Olamovať zálistky z budúceho tažňa?

[milosduris]

Som zaciatocnik, preto ma hned neukamenujte.  :-D
 
Ked si vypestujem kmienok a necham na nom rast 2 letorasty, z ktorych chcem mat buduce tazne. Treba na nich vylamovat zalistky, alebo nechat tie letorasty bujniet nadivoko?
Ale asi podla toho ake budu mat prirastky. Ked budu rast rychlo, tak ponechat aj zalistky a ked budu rast pomaly, tak im pomoct vylamovanim zalistkov.
Pochopil som to spravne? Je to podobne ako pri pestovani kmienku?

Dakujem za konstruktivne pripomienky
 

[Dzordzik]

Já u letorostů, které vím, že budu chtít ohýbat všechny zálistky vylamuju, abych podpořil prodlužování a měl rezervu na dostatečně dlouhý vyzrálý kus pro jarní střih. Dělám to tak intuitivně, netvrdím, že je to nutně jedině správně.

[petr85]

Já  vylamuji za 1. listem na zalistku,údajně se tak šetří očka pro budoucí úrodu.
 

[Mevik]

Já  vylamuji za 1. listem na zalistku,údajně se tak šetří očka pro budoucí úrodu.
 

Také jsem tento názor jednou slyšel, tuším ve videu D. Alcverjana. Dovolím si pochybovat, mé zkušenosti jsou takové, že očka zpravidla plodí dostatečně i při odstranění celého zálistku.
Na druhou stranu ponechat 1 list na zálistku doporučují i jiní, odůvodňují to ovšem zvětšením listové plochy a lepší výživou pro plody. To už by dávalo větší smysl, nicméně i tak zůstává problém dvojí práce - se zálistem se stejně musí pracovat a posléze je třeba nějak odstranit i onen kousek zálistku s jedním listem (navíc ten kousek už bude asi zdřevnatělý).
Jinými slovy - kdo má čas a náladu, nechť si se zálistky "hraje". Co znám praktické vinaře, všichni je vylamují, a to přinejmenším v do 5 - 7 listu. Potom výše už zálistky nechávají být a jejich případné zakrácení probíhá v rámci osečkování (tedy u velkých vinařů strojově).
Já vylamuji celé zálistky, co mi čas a síly stačí. Ve vláknu Kroměřížsko je možno vidět květenství z oček, kde zálistky ponechány nebyly.

[Mirek]

Velkovinaři v okolí Pálavy pošlou do vinohradu kombajn, a ten udělá ze řádku révy tvar obdelníkového průřezu. Že by tam potom někdo šel a "dolaďoval" to, tak to jsem ještě neviděl.
Já osobně se snažím vylámat všechny zálistky, pokud je na to čas. Nechávám je v případě, když potřebuji, aby nahradil např. polámaný letorost. Réva se stejně snaží a na místě vylámaných vyrůstají další zálistky.

[Bohous]

V brožuře od prof. Krause se doporučuje zálistky v zóně hroznů odstraňovat, výše zakracovat za 2.- 4. listem, pak znovu za 1. listem. Já se to snažím tak dělat, ale je pravda, že mám jen pár keřů, do 20 ks.
 

[Wimpi]

Každý umělý zásah do přirozeneho růstu rostliny by měl mít svůj konkrétní důvod, čili by měl být jasně oddůvodněný a ten, kdo jej provádí, by měl vědět, proč to dělá a čeho tím chce dosáhnout. Myslím si, že nestačí to dělat jen proto, že "se to tak má dělat" a nevědět proč vlastně. V takovém případě je, myslím si, lepší nedělat nic. Protože můžeme nadělat víc škody, než užitku. 
 

[Bred_ik]

Důvodem, proč vylamuji zálistky je hlavně provzdušnění keře. Mám vyzkoušené, že u vzdušnějších keřů se padlí vyskytuje méně. Nevšiml jsem si nižší plodnosti oček u tažnů, u kterých byly rok předtím zálistky vylámány.  Plodnost je odrůdová záležitost.

[Rony]

ne jednorocnych rastlinach vzdy vylamujem zalistky z buduceho kmena aby som ich odstranil co najskor - nie az ked budu drevnate, alebo az dalsie roky - aby sa nevytvarali zbytocne rany na kmeni (vstupna brana pre choroby).
V inych pripadoch vylamujem vzdy za ucelom prevzdusnenia v okoli hrozna. Vyssie na vyhonkoch sa snazim skor zakracovat za 1-2 listom. Ale tiez som si nevsimol zeby to ovplyvnilo plodnost ociek v dalsom roku. Mohlo by to pomoct v oblastiach castych vyskytov jarnych mrazov, tym ze sa zvysi pocet ociek - pribudnu ja ocka zalistkov.
 

[Wimpi]

Na internetu se objevuje sposta na prvý pohled dobromyslných článků, které radí, jak se to má správně dělat. O zálistcích a nakládání s nimi pojednává například tento:

https://www.ireceptar.cz/zahrada/vinna- ... 00621.html

Pak se člověk nemůže divit tomu, že spousta začínajích pěstitelů považuje listovou plochu révy za zlo, proti kterému je nutno intenzivně bojovat.

[Dzordzik]

I proto se založilo toto fórum, aby ti, kteří chtějí vědět, měli přístup k lepším informacím.

[Wimpi]

Ba, ba, díky zakladatelům za tuto kamarádskou rodinu!

[Rony]

U znamych som si vsimol celkom extremne nespravny rez - odrezat jednorocny vyhon hned za poslednym strapcom !! Bola to odroda 'samorodak/labruska' Izabella (alebo Othello ). Je to typicky laicky pristup z okrasnej zahradky - rezat tak ako sa to majitelovi vizualne paci - bez ohladu na potreby rastliny.
Myslim si, ze neraz zle metody rezu si ludia osvoja pri samorodaku - to su extremne zivotaschopne odrody, ktore su neraz doslova blbuvzdorne a vedia sa vysporiadat aj z celkom nespravnym, bezohladnym rezom a posobia zdravym dojmom. Najhorsie, ked potom takyto bezohladni 'skuseni' zahradnici radia svoje postupy inym - este menej skusenym. Mna kedysi presviedcal jeden taky, aka dobra metoda je rezat za druhym listom za strapcom. Bol jasne presvedceny, ze odstranenim listov pomaha dozrievaniu hrozna, lebo sa reva nevycerpa vyzivou pre neho 'nepotrebnych' listov. Tiez to robil samorodaku a ten aj takyto nevhodny rez zvladal.
Znali vinohradnici uz vedia, ze vyzivne latky prudia nie len z korenov hore, ale aj z listov smerom dolu - napr. do hrozna. Pretoze v listoch prebieha fotosynteza a produkuje potrebne latky.

[LadaSvijany]

Tento nešvar, otrhat co nejvíce listů, je hodně rozšířený mezi zahrádkáři. Typický příklad jsou rajčata. Sotva narostou plody, tak honem orvat všechny listy, aby se náhodou neobjevila plíseň. Pak mají na zahradě skupinku asi jeden metr vysokých stonků od shora dolů obsypaných trsy zelených plodů a na něm ani jeden list. Na můj dotaz, proč to tak dělají odpoví, že jim to někdo poradil a rajčata i bez listů taky uzrají.

[Radovan]

Ja som takto videl trojposchodový kordón. Majiteľ sa snažil maximalizovať úrodu tak, že urobil tri poschodia - kordónové ramená nad sebou a na letorastoch nechal priemerne dva listy za strapcami. Neznalým sa chválil akú má obrovskú úrodu. Samozrejme to nedozrelo a všetko išlo do kopru.

[Dzordzik]

Jednoho mám v rodině. Malá úroda, samé choroby. Bez šance na změnu.

[dayofvictory]

Přiznám se, že u budoucího tažně záslitky vylamuji, ale při tolika keřích už Vám to uteče, ale i když je nevylomím a zdřevnatí a vyzrají, tak to nemá žádný negativní vliv - máte jen víc oček a pak záleží jak to na jaře střihnete. Kolikrát je zálistek lépe směrově orientovaný a zvolím ho jako pokračování tažně, který nelze ohnout.

Jinak pak otrhávám jen listy u hroznů a nahoře nechávám džungli - jako na pohled to hezké není, ale Sommerset vydřží skoro všechno. Je to vidět ve vláknu o této odrůdě, jak to tam roste cik cak...

[milosduris]

Ďakujem všetkým za cenné rady.

[victorm]

Chtěl bych navázat dvěma dotazy na téma odstraňování zálistků na letorostu (, který má být budoucí tažeň). Jak jsem pochopil, odstraňování zálistků povede k lepšímu prodlužování letorostu, redukuje možnost napadení listů révy plísní…
1. Vliv (odstraňování/neodstraňování zálistků na budoucím tažni) na založení květenství (v dalším roce) to ale přímo nemá?
2. Zálistky se (asi) obvykle vylamují (a to co nejdříve, když se objeví (?). Lze je odstraňovat i odstřihováním? Občas mi přijde, že když zálistek vylomím, tak poškodím i očko v paždí hlavního listu, ze kterého zálistek vychází.

[Mevik]

Chtěl bych navázat dvěma dotazy na téma odstraňování zálistků na letorostu... 

Odstraňování zálistků vede k lepšímu prodlužování letorostu, samozřejmě za podmínky, že letorost roste zdola nahoru. Pokud letorost visí dolů, roste výrazně slaběji (včetně zálistků) - o tom je sousední vlákno. Hlavním důvodem odstraňování zálistků je provzdušnění keře, což má význam pro omezení chorob (nejen plísně) a lepší vyzrávání bobulí.
Pokud se týká otázek:
1. Pokusy jsem nedělal, ale já zálistky odstraňuji přinejmenším do 7 listu a plodnost oček je slušná, často přílišná (musím normovat). Hodně závisí na odrůdě, síle tažně apod.
2. Zálistky vylamuji co nejdříve a ještě se mi nestalo, že bych takto poškodil očko. Problém je, pokud je zálistek už moc silný (desítky centimetrů) a začíná dřevnatět. Pak se to stát může a je lepší odstřihnout.

Pro budoucí tažeň je pro mne ideální vylamovat zálistky nejméně u těch pupenů, které chci nechat příští rok jako plodné. Na konci drátěnky se tažeň někdy v červenci zaštípne (osečkuje), poslední zálistky se nechají a rovněž zakracují (zálistky prvního řádu i další) - kvůli zvýšené asimilaci a lepšímu vyzrávání réví i pupenů. Když má ale člověk mnoho keřů, tak se ne vždy takový ideál podaří.

[Wimpi]

Já bych ještě doplnil myslím důležitou poznámku. Odstraňováním zálistků snižujeme asimilační plochu keře. Čili omezujeme jeho výkonnostní potenciál. Zároveň tím vytváříme nerovnováhu mezi kořenovou soustavou a listovou plochou ve prospěch korenové soustavy. Toto je potřebné si uvědomit. A proč to tedy děláme, když tím v podstatě keři ubližujeme?  Účelem zásahu je hlavně zajištění lepší vzdušné ventilace v oblasti hroznů. Pokud bude kolem hroznů dostatečně proudit vzduch, výrazně se zhorší existenční podmínky pro dvě velmi časté plísňové choroby, konkrétně pro padlí (oidium) a plíseň šedou. Při pěstování révy v produkčních tvarech a v hustém sponu, např.  na drátěnce, bývají partie keřů v okolí hroznů velmi zahuštěné listy a hrozny jsou schovány pod nimi. Vytváří se tím ideální mikroklima pro rozvoj zmíněných, ale i dalších chorob. Odlistění zóny hroznů zahrnuje nejen odstranění zálistků, ale i všech listů, které zde brání volnému proudění vzduchu. Odlistění by vsak mělo být provedeno citlivě, aby ztráta listové plochy nebyla pro keř citelná do té míry, že by to vedlo k nežádoucímu prodloužení vegetační doby (viz. zcela vyholené letorosty nad hrozny - to je špatně). Dílčí ztrátu listové plochy dokáže keř celkem rychle nahradit, mimo jiné i růstem zálistků ve vyšších patrech.

Že by odlistění jako takové napomáhalo lepšímu vyzrávání bubolí já nevěřím. Odstanění zálistku nemá vliv na snížení plodnosti očka, z jehož úžlabí vyrůstal.

[Dzordzik]

S tím, co píše Wimpi souhlasím, ale je třeba dodat to, že nejde jen o vzdušnost kolem hroznů, ale i samotné listové stěny a její osvětlení, tedy výkonnost fotosyntezy. Hustá a tím i z velké části zastíněná listová stěna není ideální. Pokud chci nechávat zálistky, byť zkrácené, musím tomu přizpůsobit i vzdálenosti letorostů od sebe, jinak vznikne nepřístupná houština, ideální pro šíření chorob na listech. A, jak známo, bez zdravé listové stěny zdravé a chutné hrozny nebudou. A proto sázím keře dal od sebe, abych si mohl dovolit letorosty dal od sebe a nemusel keř držet zkrátka řezem na krátké tažně s očky blízko u sebe. Zatím se mi to osvědčuje a u starší výsadby budu vzdálenosti zvětšovat likvidací méně kvalitních odrůd.