Zaštipování révy

[katoo]

Zakládám toto téma, protože v tom nemám zcela jasno a rád bych se vyhnul případným přešlapům.
Mám poznamenáno, že v polovině srpna by se měly zaštípnout letorosty nových sazenic, aby stačily do podzimu vyzrát.
1. U sazenic, které letos stačily vyrůst nad dvojdrátí (cca 2m) tedy zaštípnu vrcholky. Co se zálisty? Ty co jsou nad 80cm (výška budoucích kmínků) jsem nechával a zaštipával je za 4 listem.
2. Co se sazenicemi, které vyrostly třeba jen 80-1m?
3. Co se sazenicemi, které vyrostly jen do 80cm?

Počasí je zatím příznivé a růst bude pokračovat dám, podle dlouhodobé předpovědi by měly být teploty o 2-4°C nad normál až do poloviny září.
Přizpůsobit tomu i termín zaštípnití vrcholků?

[LadaBlatna61]

Ty co jsou přes horní drát jsem zaštipoval v červenci ale ještě jsem je ohnul a vedl na horním drátu ještě asi metr,zálistky jsem nechal po dvou listech jen na tom ohlém,kmínek je aš po horní drát čistý bez zálistků,jen hlavní listy.Ty sazenice co mají něco přes metr,metr třicet,tak ty jsem zaštipoval v pátek aby stačilo aspoň pár oček od spoda vyzrát,stejně je budu na jaře stříhat na dvě očka,no a ty malé kolem půl metru aš 80cm zaštípnu po 20.srpnu aby také vyzrálo kousek dřeva od spoda a na jaře to taky střihnu na dvě očka.Nejvíc bude záležet na dokonalé přihrnutí na zimu,ještě to pak přikrývám chvojím a taky bude záležet na tom,jaká bude zima,pokud bude teplota nejnižší jako poslední zimu mínus 8 stupňů tak to bude na přezimování dobré.

[Jarek23]

Ty co jsou přes horní drát jsem zaštipoval v červenci ale ještě jsem je ohnul a vedl na horním drátu ještě asi metr,zálistky jsem nechal po dvou listech jen na tom ohlém,kmínek je aš po horní drát čistý bez zálistků,jen hlavní listy.Ty sazenice co mají něco přes metr,metr třicet,tak ty jsem zaštipoval v pátek aby stačilo aspoň pár oček od spoda vyzrát,stejně je budu na jaře stříhat na dvě očka,no a ty malé kolem půl metru aš 80cm zaštípnu po 20.srpnu aby také vyzrálo kousek dřeva od spoda a na jaře to taky střihnu na dvě očka.Nejvíc bude záležet na dokonalé přihrnutí na zimu,ještě to pak přikrývám chvojím a taky bude záležet na tom,jaká bude zima,pokud bude teplota nejnižší jako poslední zimu mínus 8 stupňů tak to bude na přezimování dobré.

 

Já to dělám dle situace, některé už mám zaštípnuté, jiné ještě ne. Taky jako Láďa počítám s tím, že většinu mladých sazenic na jaře sestřihnu a porostou znova...

[Wimpi]

A kde se píše, nebo praví, že kvůli lepšímu vyzrávání se mají letorosty i zálistky zaštipovat?

[Jarek23]

A kde se píše, nebo praví, že kvůli lepšímu vyzrávání se mají letorosty i zálistky zaštipovat?

 

Ahoj, casto se to pise, ze by mytus?

[Jarek23]

A kde se píše, nebo praví, že kvůli lepšímu vyzrávání se mají letorosty i zálistky zaštipovat?



 

Ahoj, casto se to pise, ze by mytus?


 

Teda cetl.jsem jen o letorostech, o zalistcich ne...., ale kmínek je čistý, myslím pouze zálistky na konci letorostů...
 

[LadaBlatna61]

Když roste mladá sazenice tak se musejí vylamovat zálistky dokud jsou mladé a sazenice dobře roste,učili jsme se i vyštipovat úponky a to taky dělám,když je sazenice vyrostlá k hornímu dvojdrátí tak nahoře uš zálistky nechávám po dvou listech,růst se tím pomalu zbrzdí,jak přeroste sazenice dvoudrátí tak vršek osečkuju,tím začne od spoda vyzrávání-dřevnatění.Zkoušel jsem mnohokrát ještě na Moravě u nás ve vinohradu jednu rostlinu pěstovat jak jsem psal víše a druhou nechal osudu,vždycky na tom byla lépe ta první sazenice,ta vyzrávala uš od konce července a ta druhá rostla aš do mrazíků,ta první byla dřevnatá a ta druhá protože pořád rostla umrzla aš k zemi,to samé jsem zkoušel i tady v Blatné a dopadlo to stejně i u stolních odrůd,takže jestli se to někde píše nebo nepíše,já se řídím zkušenostma které jsem získal za 20 let pěstování révy,pravda je že někdy taky nevím co mám dělat když se vyskytne nějaká choroba,tak to zkouším vyléčit podle sebe nebo mám na Moravě dost kamarádů vinařů a ty mi pomůžou.

[Kamil]

https://izahradkar.cz/zahrada/ovoce/rev ... vu-hroznu/

[LadaBlatna61]

https://izahradkar.cz/zahrada/ovoce/rev ... vu-hroznu/

 

O tom to je,díky Kamile.

[katoo]

Čili zaštípnout jak přeroste dvojdrátí?
Zajimal by mě zordíl mezi zaštípnutým letorostem a tím, který nechám růst. Minulý rok jsem měl odrůdu Alden, který měl cca 5m, po příchodu zářijových -7°C šel letos stejně od země. A to byl silný jak palec.

[LadaBlatna61]

Čím silnější výhon je tak má řidčí pletiva,slabší výhon lepší přežije zimu,když roste bujně tak se má aspoň dvakrát za sezonu osečkovat,proto zmrzne aš k zemi.

[Wimpi]

V tom článku, viz odkaz výše, není ani slovo o tom, že zaštipovánim letorostů nebo osečkováním napomůžeme k rychlejšímu vyzrávání dřeva. Navíc jsem v něm našel onen klasický protimluv, snad tisíckrát opakovaný a opisovaný v podobných populárně naučných článcích tohoto typu, a to, že  cukry se sice tvoří v listech, ale že osečkováním a zaštipováním fazochů, čili redukcí listové plochy, napomůžeme kvalitnějšimu uzrání hroznů! Právě díky takovým článkům se pak veřejně šíří názory, že listy vlastně révu vysilují a brání jí v dozrání hroznů, ... a proto je nutno listy nemilosrdně odstraňovat, .... a pak už jde jen o to, kolik listů je dle autora potřebných, zda jich stačí na letorostu 4, 5 nebo 6 ...
 

[Roman]

Zase je to o detailoch. Funguje to tak ako píše Láďa(Blatná) a Wimpi dobre popisuje nezrozumiteľné protirečenia.
  Deje sa to asi takto - vinič je liana a za celú dobu rastu by prakticky žiadne zaštipovanie nepotreboval. Je jasné, že v kultúrnych pestovateľských podmienkach by nebolo praktické obrábať letorasty dlhé niekoľko metrov. Vinič však potrebuje rásť a to mu zabezpečíme zaštipnutím(osečkovaním) keď rastúce zálistky vytvárajú prírastky v rámci nami limitovaných možností tj.napríklad 4 zálistky o dĺžke 50cm sa v pohode zmestia do drôtenky ale čo s výhonom predĺženým o 2 metre?
  Dôležité pri tomto je zohľadniť aj biológiu predlžovania letorastu. Nový prírastok na letoraste( 2 najmladšie listy do veľkosti cca 50-70% dospelého) sú vyživované staršími listami do doby kým nenarastú a nezačnú produkovať asimiláty, čiže časť živín prúdi smerom hore k týmto rastovým vrcholom. Ak sa zaštipnú tok sa zastaví a z časti obráti a živiny vo zvýšenej miere môžu využívať letorasty na vyzrievanie. To je princíp fungovania z ktorého vyplýva, že najdôležitejšie osečkovanie(zaštipovanie) je približne v tomto období pre vyzretie letorastov.
 Pri osečkovaní sa nejedná o odstraňovanie listovej plochy ako je to veľakrát mylne interpretované, ale o reguláciu rastu viniča a žiaduce je  práve to aby rastlina mala čo najviac listov.
 

[LadaBlatna61]

Vše mám osečkované i mladé sazenice,jedu podle svého,roubovanci taky,roubovaný Vostorg měl skoro dva metry,po osečkování jede znovu ale v místě roubování a asi pět oček nahoru je uš dřevnatý takže by mohl zimu přežít.

[andrejZA]

Tusim som sa trafil do nespravnej temy, ale to iste som sa chcel spytat aj ja, len som to zadal k teme oseckovavania. Moja otazka: co s mladymi sadenicami, zasadenymi predvcerom - nechat ich do konca roku volne rast?  Wimpi mi napisal zopar dobrych postrehov, ale potreboval by som to asi trosku viacej polopatisticky..

[LadaBlatna61]

Mladé sazenice mám ve skleníku v kontajnerech,nyní uš nevysazuju ven ale i ve skleníku je mám zaštípnuté,na zimu je přenesu do chladné místnosti a aš na jaře po mrazíkách půjdou ven do země.Nevím,nikdy jsem v srpnu révu nevysazoval,snad ti poradí někdo jiný.

[andrejZA]

Asi by som ich nechal trochu podrast a ked zhodia listy, tak ich zahrnul hlinou alebo pieskom. Pripadne na to este hodit cecinu ako ked sa prikryva cesnak alebo ruze. Na jar by mohli byt uz dobre zakorenene a vyhanat letorasty s naskokom oproti jarnym. Dokonca by na tom mali byt o nieco lepsie nez stromceky sadene na jesen, ci? Boli vysadzane z kontajnerikov.

[andrejZA]

  Dôležité pri tomto je zohľadniť aj biológiu predlžovania letorastu. Nový prírastok na letoraste( 2 najmladšie listy do veľkosti cca 50-70% dospelého) sú vyživované staršími listami do doby kým nenarastú a nezačnú produkovať asimiláty, čiže časť živín prúdi smerom hore k týmto rastovým vrcholom. Ak sa zaštipnú tok sa zastaví a z časti obráti a živiny vo zvýšenej miere môžu využívať letorasty na vyzrievanie. To je princíp fungovania z ktorého vyplýva, že najdôležitejšie osečkovanie(zaštipovanie) je približne v tomto období pre vyzretie letorastov.
 Pri osečkovaní sa nejedná o odstraňovanie listovej plochy ako je to veľakrát mylne interpretované, ale o reguláciu rastu viniča a žiaduce je  práve to aby rastlina mala čo najviac listov.
 

 

Snazim sa v tom trochu vyznat a ako tak pozeram, vidim predsa len protirecenia medzi tym co prezentuju zastancovia zastipovania a odporcovia (Wimpi). 

Cize zatial ak dobre rozumiem:
1.: rastovy vrchol zakratit ano (pri mladych sadeniciach existuje nejaky deadline, posledny mozny termin?)
2.: co najviac listovej plochy ano (ja som pri vysadeni odstranil spodne, aby neboli velmi v kontakte so zemou)
3.: bocne zalistky ano? (ak, potom kolko? v ktorej casti kmienika?)

Podla opacnej teorie, ak by sa liana nezakratila, ako je to v divokej prirode, moze tento ukon nahradit ohybanie letorastu a hrobcekovanie na zimu? Niekde som cital, ze ukrajinci to beznme robia aj so starsimi vinicmi.

Este nieco zasadne som zabudol? 


 

[Radovan]

Ahoj Andrej, kontajnerované sadenice má význam vysádzať tak do 15. júla. Potom už réva prirodzene spomaľuje rast. Ak aj nahodí nový prírastok, čo je celkom možné, keď sa sadenica hnojí, tak je tam veľká šanca že výhon nevyzreje a vymrzne. Určite by som radšej zimoval kontajnerované sadenice v pivnici a vysádzal na jar. Réva je trochu iná ako ovocné stromy, ktoré zakoreňujú aj na jeseň. Réve dokonca niektoré korienky cez zimu odumierajú, alebo sú nefunkčné. V tvojom prípade, keď už máš vysadené, by som do toho nedával už žiadny dusík, ale určite by som dal listové hnojivo s vysokým obsahom draslíka, aby lepšie vyzreli výhony. Sú to rôzne "jesenné" hnojivá, majú pomer N-P-K približne 3-3-10. Napríklad moje obľúbené je Floravita SiO, je tam K a Si, ktorý tiež napomáha vyzrievaniu. Potom na jeseň nakopcovať zeminou ako píšeš.
 

[andrejZA]

Ano, je to tak, mam skor skusenosti s ovocnymi stromami nez s vinicom. No uz ked su vysadene, nebudem ich nanovo vyberat zo zeme a vyskusam to urobit, ako hovoris. Dakujem za radu.

[LadaSvijany]

Většinou se réva sadí na jaře. Ale loni jsem také koupil jednu sazenici na podzim a zasadil jsem ji. Bylo to na začátku září (september?). Nechal jsem ji růst a narostla do výšky 0,5 m. Výhony byly slabé a nevyzrálé. Proto jsem její spodní polovinu na zimu přihrnul hlínou a ještě jsem na vrch přidal trochu listí. Přečkala a na jaře spokojeně vyrazila.
Ještě k tomu zaštipování. Je sice pravda, že původní réva je liána a je schopná narůst do délky a výšky 30 až 40 m. Ale to roste v lepších a teplejších podmínkách, kde nejsou tak tvrdé zimy. A hlavně se nejedná o naše mnohdy přešlechtěné stolní odrůdy, u kterých se klade důraz spíše na jiné věci. Proto ji musíme na naši zimu připravit. Proto se osečkuje, aby se podpořilo vyzrávání dřeva. Dělá se to i z praktických důvodů (snadnější údržba). Osečkuje se (zaštipuje), když přeroste horní dvojdrátí o cca 20 - 30 cm nebo jinou oporu. Pokud by se to neudělalo, tak převisy by zastiňovaly sousední révu, réva by se zahušťovala, špatně by větrala a to podporuje vznik chorob. Nehledě, že při větru hrozí vylomení výhonu.
 
 

[Roman]

Začnem citátom- Ing. Jaroslav Osička, Zelené práce ve vinici(Vinařská akademie Valtice,o.s.2008):"...osečkováním v 1/2 srpna se podpoří vyzrávání letorostu,hroznu,oček i zálisku..." Toľko fakty.
 Láďa(Svijany) ma trochu predbehol, takto podobne som to chcel napísať. Čo sa týka teórie "Radšej to nechať na vinič" doplním niektoré veci prečo a ako to funguje.
1.Podľa osečkovacej teórie by réva vymrzla a začínala by odznovu(ak sa nezakráti). No ona vyzreje. Len nie je jedno ako. Pre predstavu si zoberme horší rok(tvrdšie klimatické podmienky a.p.) keď výhony vyzrejú na 30%. Pre divý vinič je 10-12 metrov vyzretého dreva, na letoraste to bude 35-40 cm(4-5 očiek). Je to dobré ak chcem rezať na 3 púčiky, ale ak mám odrody rodiace na dlhom dreve a potrebujem 6-8 očiek a viac potom čo? Potom, ako píše aj Láďa, treba viniču pomôcť aby vyzrel lepšie.
 2. Za zlé vyzrievanie môže preťaženie úrodou. Plný súhlas. Opäť je divý vinič vo výhode keď na celej rastline je celková hmotnosť bobúľ minimálna oproti našim kultúrnym odrodám. Ale čo robiť keď ten vinič pestujeme práve pre tie bobule? Takže aj keď sa porovnáva vinič a vinič(divý a šľachtený) sú to rozdielne veci spôsobené tisícročným šľachtením.
 3. V príspevku čo stiahol Dzordzik vo vlákne o osečkovaní nie ani zmienka o súvislosti medzi zakracovaním letorastov a ich vyzrievaním. Pravda. Tiež som to tam nenašiel, ale tieto súvislosti sú spomenuté v odbornej literatúre,vo vysokoškolských prácach a práve jedným takým citátom som začal tento príspevok...
 
 

[Radovan]

To vyzrievanie je priamo závislé od lokality, teda os sumy aktívnych teplôt. Na juhu slovenska vyzreje aj štvormetrový výhon po celej dĺžke, tam to zakracovanie nie je nutné z tohto dôvodu. Na Orave vyzreje ledva pár očiek, tam to pomôže.

[katoo]

Děkuji pánové za obsáhlou debatu, je vidno že ani v téhle oblasti nejsou názory jednotné.

[LadaSvijany]

Většinou se réva sadí na jaře. Ale loni jsem také koupil jednu sazenici na podzim a zasadil jsem ji. Bylo to na začátku září (september?). Nechal jsem ji růst a narostla do výšky 0,5 m. Výhony byly slabé a nevyzrálé. Proto jsem její spodní polovinu na zimu přihrnul hlínou a ještě jsem na vrch přidal trochu listí. Přečkala a na jaře spokojeně vyrazila.
Ještě k tomu zaštipování. Je sice pravda, že původní réva je liána a je schopná narůst do délky a výšky 30 až 40 m. Ale to roste v lepších a teplejších podmínkách, kde nejsou tak tvrdé zimy. A hlavně se nejedná o naše mnohdy přešlechtěné stolní odrůdy, u kterých se klade důraz spíše na jiné věci. Proto ji musíme na naši zimu připravit. Proto se osečkuje, aby se podpořilo vyzrávání dřeva. Dělá se to i z praktických důvodů (snadnější údržba). Osečkuje se (zaštipuje), když přeroste horní dvojdrátí o cca 20 - 30 cm nebo jinou oporu. Pokud by se to neudělalo, tak převisy by zastiňovaly sousední révu, réva by se zahušťovala, špatně by větrala a to podporuje vznik chorob. Nehledě, že při větru hrozí vylomení výhonu.
 
 









 

Ještě jsem zapomněl napsat, že ta sazenice, co jsem zasadil na podzim, byl kontejnerovaný PRIM. Ale asi to bylo zřejmé.
Ještě k zaštipovaní jedna osobní zkušenost. Loni na jaře mně zavolal jeden zahrádkář, že asi před deseti lety zasadil nějaké moštové odrůdy. Nevěděl jak to stříhat, tak to nechal tak nějak růst. Řádek měl délku asi 25 m, plodné dřevo měl roztažené i 5m do stran, všechno bylo propletené a přehuštěné. Taky mu to plodilo, ale bobule byly čím dál menší. Téměř celý den jsem se s tím mordoval, abych to nějak dal do pořádku. Na podzim mně děkoval, že mu narostly i znatelně větší bobule. Což u moštových odrůd není až tak důležité, ale u stolních asi už ano.
Ten termín zaštipování 1/2 srpna je obecně doporučovaný, ale u některých bujně rostoucích odrůd se zaštipuje i dříve.
 
 
 
 
 
 
 
 
 

[Dzordzik]

Mám stejnou zkušenost u mého otce na několika keřích různých stolních odrůd. Předtím pěstoval místo keřů révy strom, aspoň tak to vypadalo. Každoročně nějakou úrodu měl, bylo jí dost, ale kuličky sice sladké ale malé a velké poblémy s chorobami. jeden rok dokonce nesklidil ani bobuli, všechno, tj. 30kg hroznů, skončilo komplet na kompostu, všechno sežraly choroby. Pak jsem strávil dost času tím, že jsem z toho udělal klasické RH vedení a letos má první pořádnou úrodu. Bubole sladké a mnohem větší a mnohem menší problémy s chorobami, protože to nemá husté. Po 2 letech naléváren už pochopil jak to stříhat a vyvazovat, což beru za takový osobní úspěch

[Wimpi]

Jak už jsem dřive naznačil, můj osobní názor na jednokznačně pozitivní přinos osečkování na kvalitnějši vyzrávání réví, je silně rezervovaný. A nezměnila to zatím ani probíhající diskuse. Tím ale nechci tvrdit, že se nemohu mýlit, učíme se celý život, mě nevyjímaje, že. Ještě bych se vrátil k osečkování jednoletých sazenic, na které se původně ptal kolega andrejZA. V probíhající diskusi se objevily věty, které vyvolávají ve čtenári pocit, že pokud by sazenice nebyla osečkována, vzniklo by závažné riziko, že nepřežije zimní mrazy. Proto je nutné ji zaštípnout. Já za sebe musím říct, že jsem vypěstoval už desítky, mozná i stovky sazenic, dělal jsem s nimi nejrůznější psí kusy, včetně totálního zanedbání péče, ale problémy s tím, že by se mi sazenice neprobudily po normální zimě k růstu, jsem nikdy neměl a tudíž neřešil. Něco jiného pak bylo vymrzání rozpuklých sazenic z důvodu jarních mrazíků. Ale toto by už bylo jiné téma. Pokud jsem měl strach, abych o danou vzácnou sazenici nepřišel z důvodu zimního vymrznutí, nikdy jsem to neřešil osečkováním letorostů, ale zahrnutím nadzemní části sazenice hliněným růvkem. To je podle mého názoru mnohem účinnější instrument při ochraně před silnými zimními mrazy.
 

[Dzordzik]

Jsem zajedno s kolegou Wimpim.

[LadaSvijany]

Vliv osečkování na vyzrávání réví je prokázám zkušenostmi mnoha generací pěstitelů. Kolega Roman zde citoval dokonce z odborné práce ing. Osičky. Nejde ani tak o to, jestli réví zimu přežije, ale v jaké kvalitě ji přežije! A to je to hlavní, o co tu jde. Je ale pravda, že posledních několik zim bylo mírných, a tak problém s přežitím nebyl až tak zřetelný. Ale na to se nedá spoléhat, že zrovna nadcházející zima bude zase mírná. Pokud jsou mírné zimy, tak réva sice v pohodě přežije, ale bohužel s ní přežijí i choroby a to je ta špatná stránka teplejších zim.
U jednoletých sazenic je to případ od případu. U sazenice, která bujně roste, tak jednoznačně pokud přeroste drátěnku nebo oporu, tak osečkovat. Tím se přibrzdí její růst a nasměruje se více k vyzrávání. Její další růst už nedává smysl. Sazenici slaběji rostoucí, pokud doroste do výšky sotva jednoho metru, nemá smysl osečkovat. Zde souhlasím s ochranou nadzemním růvkem. Taky to v podobných případech dělám.
Jinak souhlasím s tím, že v posledních letech jsou větším problémem mrazy jarní než ty zimní a střídání teplých jarních dnů a studených až mrazivých nocí.
Závěrem bych ještě dodal, ať každý věří čemu chce, ale předpokládám, že révu z různých důvodů osečkujeme nebo zaštipujeme všichni.
Na révě je krásné to, že i když ji, a často v dobré víře, uškodíme, tak nám to odpustí a z našeho neodborného zásahu se vzpamatuje a někdy dá ještě v tom daném roce dokonce i úrodu.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

[andrejZA]

Za seba musim povedat, ze som vdacny za tuto debatu. Konecne mam pocit, ze tomu rozumiem aspon tolko pre moju prakticku potrebu. Ako pisal Wimpi, aspon trochu mat sajnu, PRECO, a nielen AKO ci KEDY zastipovat/oseckovat. Lada to velmi pekne zhrnul. 

[LadaBlatna61]

Toto počasí vyhovuje na vyzrávání réví,zatím každý den hnědne réví po deseti cm tak to do mrazů stihne vyzrát u mě většina keřů,horší jsou na tom mladé sazenice,ty jsou vyzrálé sotva půl metru,některé i metr.

[katoo]

Bude to ještě zajimavé, snad slunce zabere a vyzraje co nejvíce réví. Čekat další rok není optimistické.

[Jarek23]

Bude to ještě zajimavé, snad slunce zabere a vyzraje co nejvíce réví. Čekat další rok není optimistické.

 

Podle předpovědi by to mohlo vyjít...
 

[LadaBlatna61]

Révíčko vyzrává,sice to není žádný fofr ale každý centimetr dobrý,asi to tak letos musíme brát.