Vytvoření tažně ze silného letorostu

[Radim]

Ahoj, prosím Vás o radu, na jaře 2020 jsem na zahradě vysadil 18 prostokořených sazenic révy Cabernet Cortis a Solaris. Po prvním roce jsem všechny letorosty zakrátil na dvě očka, jelikož letorosty byli příliš slabé. Loni letorosty rostli bujně a ve výšce cca 3 metry jsem je v létě zastřihl, nyní mají letorosty sílu cca 15 mm. Letos mám v plánu vytvořit tažně na 8 oček (RH vedení), tak že ohnu letorost do oblouku nad vodícím drátem který je ve výšce cca 90 cm. Problém je v tom, že se mi zdají letorosty moc silné a myslím si, že se při ohnutí zlomí, prosím o radu jestli je možné tak silné letorosty ohnout, nebo jestli existuje jiné řešení jak letos vytvořit tažně a mít první hrozny.
Děkuji

 

 

 

[Jarek23]

Ahoj Radime, ja to řešil tak, že jsem je jeste zelené na podzim zacal pomalu tvarovat, což uz u tebe nyni nejde, uz mas drevnate výhony. Nyní asi bude dobré počkat, až na jaro, kdy se do letorostu dostane miza a letorosty budou tvarnejsi. Ale.mame tu zkušené kolegy, kteří ti poradí vice. 
 
 

[LadaBlatna61]

Dělám to jako Jarek,všechny silné co budu potřebovat další rok na tažně ohýbám za zelena požadovaným směrem,pak je to takřka bez práce,jen je přihnu o trochu níž.

[Wimpi]

Ohnout to půjde. Jak radí Jarek, počkejte do období, kdy se začnou nalévat a praskat pupeny a postupně pomocí provázků přitahujte tažně k vodicímu drátu. Po každém přitažení (cca o 10 cm) pár dní počkejte. Poznáte, že čerstvě přitažený tažeň svůj tah předpětí po pár dnech povolí a nechá si líbit další zvětšení ohybu. Tímto způsobem lze bezpečně ohnout i silné tažně a nebo tažně odrůd, které mají křehké dřevo. Druhou a možná jednodušší možností je upustit od ohýbání a zastřihnout réví zhruba ve výšce budoucího kmínku. Na vrcholu kminku nechat vyrašit horní čtyři očka. Z nich pak zapěstovat šikmé letorosty, dva doleva a dva doprava.
 

[Mevik]

Souhlasím s předpisateli, letorost by měl být lépe tvarovatelný, až v něm bude míza.
Ale tady se řeší následek něčeho nedobrého, a to příliš silného letorostu. Ono to tak obvykle bývá, že nejlepší je optimum, ani minimum a ani maximum. U letorostů révy to platí stejně. Příliš tenké letorosty obvykle špatně vyzrají a málo plodí, příliš silné letorosty se zase špatně tvarují a nepřekvapivě - také málo plodí. Na východě takovým letorostům říkají, že "žirují" (kdyby to někdo slyšel ve východních videích). 15 mm šířka letorostu je prostě příliš.
Jak s tím bojovat? Na východě mají dvě metody:
1. Rostlinu více zatížit, aby neměla sílu na tak silné letorosty. Jenže pokud jiné letorosty než silné nejsou a ty málo plodí, jak toho dosáhnout?
2. Příští rok letorost, u kterého hrozí, že bude příliš silný, brzy zaštípnout a nechat vyrůst více zálistkových výhonů. Ty už bývají slabší a z nich se následující rok tvaruje plodný tažeň.

[haco]

nadvazne na toto info by som sa chcel poradit s nasledovnou situaciou:

tento rok som stepil Cimus (do Vostorgu) a step rastol ako o preteky - aby som predisiel hrubym letorostom tak som zalistky nechal rast volne. ciastocne to pomohlo. mam teraz na vyber - bud spravim tazen z letorostu cca. 15 mm hrubeho alebo z jeho zalistku kt. ma 6-7 mm. oba vyzeraju vyzrete v poriadku. jeden mi pride prilis hruby a druhy prilis tenky. ktory by ste vybrali?

   

[Dzordzik]

Podle mě je 7mm ok, pořád lepší než 15mm klacek.​​​

[Mevik]

Každá situace je specifická (určitě to bude i odrůdová záležitost a Cimus je hodně úrodný, možná by slušně zaplodil i na hrubém tažni) a chtělo by to vidět, ale obecně - pokud je to roub na starém keři, taky bych se přiklonil spíše k tomu výhonu 6-7 mm. Ideální by bylo udělat experiment s oběma možnostmi a přibližně za půl roku bychom byli chytřejší. Bohužel to nejde.
 

[Dzordzik]

Nevím jak přesně vypadá ten keř, ale teoreticky by se dal použít jak ten silný tažeň, tak z něj vytáhnout i jeden zálistek a použít jej jako druhý tažeň a nechat zaplodit oba a porovnat to, jestli v tom bude rozdíl. Příští rok na jaře, v rámci řezu, se tak jako tak zbaví obou, takže je to jedno.

[Bohous]

Já bych rád konzultoval tento způsob ohýbání, který jsem někde četl: výhon uchopíme oběma rukama, palce zespodu ohybu a lehce napraskáme. Platí, že se to má dělat až v období mízy a kombinovat s metodou postupného ohýbání. Já neměl moc odvahu to zkoušet, jak ve výhonu začalo praskat, radši jsem toho nechal. Jaký je názor ostatních? 

[Radovan]

Hej, hrubší letorast je dobré v ruke v mieste ohybu trochu poohýbať na viacerých miestach, až kým nepočuť praskajúce zvuky. Je to napr. v tomto videu od Voloďu Dorošenka, v čase 15:15 a 18:45.

[Marek1970]

Aké máte skúsenosti s následnou výživou takéhoto letorastu po ohýbaní, keď nie je letorast vyslovené zlomený ale je trochu popraskaný najmä vonkajšia hnedá vrstva kôry až tak, že sú trochu odhalené zelené pletivá  ?

[Radovan]

Pokiaľ praskne a odstáva len vonkajšia hnedá kôrka, tak nie sú žiadne problémy s výživou. Dokonca ani pozdĺžna prasklina v lyku a dreve nerobí problém. Problém už je priečna prasklina. Pár krát sa mi to prihodilo, tak odvtedy keď mám rizikový ťažeň (taký čo treba priveľmi ohýbať), nechám pri reze radšej ťažne dva. Až po úspešnom ohnutí prebytočný ťažeň odrežem. V poslednom čase, pod vplyvom poznatkov z východu, nechám aj obidva ťažne a preberiem letorasty na striedačku, raz z jedného raz z druhého.

[Dzordzik]

Dělám to tak tak, postupně v rukou naohýbat, tak aby nedošlo k prasknutí. Raději postupně a opatrně. Nepozoroval jsem žádný problém v následném růstu, ani v úrodě. Je to liána, ta nemá v přírodě lehký život. Pokud není ohyb vyloženě do ostrého úhlu, kde by mohlo dojít k problémům, tak by to mělo být OK.

[Marek1970]

Ďakujem za názor. Po dva ťažne vedené na každú stranu pri väčšine silno rastúcich odrôd od tohto roka už nechávam tiež. Získavam pocit, že u viniča je asi strašne dôležitý skôr cit pestovateľa pre jeho primerané zaťaženie, než šablónové poučky o reze a vedení. Ak konkrétnu rastlinu zaťažím málo, tak drevo rastie ako nos princezny Bosany v Troch veteránoch a ťažne "žírujú" ako píše Mevik, ak zaťažím veľa, tak je rastlina na konci sezóny už na prvý pohľad v porovnaní s vedľajším koreňom viditeľne oslabená.

[Radovan]

Získavam pocit, že u viniča je asi strašne dôležitý skôr cit pestovateľa pre jeho primerané zaťaženie, než šablónové poučky o reze a vedení.
 

Tomu treba dať 100 bodov. Presne tak to je. Kto má oči otvorené, za pár rokov si ten cit vyvinie.

[Jarek23]

Taky jsem zpočátku skoro "šílel", když mi nenarostl pořádný letorost na tažeň a nyní to kombinuju dle situace, klidně nechám kordon ......a už ne nenervuju tolik co dřív
 

[Wimpi]

Já bych ještě doplnil a upozornil na rozdílnost pružnosti / křehkosti tažnů při jejich ohýbání u různých odrůd. Jsou odrůdy, které si toho v tomto ohledu nechají líbit docela hodně a možná by se z nich daly plést i pomlázky, či košíky. Ale bohužel jsou i odrůdy, které vezmete do ruky, lehce ohnete aniž by se začaly ozývat ony praskavé zvuky, říkáte si, už je to OK, přivážu to, ... a najednou křup!,  ... a rázem držite v ruce dva tažně, spojené lýkem. Takou "praskavkou" je u mě například Platovskij. A když u takové odrůdy ulomíte tři tažně z deseti, člověka to mírně nasere. Takže to chce fakt s citem.

[Dzordzik]

Ďakujem za názor. Po dva ťažne vedené na každú stranu pri väčšine silno rastúcich odrôd od tohto roka už nechávam tiež. Získavam pocit, že u viniča je asi strašne dôležitý skôr cit pestovateľa pre jeho primerané zaťaženie, než šablónové poučky o reze a vedení. Ak konkrétnu rastlinu zaťažím málo, tak drevo rastie ako nos princezny Bosany v Troch veteránoch a ťažne "žírujú" ako píše Mevik, ak zaťažím veľa, tak je rastlina na konci sezóny už na prvý pohľad v porovnaní s vedľajším koreňom viditeľne oslabená.
 

Máš recht, předsedo, máš recht. Jinak ještě k tomu praskání. Já sice nejsem takový velkostatkář, jako někteří kolegové tady, mám jenom nějakých 60 keřů cca, ale zatím jsem na takovou odrůdu, která by vyloženě ráda praskala, nenarazil. Je fakt, že Platovského nemám. Zatím se všechny keře chovají v tomto tak nějak stejně. Čím silnější letorost, tím hůře se ohýbá, ale při troše trpělivosti to jde. Je to asi věc citu a nelámání věci přes koleno. Vždycky se taky snažím před vyvazováním letorostů třeba 2 dny předem keře zalít, pokud je suchá zima.

[haco]

... Ideální by bylo udělat experiment s oběma možnostmi a přibližně za půl roku bychom byli chytřejší. Bohužel to nejde.

myslim ze to pojde odskusat - Cimus sa hned za nastepenim rozdvojil a ma teda 2 cca 15-20 mm hrube tazne a z nich tie zalistkove baby tazne. (Cimus ma fakt enormnu silu rastu - z jedneho ocka dal asi 10 m vyzreteho dreva za sezonu - a to Vostorg rastol predtym relativne umiernene). planujem mu po reze nechat dva ca. 15 ockove tazne takze na jeden necham hrubsi a na jeden tensi a uvidime :) 

[Radim]

Tak jsem včera zkusil ohnout jeden letorost a neprasknul, ale celkem hodně na něm popraskala kůra, viz. foto. Prosím o radu jestli je to v pořádku a můžu ohnout vše, nebo je to špatně.
Děkuji
 

[Dzordzik]

Cimus ma fakt enormnu silu rastu - z jedneho ocka dal asi 10 m vyzreteho dreva za sezonu - a to Vostorg rastol predtym relativne umiernene).
 

Mám celkem 3 keře Cimusu, 2 na vlastních kořenech a 1 přeroubovaný, ten přeroubovaný je namísto 5 letého keře, ty 2 zasazené jsou 2leté. Ani jeden z nich neroste nijak zvlášť silně, ani nahoře na písku, ani dole na zahradní hlíně, kde je navíc víc mokro a ještě jsem ho zaléval. Možná se to v dalších letech změní, ale když porovnám ve stejném roce a ve stejném řádku zasazené odrůdy, tak mnohem víc než Cimus roste např. Zolotce nebo Nazarij. Uvidím v dalších letech.

[EmhyrVarEmreis]

Tak jsem včera zkusil ohnout jeden letorost a neprasknul, ale celkem hodně na něm popraskala kůra, viz. foto. Prosím o radu jestli je to v pořádku a můžu ohnout vše, nebo je to špatně.
Děkuji

Praskání vrchní vrstvy kůry je při ohýbání tažňů (alespoň u mě) běžné a letorosty pak normálně raší. Réva snese hodně.

[Dzordzik]

To sice ano, ale lepší je se tomu vyhnout. Počkal bych až teď budou tažně po dešti ohebnější a ohybal postupně tak, aby k popraskání nedošlo. Přeci jenom je to brána pro infekce.

[EmhyrVarEmreis]

To je na debatu. Podle mě se praskání vrchní vrstvy kůry u takto tlustých letorostů vyhnout moc nejde. A můj názor je, že ani nynější déšť na toto praskání kůry nebude mít výraznější vliv, neboť by v ní teoreticky již voda neměla proudit. Déšť bude mít vliv na to, že se mu tažně při ohýbání nezlomí a nenaruší se tok mízy. Ale jsem začínající pěstitel, moje přestavy mohou být samozřejmě naprosto chybné. Vycházím z toho mála zkušeností, co jsem zatím nabral.

[Dzordzik]

U odrůd, které mají tendence ke tvoření tlustých letorostů, je potřeba umístit hlavu vůči drátu tak, aby ten rádius byl mnohem větší, prostě je potřeba letorost ohýbat ne moc ostře, ale větším obloukem. Jinak není kam spěchat, klidně stačí letorosty ohnout až tehdy, kdy v nich bude proudit míza, tj. až se oteplí.

[EmhyrVarEmreis]

Ano, to samozřejmě souhlasím. A taky bych doporučil, jak už bylo uvedeno výše, větší zatížení, aby pruty na zahnutí v příštím roce již byly slabší.

[Dzordzik]

Jj, jenže na větší zatížení potřebuješ prostor, pokud nechceš keř nadměrně zahustit. A jsme zpátky u diskuse ve vedlejším vlákně.

[Dzordzik]

Tak jsem včera zkusil ohnout jeden letorost a neprasknul, ale celkem hodně na něm popraskala kůra, viz. foto. Prosím o radu jestli je to v pořádku a můžu ohnout vše, nebo je to špatně.
Děkuji
 

Radime, nevím, jestli to vidím správně, ta fotka může hodně klamat, ale opravdu máš řady révy tak blízko u sebe? Podle fotky to odhaduji tak na metr dvacet- metr a půl maximálně?

[Radim]

Radime, nevím, jestli to vidím správně, ta fotka může hodně klamat, ale opravdu máš řady révy tak blízko u sebe? Podle fotky to odhaduji tak na metr dvacet- metr a půl maximálně?
 

Řádky jsou od sebe 1,9 metrů, vzdálenost mezi révou je 80 cm. Výšku hlavy plánují 90cm.

[Dzordzik]

Hmm. A jaké odrůdy pěstuješ? Pak dej vědět, jak se pereš s tím, udržet keře v tak malé vzdálenosti od sebe.

[Jarek23]

Hmm. A jaké odrůdy pěstuješ? Pak dej vědět, jak se pereš s tím, udržet keře v tak malé vzdálenosti od sebe.
 

Jirko, Radim pise hned v úvodním příspěvku, ze pěstuje CC A Solaris...Ja mam Solaris 110 cm od sebe a je to optimální minimum

[Dzordzik]

Máš recht, to jsem přehlédl. NIcméně ty máš 110, píšeš, že je to optimální minimum, ale Radim má 80. SS umí růst dost bujně a umí mít silné letorosty. Moc si neumím představit ho udržet i v dalších letech v takové vzdálenosti od sebe. Ale třeba mu to bude u něj fungovat.

[Radim]

Máš recht, to jsem přehlédl. NIcméně ty máš 110, píšeš, že je to optimální minimum, ale Radim má 80. SS umí růst dost bujně a umí mít silné letorosty. Moc si neumím představit ho udržet i v dalších letech v takové vzdálenosti od sebe. Ale třeba mu to bude u něj fungovat.
 

I chybámi se člověk učí... Asi se mi to ale nechce vyrubat a začít znovu.

[Dzordzik]

V pořádku, já taky sázel první keře metr dvacet od sebe. Teď už vím, že to byla blbost. Nicméně kdybys časem, pokud dojdeš k názoru, že je to dobrý nápad, vykopal jenom každý druhý, hned máš vzdálenost 1,6m a to už je myslím podstatně lepší. Ale to je na tobě, třeba se s tím nějak domluvíš. Nevím jaký máš typ půdy, obsah živin, dostupnost vody ... To co nefunguje u mě u tebe může být ok, ale protože se ptáš jak ohýbat silné tažně, soudím, že dřív nebo později dopadneš tak, že budeš každou druhou kopat ven.

[Wimpi]

Pokud mohu uvést porovnání ze své praxe, tak CC na vlastních kořenech roste o dost bujněji, než Solaris. Solaris je růstově celkem v pohodě. Výhodou CC je, že sám od sebe příliš nevytváří zálistky.
 

[Radovan]

Každá druhá von a potom vzdialenosť v rade 1,6 m, to je presne to riešenie ktoré napadlo aj mňa. Vzhladom k hrúbke letorastov v druhom roku to bude po čase asi nevyhnutné. Ale podľa fotky ťažko, rozhodnutie je na Radimovi. Ešte to môže pár rokov sledovať a rozhodnúť sa neskôr.

[Bred_ik]

Stále ještě mám Solaris na jednom vinohrádku 0,7 m od sebe. A nedokážu si představit, že by tam měl být doporučovaných 1,6 m od sebe. To by bylo nejméně půl metru bez réví. Solaris v mých "hanáckých" podmínkách roste bídně. Je růst se vůbec nedá srovnat s Dubljanským, u toho bych viděl 1 metr jako minimum. Nedá se doporučovat paušálně, každý si musí zkusit, jak vybraná odrůda v jeho konkrétních podmínkách roste. Rady od stolu nebo od PC jsou kolikrát zavádějící.
 

[Radovan]

Ja vychádzam z Radimovich fotiek, kde vidno že vinohrádok je na záhrade pri dome. Tam býva väčšinou kvalitná záhradná pôda. Hrúbka letorastov 15 mm v druhom roku pestovania to tak trochu potvrdzuje. Ale jasne, bez poznania lokálnych podmienok, je to len teoretizovanie.
Po pár rokoch plodnosti sa môže počiatočný bujný rast aj zmierniť. Zvlášť ak bolo výdatne hnojené do zásoby pri výsadbe vinohradu, tak po spotrebovaní tých živín sa to môže skľudniť. Môže, ale nemusí.

[haco]

...Solaris v mých "hanáckých" podmínkách roste bídně...
 

tu je vidiet ako je Solaris premenlivy v roznych podmienkach - u mna rastol bujne, porovnatelne so stolovymi odrodami - Rosfor/Adler a spol (odrezky boli od teba) - teraz je z neho solidna podnoz pod inymi odrodami 

[Jarek23]

Stále ještě mám Solaris na jednom vinohrádku 0,7 m od sebe. A nedokážu si představit, že by tam měl být doporučovaných 1,6 m od sebe. To by bylo nejméně půl metru bez réví. Solaris v mých "hanáckých" podmínkách roste bídně. Je růst se vůbec nedá srovnat s Dubljanským, u toho bych viděl 1 metr jako minimum. Nedá se doporučovat paušálně, každý si musí zkusit, jak vybraná odrůda v jeho konkrétních podmínkách roste. Rady od stolu nebo od PC jsou kolikrát zavádějící.
 

Mne napřklad roste Solaris velice bujně a Dubljanski slabě....každý to máme trochu jinak.

[Bred_ik]

Přesně o tom píšu výše. Každý by měl danou odrůdu na svém stanovišti vyzkoušet, teprve potom je dobré uvažovat o sponu. U výsadeb  moštových odrůd moc vinohradů s většími vzdálenostmi mezi keři asi není.