktéž pokud možno co nejvíce chuťově odlišné (např. čtu, že některé odrůda mají mít chuť harmonickou, jiné muškátu a další různé jemné příchutě). Dále ještě zvažuji, že bych chtěl možná vyzkoušet také zahrnout dvě (nebo když se budu hodně snažit a zkusím udělat/najít víc místa, tři, čtyři hlavy moštové odrůdy) pro výrobu vlastního vína. Nemám s tím žádné zkušenosti a vůbec nic jsem si o tom dosud nenačetl, takže vůbec netuším, jestli je to vůbec z toliko malého množství hlav možné a jak náročná výroba vína v tak malém množství je a jestli je to něco, do čeho bych se měl pouštět.

Ocením jakékoliv rady, typy, odkazy, vlastní zkušenosti.
 
PS: Ještě bych poprosil o radu - začala mi tu růst náhodně réva uprostřed zahrádky, tak jsem ji začal vyvazovat (se těším, až zjistím, která to je odrůda). Předpokládám, že mi ji sem přinesl některý z mých opeřených přátel. Tak teď nevím, jak ji vyvázat, přesněji, jakou použít konstrukci na samotnou sazenici. Jediné, co jsem tak našel, tak jsou železné mříže, co stojí ~2.000kč, které za to určitě nedám.

[Lubo]

Ahoj, v Brne máš tu výhodu, že môžeš pestovať všetky odrody ktoré sa v ČR ponúkajú. Ja keď prechádzam najmä v zime  Brnom, vždy som v inom svete  . Nie som vinár ale záhradkár, na to sú tu povolanejší, ale ak máš malý pozemok a chceš viac odrôd a to ešte stolových, tak z toho moc nevytočíš a bolo by to iné cuvée....., možno , ak máš staršie stromy a veľa tienia, treba preorganizovať záhradu, aby si získal viac slnka na dlhší čas. Potom by si mohol dať hustejšiu výsadbu muštových jedného druhu a skúsiť dorábať svoje vínko. Zo stolových sa robí víno napr, z Jupitera. Konštrukcia vždy bude niečo stáť, hlavne ju treba poriadne naplánovať a moc neexperimentovať, pokiaľ je niečo odskúšané, napr. z Oslavanu. 
 

[Newstory]

Bohužel, zahrádka pronajmutá a za plotem jsou stromy z východní strany, takže slunce vychází na většině zahrádky až kolem 9. - 10. hodiny a pak pár stromků od sousedů z jižní a západní strany, které házejí pohyblivé stíny. A do toho ještě panelák na kopci, takže slunce tam oficiálně zapadá kolem 6. Když jsem tu zahrádku začal pronajímat, tak jsem začínal taky jako zahradník, takže jsem nad tím, kolik na zahrádce bude kde světla, vůbec neuvažoval. Mám ji už tři roky a až teď mi při tom všem čtení a plánování došlo, jak moc je ta prosvětlenost zahrádky důležitá. Z oněch ~250m2 mi tak zůstává přibližně s trochou štěstí 50-60m2, kde kromě možná hodiny, dvou pohyblivého stínu jinak svítí slunce celý den (tedy od té 9./10. hodiny až do těch 6ti). A to chci na těch 15m2 sázet jahody, dalších 25m2 pro maliny, ostružiny a ostružinomaliny, takže mi zbývá tak 8-10m pásek pro révu. Ubrat na jahodách můžu asi vždycky, ale to by vyžadovalo taky další řádek konstrukce a s tím by pak byla samozřejmě spojená další investice. I tak si nejsem jistý, jestli bych byl ty jahody ochotný obětovat pro trochu vína (já víno prakticky ani nepiji, ale spíš by mě zajímalo se naučit výrobu vína a mohl bych pak třeba čas od času něco věnovat kolegům na firemní oslavy, nebo tak).

Jasný, z těch stolních odrůd bych víno určitě nezkoušel dělat. A co se týče té investice do konstrukce, s tím se počítá, ale tohle je přímo jedna opuštěná sazenice révy, která mi tu začala růst samovolně, mimo plánovou řadu révy. Kvůli jedné sazeničce samozřejmě nemá smysl normální konstrukci pro řadu, ale právě nevím, jaké existují jiné možnosti takhle pro jedinou sazenici. Mohl bych jí zkusit přesadit, ale nevím, co je to za odrůdu a nechci si takhle ubírat svoje nejlepší místo na zahradě, co se týče světla, nějakou neznámou odrůdou. A až začne plodit, abych zjistil, co je to za odrůdu, tak už bude asi na přesazování pozdě. A hlavně tou dobou už tu konstrukci nejspíš budu potřebovat na místě.
 

[Lubo]

... no podľa opisu máš situáciu zložitú. Ja byť Tebou ten divoký vykopem, zasadím tam už objednaný Rošfor, je samoopelivý. Jednoduchú konštrukciu z roxoru, dva prúty 18mm 3m dlhého do zeme kolmo do hĺbky 70-80 cm a 2,5 m od seba. Naprieč v 40cm odstupoch , prvý cca 70 cm od zeme štyri polia môžu byť z 12 mm 3,5 m dlhého roxoru. Do dvoch-troch rokov máš prvú úrodu, ak sa Ti bude dariť a ešte Ťa pestovanie viniča držať, po reze urobíš trvalú konštrukciu a môžeš naľavo, napravo dosadiť. Tak by som to riešil ja . Mať veľké oči a potom byť sklamaný, nie je ideálna cesta. 

[Newstory]

Né, hele, já to asi špatně popisuji. Mám část zahrady, kde mám 1m pásek x zhruba těch 8m na délku, tam plánuju ten Rošfor a další stolní, případně moštové odrůdy. To je kde plánuju právě postavit tu konstrukci na řadu. Ale pak mi ještě vyrašila samotná sazenička na druhé, více zastíněné části zahrady (10m dál), kde bych tu révu jinak určitě nepěstoval. Tak ji chci zkusit právě postavit vlastní opěru. Už tam vyrostla, a ačkoliv bude více ve stínu, tak mi tam ničemu nezavazí, takže uvidím, co z ní bude. Říkáš teda roxor tyče. Ok, díky za typ.

Co se týče velkých očí, děda byl vinař a mě réva určitě chutnala, takže minimálně na jídlo určitě révu chtít budu, toho se nebojím, že by mě to pustilo. Maximálně tak ty podmínky, tedy nedostatek světla, můžou být příliš tvrdé na tu révu a že by mi dobře nerostla/neplodila. Ale jak říkám, 8 hodin světla by tam mělo být určitě, 9 hodin možná když přimhouřím oči. To bych doufal, že by jí snad stačil mohlo. Takže to se zase tak moc nebojím, že bych investoval do konstrukce a hlav a pak zjistil, že mi to nechce růst/plodit. A i kdyby, tak stát se může, to je holt smůla. Tu konstrukci bych pak mohl kdyžtak prodat/věnovat. Ale čekat kvůli tomu 3 roky na jednu hlavu, abych zjistil, jestli ty podmínky dostačují, se mi nechce. 4 - 5 hlav mi nepřijde jako taková velká investice.

EDIT: Jsem si vyhledával ty tyče a otevřel jsem stránky hornbachu. Jelikož se pořád snažím zjistit, kde všude prodávají vinohradnické konstrukce, tak jsem procházel sortiment a našel jsem tohle - Ocelová Kari Síť. Tak si říkám, že tohle by taky možná mohlo být řešení pro tu sazenici.

[Lubo]

... potom všetky Tebou vybrané odrody sú možné, ide o osobnú prioritu, akú chuť uprednostňuješ.  Mnoho ľudí na tomto fóre pestuje vinič rôzne a v rôznych podmienkach. Ja sám mám pokusne Ivanku a Baron nasadené na severozápadnej strane skleníka, svieti tam priame slnko 2 hodiny denne a predtým značne rozptýlené cez sklá a čo vysoké rajčiaky pustia .

Inak ja mám stolové odrody nasadené od seba od 130 cm do 200 cm. Vinič je plastický, dá sa s ním vždy pracovať. Keď si prečítaš históriu tém, určite nájdeš odpovede na svoje otázky, základ je aby si sa s tým nakoniec stotožnil, lebo ako vo všetkom nájdeš aj protichodné  . 
   

[Newstory]

2h říkáš? Tak jestli to budou zvládat jenom se 2h přímého slunka, tak to bych asi mohl zkusit založit i druhou řadu, kde budou mít méně přímého slunka, ale určitě víc jak 2h. 
 
Jj, rozestupy jsem četl no, že víc je spíš lépe, takže plánuji kolem 1.8m - 2m. Mohl bych to zkusit víc natěsnat a mít o jednu hlavu více, ale já spíš preferuji zdravější keře a úrodu a jednodušší zelené práce. Co se týče chuti, tak to nevím. U dědy jsem byl naposled dávno a chuť hroznů si nějak specificky moc nepamatuji, ani co to byly za odrůdy. Teď na jaře je asi už nemám moc kde ochutnávat a sázet bych chtěl rovnou pokud možno všechny už tohle jaro, abych měl úrodu co nejdříve. Takže se spíš snažím jít po odrůdách, co mají různé příchutě, abych to neměl všechno stejný.

[EmhyrVarEmreis]

Na můj vinohrádek na Vysočině svítí slunko 4-5 hodin denně a réva to taky zvládá. V loňském roce mi Solaris dozrál na cca 23°CNM.

Ještě důležitou otázkou při zakládání vinohradu a výběru sazenic je, jak důležitá je pro tebe přirozená odolnost odrůd k chorobám a jakou máš ochotu případně chemicky zasahovat.

[Newstory]

Tak to teda koukám. To mi dává naději, že bych možná teda mohl zkusit i tu druhou řadu, která by byla více ve stínu. Nad ochranou jsem přemýšlel, když jsem si četl, že některé révy mají specifické geny pro dobrou odolnost vůči různým chorobám. Já se spíš zaměřuji na chuť a až potom odolnost/úrodnost, s chemií takový problém nemám. Preferuji, když samozřejmě nemusím, ale zatvrzelý ekologický zahradník proti veškeré chemii taky nejsem.

[EmhyrVarEmreis]

Jenže s chutí je to ošemetné, každému chutná něco jiného. Třeba mně osobně nechutnají muškátové odrůdy. Pro bratra jsou třeba zase nejpřitažlivější opovrhované labrusky...
 

[Newstory]

Chápu. Co já hledám je spíš doporučení typu "Z těch odrůd co jsi zmiňoval mám zkušenost, že v Adleru jde cítit muškát, Landyš má ovocnou příchuť, jdou v něm trochu cítit borůvky a nejvýrazněji jde cítit muškát z Cimusu s lehkým nádechem citrusu. Zmíněný Galahad má klasickou chuť révy, tzn. je chuťově podobný Rošforu, takže jestli chceš sázet odrůdy rozdílné chuti, tak bych si vybral jen jeden z nich. Co jsem rozdával střapce na ochutnání, nebo v rodině všem nejvíc chutnají všem zmíněný Adler a pak ještě Summerset Seedless". Tzn. právě hledám doporučení na odrůdy, které chutnají největšímu množství různých lidí a zároveň nechutnají stejně, takže mám lepší šance, že budou chutnat i mě, než odrůda, která chutná jen úzké sortě lidí, třeba jako právě tvůj bratr s lakusky. A zároveň budu mít pestrý výběr odrůd co se chuti týče. Nevím teda, možná lidí, co mají rádi labrusky je dost, jen jsem to tak pochopil, že většině lidí asi moc nechutná. Jinak budu asi vybírat podle toho, která odrůda se nachází v nejvíce podpisech lidí tady na fóru a popisků jejich chutě, protože tyhle odrůdy jsou zřejmě ty, které chutnají všem a se kterými tak mám nejmenší šanci, že šlápnu vedle. Holt škoda, že jsem se rozhodl sázet révu zničehonic takhle na jaře, jinak bych během podzimu asi měl dost příležitostí vyzkoušet, které odrůdy mi chutnají a nemusel jsem otravovat lidi na fóru s žádostí o pomoc s výběrem.

[Lubo]

.. páni pozor, aby sa nám to nezvrtlo a nesadili sme vinič do pivnice..... réva slniečko potrebuje, tá moja Ivanka a Baron, sú neočakávané sadenice, ktoré som dostal a narýchlo som nevedel kde ich zasadiť.... samozrejme v Brne je priemerná teplota relatívne vysoko a silné priame slnko môže spôsobiť aj problémy, preto je na experimentovanie viac priestoru, ako u nás na severe.
Čo sa týka chuti, píšeme ju do zložky Rating, pre mňa napr. Talizman, keď vyjde rok je skvelý a Vostrog som vykopal. Iní majú skúsenosti úplne iné. Práve som dopozeral 3Bobule ale jednotka bola najlepšia 
 

[Dzordzik]

Ahoj, prosím o radu s výběrem stolní odrůdy ...
 

Ahoj, radit s výběrem odrůd, pokud ti jde hlavně o chuť (jako mě), je velmi ošidné. Neshodneme se 100% ani v rámci rodiny, natož s někým cizím. Chutě jsou strašně individuální záležitost. Jestli ti můžu poradit, tak pokud máš 8m místa a chceš sadit cca 5 odrůd, asi bych nesadil Adlera. Pro mě je to sice chuťová špička, ale na úrodu by sis asi dost počkal a také se nemusíš dočkat vůbec, nebo ji budeš mít velmi malou. Tohle je odrůda spíš na pergolu pro ty, co mají místa dost a neřeší, jestli budou mít úrodu teď nebo až za pár let a jestl budou mít 2 střapce, nebo 8. Pokud máš málo místa, což máš, tak jdi cesto osvědčených odrůd.
Zkusím napsat pár z těch, které chutnají mě i mým dětem, třeba tě to inspiruje:

Cimus (citronový muškát)
Efiop (u Iva jsem cítil chuť co mi připomínala švestky, ale těch tónů bylo moc, asi nejlíp specifikovat se to dá jako bohatá chuť)
Skazka (bezsemenná, harmonie, ale ne fádní)
Valjok (muškát "hruškového" typu)
Čornyj kristal (harmonie)
Albina (velmi příjemná harmonie)
Senator Burdaka (harmonie s lehkým muškátem)
Dubljanskij  (mošťák, medový muškát, má velmi rád můj syn a pokud bys někdy chtěl dělat víno, nebo mošt ...)

Jinak bych asi, být tebou, počkal ještě těch pár měsíců, zasadil objednaného Rošfora, vykopal další díry a počkal si na léto/podzim a zajel např. za Ivem Kotrle, věřím, že tě rád pozve na koštovačku a uvidíš, že se ti z různých chutí zamotá jazyk a seznam odrůd, které sis vybral totálně překopeš. Je na prd dát na někoho s tím, že ti to třeba bude chutnat a pak to muset kopat ven, nebo to přeroubovávat, když sis mohl rovnou zasadit to, co tobě osobně chutná nejvíc a kde si budeš jistý a budeš se o to víc těšit na úrodu. To je asi nejlepší rada, jakou ti můžu dát.

Třeba soused u mě koštoval pár odrůd a na některých odrůdách jsme se shodli, ale pak se mnou zajel za Ivem a tam mu z chutí přecházelo a nakonec si vybral mnoho odrůd, které mě až tak nezaujaly. Mezi nimi i Summerset.

[Bred_ik]

Kdo byl u mne na vinohrádku, tak si možná všiml, že sluníčko přestává na řadu nejvíc u zdi svítit mezi třetí a čtvrtou odpolední hodinou, a další řady to mají o trochu lepší. Ale dozraje vše, co na vinohrádku mám, takže bych se kratší doby slunečního svitu nebál

Bohužel kromě francouzských moštových odrůd Floreal a Artaban jsem zatím neměl odrůdu, která by měla odolnost k padlí révovému, aby se nemusela ošetřovat. Co se týká odolnosti na plíseň révovou, nejvyšší odolnost k této chorobě zatím prokazují odrůdy, které mají geny odolnosti k plísni révové z Vitis amurensis:

Rpv12 (převážně stolní odrůdy, ale zdaleka všechny se netestovaly a například Trojka, Gran pri nebo Slava Ukraině od Višněveckého patří mezi  nejodolnější, takže by Rpv12 také mohly mít):
Aladdin Albina Alvika Antoška Bačka Bajkonur Beloje čudo Belyj KoKl Cabernet Jura Everest Galahad Ilja Jubilej Novočerkasska Julián Kišmiš černý sultán Kvadro Luiza Monarch (Pavlovskij) Morava (SK 90-2/207) Orda Pamjati nebesnoj sotni Panonia (SK 90-2/19) Petra Rošfor Senzacia Svetlana Šarada UA Talisman Vostorg Zolotce Žizel


nebo Rpv10 (hlavně moštové odrůdy):
 Baron Bronner (FR 250-75) Cabernet Cantor (Fr. 523-89 r) Cabernet Carbon Cabernet Carol Cabernet Cortis Calastra Clara Cvetočnyj Dončak Dubljanskij Garant Golubok Kaberam Kazačka Monarch (Freiburg 487-88) Muscaris Olympijec Osella Rondo Russkij fioletovyj Sarnat Severnyj Sibera Slava Solaris Stepnoj Vynoslivyj Zlata (BV-16-20-2)

(červeně jsou vyznačeny moštové odrůdy)
 
 

[Newstory]

Ahoj, radit s výběrem odrůd, ...
 

Fíha, to jsem nečekal, že s chutí révy je to až takhle individuální. Tak díky za rady, asi to udělám jak říkáš a zkusím se podívat v okolí, jestli a kde by tu tak mohli nabízet ochutnávky hroznů. Ačkoliv zvažuji, že teda asi zkusím střelit ten zdánlivě tolik vychvalovaný Galahad, ať tu mám aspoň jednu bílou a modrou odrůdu do začátku a možná i ten Adler, že bych ho vysadil někam mimo, aby nezavazel a viděl bych. Co se vína týče, to prakticky nepiju a hádám, že tam to bude s chutí podobné, taky individuální. Takže tam asi dám klidně na tvůj typ s Dobljanskij a zkusím se teda mrknout, kam bych ho tak ještě mohl vysadit. (Jsem si přečetl o jeho původu a přijde mi srandovní, že někdo si takhle prostě žije na Ukrajině a buď si tu sazeničku někdě našel podél cesty, vykopal a vzal k sobě a nebo mu začala růst někde na zahradě a pak zjistí, že to je nějaká nová odrůda vzniklá náhodným přirodním(?) křížením. To se teda teď o to víc těším, co mi to na té mojí zahrádce vyroste za odrůdu).

[Newstory]

Kdo byl u mne na vinohrádku, ...
 

Tak to moc rád slyším, díky za potvrzení. V tom případě si teda zkusím založit i tu druhou řadu a snad to teda vyjde. Koukám Galahad i Dubljanskij jsou na seznamu, včetně mého už zakoupeného Rošforu, takže to je super.

[Bred_ik]

Osobně si myslím, že Dubljanskij vznikl záměrným křížením a ne náhodně. Má totiž původ nejen ve Vitis amurensis, ale i v amerických druzích révy. Jeden z jeho genů odolnosti se vyskytuje například v odrůdě Hibernal a pravděpodobně pochází z odrůd, které křížil Albert Seibel (snad Seibel 7053). Spíš si myslím, že Dubljanskij je polozapomenutý výsledek křížení některého výzkumáku z éry SSSR.

[Dzordzik]

Tak to moc rád slyším, díky za potvrzení. V tom případě si teda zkusím založit i tu druhou řadu a snad to teda vyjde. Koukám Galahad i Dubljanskij jsou na seznamu, včetně mého už zakoupeného Rošforu, takže to je super.
 

Jinak Dubljanskij je mošťák, tj. poměrně malé hrozny, malé bobule a navíc s poměrně velkými semeny, takže z tohoto hlediska nic moc, pokud by ses na to chtěl dívat jako na odrůdu na jídlo. Ale ta chuť to celé přebíjí, je opravdu při dobrém dozrání až medová. Někdo ty ostatní vlastnosti dokáže odpustit a někdo ne. Spíš bych ti poradil se s odrůdami neukvapovat, vykopej zatím díry, zasaď Rošfor a výběr ostatních opravdu nechej až na návštěvu u Bred_ika. Dost možná tam vybereš úplně něco jiného, než sis teď vybral. Ještě jsem chtěl vyzdvihnout Gran Pri, chutnal jsem a opravdu skvělá muškátová chuť. Což je fajn, ale jen pro toho, komu chutná. Věřím, že se najdou lidi, kterým muškát v chuti vadí a je to pro ně spíš nevýhoda. Kdybych nebyl u Iva na ochutnávce, nikdy bych si odrůdu Efiop nevysadil, podle popisu to na žádnou bombu nevypadá, ale ta chuť mě dostala. A ty to stejně tak budeš mít i s jinými odrůdami. Chápu, že bys chtěl mít rychle vysazeno a co nejdřív úrodu, ale fakt si počkej, ono ti nic neuteče.

[Newstory]

Jinak Dubljanskij je mošťák, tj. poměrně malé hrozny, malé bobule a navíc s poměrně velkými semeny, takže z tohoto hlediska nic moc, pokud by ses na to chtěl dívat jako na odrůdu na jídlo. Ale ta chuť to celé přebíjí, je opravdu při ...
 

Ok, vyčkám tedy, díky za tipy 
 

[victorm]

Ahoj,
chtěl bych se zeptat na pěstování odrůdy Zilga v podhorské oblasti. Mám ji celodenně osluněnou (na jižní straně), u domu, ale v 580 m n. m. Minulý rok na jaře jsem ji koupil jako kontejnerovou sazenici (výška 0,5 m), loni na podzim ji zasadil do země (to už byla 1,5 m). Rašila brzy na jaře, roste rychle, bujně, má mnoho letorostů, velké listy. Nemá ale zatím žádná květenství (mám i Leon Millet, Rondo - také koupené jako kontejnerové sazenice, dokonce letos na jaře, a ty mají už několik květenství na nových letorostech). Máte někdo s touto odrůdou zkušenosti? Kdy lze očekávat květy-hrozny u Zilgy? Případně zkušenosti s pěstováním jiných odrůd v podhorské oblasti - jaké další jsou vhodné?
Dík. Vik

[petr85]

Zilgu jsem zkusil pouze 1 krát. Je to typická labrusca a charakteristickou chutí a konsistencí ovoce. Pro mne nic moc. Děckám nevadí. Odolná jest dost. Údajně ve finsku ji pěstují a nechrání na zimu, takže odolnost na mrazy je celkem dobrá. Jako klasická labruska je dost odolná na houby. 
Něco více ohledně této odrůdy : Zilga

[Dzordzik]

Dnes jsem zaznamenal zajímavé video od Špaka, kde ukazuje a radí začátečníkům, jaké by si měli vysadit odrůdy, pokud chtějí, aby měly stabilní úrodu bez velkých starostí a přehnané péče.

Odrůdy, které doporučuje, většinu z nich pěstuje dlouhá léta a patří k těm nejstabilnějším a jeho oblíbeným, jsou tyto (ponechávám i čas ve videu, kde se o odrůdě mluví a přidal jsem prokliky sem na fórum, kde o odrůdě píšeme, aby si případný začátečník mohl počíst i o zkušenostech s pěstováním v ČR/SR a případně je porovnal se zkušenostmi z Ukrajiny):

01:10 Katalonija
03:20 Pamjati Ucitelja
04:42 Rembo
05:29 Centennial Seedless
06:29 Senator Burdaka
07:38 Aljans
08:27 Preobraženie
09:40 Romina
10:48 Taldun
11:54 Donska nevěsta
13:04 Slava Ukrajině Višněveckého
14:48 Šanson a Dyňka
16:38 Polonez 50
17:40 Klubničnyj
19:42 Jutal
21:17 Alvika
23:56 Tornado
25:02 Kišmiš Nachodka

Třeba to začátečníkům pomůžeš si vybrat z osvědčených odrůd. I tak ale doporučuji využít možnosti nejdříve ochutnat a až pak sadit. Odrůd jsou desítky tisíc a chutí také a každému chutná něco jiného.

Za mě, protože všechny vyjmenované odrůdy nepěstuji, se připojuji k doporučení odrůd Katalonia, Senator Burdaka, Slava Ukrajině Višněveckého, Polonez 50, Jutal. Kvalitních a osvědčených odrůd je ale mnohem víc a každý pěstitel by určitě přidal dlouhý seznam dalších.

[Warmup]

Dobrý večer všem,
Zakládám mini viničku a složení vrstev půdy na pozemku je následující: cca 10cm svrchní těžké hlíny prorostlé trávou, poté zvětralá opuka částečně či úplně zasypaná jílem. Kopu 80cm do hloubky, přibližně kruhovou díru o průměru 50cm. Četl jsem ve fóru různé názory, Dzordzik psal že jáma 80x80x80cm ideální, ale to je nad moje možnosti. Na dno jámy plánují dát kompost smíchaný s původní hlínou bez drnů. Plán je teď na podzim sadit 10 sazenic, které mám objednané, viz můj podpis. U sazenic netuším zda jsou na podnoži či pravokořenné. Předpokládám že minimálně první tři roky na ně opuka nebude mít výrazný vliv když budou teprve kořenit v kompostu a hlíně. Přikládám foto jak vypadá směs opuky a jílu, aby jste měli představu.

Opuka s jílem

Další sazenice mimo objednaných, bych rád objednal cíleně tak, aby byly vhodné do opukového podloží. Ideálně abych nemusel přidávat mnoho kompostu a hlíny. Moje dotazy zní:
Zvolit podnož SO4, nebo pravokořenné sazenice či řízky?
Jaké odrůdy vhodné, ideálně bezsemenné?
Předem díky za názory.
 
 

[Dzordzik]

Ohledně rozměrů jámy to máš tak. Čím lepší a živinami bohatá půda, tím menší stačí díra. V málo úrodné půdě je lepší ji udělat větší. U tebe bych ji udělal co největší zvládneš. Vyplatí se to. O tom, jak náročné a otravné to je, mám určitou představu. Pokud jde o sazenice, pokud neni výslovně uvedeno, že jsou roubované, bývají pravokořené. Jaká podnož bude u tebe růst se musíš přesvědčit sám.

[Radovan]

No mňa vcelku prekvapilo, že máš objednané samé labrusky, alebo potomkov labrusky. Ja by som určite skúsil aj kvalitnejšie stolové odrody.

[Warmup]

Ohledně rozměrů jámy to máš tak. Čím lepší a živinami bohatá půda, tím menší stačí díra. V málo úrodné půdě je lepší ji udělat větší. U tebe bych ji udělal co největší zvládneš. Vyplatí se to. O tom, jak náročné a otravné to je, mám určitou představu. Pokud jde o sazenice, pokud neni výslovně uvedeno, že jsou roubované, bývají pravokořené. Jaká podnož bude u tebe růst se musíš přesvědčit sám.

 

Ano, chápu. Některé udělám menší a jiné větší a uvidím rozdíly, Suffolk RED mám 5ks tak aspoň uvidím jak je to ovlivní. Je to jak o čase, dřině, tak i o množství kompostu a zeminy. Domníval jsem se že prodejce je i odborník, ale je to spíše obchodník takže zda podnož či pravokořenné je neznámá. Ale třeba se ještě dopátrám v Rakousku, kde je nakupoval ve velkém a ti mě snad odpoví.

[Dzordzik]

Spíš je udělej větší rovnou všechny. Výsadba je základ. Co teď odrbeš už později nespravis. Můžu se zeptat, podle jakého klíče si vybíral odrůdy pro sadbu?Máš rád labruskovou chuť, vyhovuje ti struktura bobule, chtěl si něco odolného chorobám, nebo si dal na něčí radu?

[Warmup]

No mňa vcelku prekvapilo, že máš objednané samé labrusky, alebo potomkov labrusky. Ja by som určite skúsil aj kvalitnejšie stolové odrody.


 

Chtěl jsem bezsemenné, nikdo nejí Nero které má tchýně na zahradě, ani neznámé odrůdy které mám já na zahradě. Z odrůd se semeny je zajímavý pro rodinu a přátele jen Augustovskij. Picurka ať již dozraje či ne, tak je nejoblíbenější. Semenné jsem nakonec moštoval a dva litry zajímavé chuti mne potěšily. Lambruskové odrůdy, tím chceš předpokládám říci, že je to kultivar odvozený od Vitis lambrusca. O chuti jsem četl, ale nedokážu si to stejně představit, na žádné degustaci jsem ještě nebyl. Chtěl bych na jaře nakoupit a zasadit Cimus, Somerset Seedless, Zolotce asi po dvou kusech a u dalších stále váhám. Zřejme je doplním Solaris. Celkem bych příští rok chtěl mít na mini viničce cca 20 hlav. Ale uvidím jak půjde kopání, zda nepřijdou lidé loupit, je to polosamota a pozemek není oplocený. I u mě na zahradě bezdomovci přelézají plot a kromě toho, že odnesou hrozny tak polámou i keřě. Má to spoustu negativ, ale zatím mě nadšení neopouští.
 

[Warmup]

Spíš je udělej větší rovnou všechny. Výsadba je základ. Co teď odrbeš už později nespravis. Můžu se zeptat, podle jakého klíče si vybíral odrůdy pro sadbu?Máš rád labruskovou chuť, vyhovuje ti struktura bobule, chtěl si něco odolného chorobám, nebo si dal na něčí radu?

 

Tak zase mám větší motivaci kopat. Jak jsem před chvilkou odpovídal Radovanovi, chtěl jsem bezsemenné. Odolnější chorobám je také něco co bych rád, proto Somerset Seedless který je navíc odolný mrazu a stále nevím zda pozemek nebude mrazová kotlina. Hostivice jsou celkově utopené v dolíku pod letištěm Václava Havla. Velikost bobulí není kritérium.

[Dzordzik]

Nejlepší radu, kterou ti můžu dát je, domluv se s někým, kdo bydlí blízko tebe a na hodně odrůd a zajeď na košt. Ať nesadis něco, co ti pak nebude chutnat. Uvidíš, že ti taková návštěva otevře oči a nasmeruje tě správným směrem.

[Lubo]

......... zda nepřijdou lidé loupit, je to polosamota a pozemek není oplocený. I u mě na zahradě bezdomovci přelézají plot a kromě toho, že odnesou hrozny tak polámou i keřě. Má to spoustu negativ, ale zatím mě nadšení neopouští.
 

Pekný deň Warmup, ako písal Dzordzik, raz ochutnať je lepšie ako 100x počuť. Už je ale doba dosť pokročilá a ochutnávka limitovaná. Je tu na fóre dosť informácií o rôznych odrodách a ak si pri niektorej odrode sem tam protirečia, je to poväčšine len v diametrálne odlišných polohách pestovania, čo je objektívna realita alebo subjektívnych prioritách, farby, chuti, konzistencie dužiny... Takže čítať, čítať čítať, inak čakať na doplnenie sortimentu jeden rok .  V dnešnej dobe sa však obávam, či je rozumné investovať čas, peniaze a veľa úsilia do výberu stolového hrozna na pozemok, ktorý nie je oplotený a má veľa " návštevnikov". Ak to chcete risknúť tak držím palce, vyberal by som silne rastúce odrody s menšími nenápadnými bobuľami , menšími strapcami ale väčším počtom. Doba zrenia tak max do 120 dní tj. skoré stredné.

[Warmup]

Děkuji všem za rady. Napíši zkušenosti a pokroky ve výběru až nějaké budu mít.

[Rony]

Dobrý večer všem,
Zakládám mini viničku a složení vrstev půdy na pozemku je následující: cca 10cm svrchní těžké hlíny prorostlé trávou, poté zvětralá opuka částečně či úplně zasypaná jílem. Kopu 80cm do hloubky, přibližně kruhovou díru o průměru 50cm. Četl jsem ve fóru různé názory, Dzordzik psal že jáma 80x80x80cm ideální, ale to je nad moje možnosti. Na dno jámy plánují dát kompost smíchaný s původní hlínou bez drnů. Plán je teď na podzim sadit 10 sazenic, které mám objednané, viz můj podpis. U sazenic netuším zda jsou na podnoži či pravokořenné. Předpokládám že minimálně první tři roky na ně opuka nebude mít výrazný vliv když budou teprve kořenit v kompostu a hlíně. Přikládám foto jak vypadá směs opuky a jílu, aby jste měli představu.PXL_20221022_113243849_1m.jpg
Další sazenice mimo objednaných, bych rád objednal cíleně tak, aby byly vhodné do opukového podloží. Ideálně abych nemusel přidávat mnoho kompostu a hlíny. Moje dotazy zní:
Zvolit podnož SO4, nebo pravokořenné sazenice či řízky?
Jaké odrůdy vhodné, ideálně bezsemenné?
Předem díky za názory.


 

Ja som kedysi nedoveroval podnozi SO4 pre horsiu ilovitu podu, myslel som, ze sa jej nebude darit u mna v ilovitej pode a velmi suchej polohe, preto som hladal silnejsie rastuce podnoze.
Moja skusenost s SO4 v tazkej ilovitej pode je vsak DOBRA, preto dnes SO4 rad pouzijem znova. SO4 sa radi medzi stredne silno rastuce a stredne odolne suchu, ale sucasne sa uvadza ze je vhodna do ilovitej pody. Naopak Kober 5BB je velmi silne rastuca podnoz a vysoko odolna suchu, ale skor do kamenistej, malo vyzivnej pody. Pre SOA u mna neraz pozorujem ze SO4 je mozno aj vitalnejsia ako 5BB. Alebo poviem to inak 5BB v suchej a ilovitej pode nie je velmi silne rastuca a moze sa stat, ze SO4 bude rast lepsie. Je to mozno tym, ze ilovita poda byva bohata na ziviny - teda aj SO4 tam ma dostatok zivin. Mozno v tvrdej ilovitej pode si 5BB nedokaze vytvorit bohaty korenovy system aby mala udavany velmi silny rast - co dokaze napr v priepustnych pieskovo kamenitych podach hoci s nizkym obsahom zivin. Mne viacere rastliny na 5BB dokonca velmi zivorili, velmi slabe prirastky mali a nakoniec aj zahynuly - bolo to v dosahu silne rastucich stromov napr. Gastan, ceresna  - je vsak aj mozne, ze to je sposobene citlivostou na nejake chemicke latky v pode - lebo je zname, ze rastliny aj vylucuju z korenov latky, ktorymi oslabuju svojich konkurentov. Takisto na uhyn rastliny maly urcite velmi zly vplyv roztoce, ktore decimuju slabych jedincov.
 
 
 

[Jarek23]

Rony, Mam těžkou jilovitou pudu a většinu na SO4, jen něco málo pravokorennych, co jsem si sám namnozil a jsem s touto podnozi spokojen. Kere nezivori, ale naopak silně rostou.

[Warmup]

Ja som kedysi nedoveroval podnozi SO4 pre horsiu ilovitu podu, myslel som, ze sa jej nebude darit u mna v ilovitej pode a velmi suchej polohe, preto som hladal silnejsie rastuce podnoze.
Moja skusenost s SO4 v tazkej ilovitej pode je vsak DOBRA, preto dnes SO4 rad pouzijem znova. SO4 sa radi medzi stredne silno rastuce a stredne odolne suchu, ale sucasne sa uvadza ze je vhodna do ilovitej pody. Naopak Kober 5BB je velmi silne rastuca podnoz a vysoko odolna suchu, ale skor do kamenistej, malo vyzivnej pody. Pre SOA u mna neraz pozorujem ze SO4 je mozno aj vitalnejsia ako 5BB. Alebo poviem to inak 5BB v suchej a ilovitej pode nie je velmi silne rastuca a moze sa stat, ze SO4 bude rast lepsie. Je to mozno tym, ze ilovita poda byva bohata na ziviny - teda aj SO4 tam ma dostatok zivin. Mozno v tvrdej ilovitej pode si 5BB nedokaze vytvorit bohaty korenovy system aby mala udavany velmi silny rast - co dokaze napr v priepustnych pieskovo kamenitych podach hoci s nizkym obsahom zivin. Mne viacere rastliny na 5BB dokonca velmi zivorili, velmi slabe prirastky mali a nakoniec aj zahynuly - bolo to v dosahu silne rastucich stromov napr. Gastan, ceresna  - je vsak aj mozne, ze to je sposobene citlivostou na nejake chemicke latky v pode - lebo je zname, ze rastliny aj vylucuju z korenov latky, ktorymi oslabuju svojich konkurentov. Takisto na uhyn rastliny maly urcite velmi zly vplyv roztoce, ktore decimuju slabych jedincov.
 

Díky za zkušenosti, SO4 tedy vypadá na dobrou volbu.