Typhlodromus pyri - dlouhodobé vyhodnocení jeho účinnosti

[Wimpi]

Mnoho vinařů si v minulosti vysadilo do svých vinic a viniček dravého roztoče Typhlodromus pyri, jakožto biologického ochránce před škodlivými roztoči. Bohužel jsem dosud nenarazil nikde na praktické vyhodnocení dlouhodobé účinnosti tohoto způsobu biologické ochrany, které by vzešlo od běžných uživatelů. A tak by mne zajímaly zkušenosti a poznatky hlavně s ohledem na používání dalších chemických prostředků, které mohou být pro dravého roztoče toxické.

Například: na stránkách Biocontu (což je tuzemský producent dravého roztoče) léta býval seznam běžně dostupných chemických ochranných prostředků s vyhodnocením úrovně jejich toxicity vůči populaci dravého roztoče. Tyto chemické prostředky zde byly roztříděny do zhruba tří kategorií: "pro roztoče netoxické", "částečně toxické" a "vysoce toxické". Z toho pak pěstitel, který si roztoče vysadil, mohl usoudit, které chemické prostředky může v klidu používat, aniž by to mělo negativní vliv na jím vysazené roztoče. Jenže zhruba před rokem (?) došlo ze strany Biocontu k zásadnímu překvalifikování toxicity všech ochranných prostředků s tím, že značná část z původně netoxických, byla zařazena mezi vysoce toxické! To praktický znamená, že ten, kdo si po pečlivém prostudování tohoto původního seznamu v dobré víře takový ochranný prostředek zakoupil, již prvním postřikem si dravého roztoče prakticky zlikvidoval...!

[Dzordzik]

Přesně to zajímalo i mě. Pro zájemce tady je odkaz na onen seznam bezpečných, tolerovaných a tocických látek/postřiků.

Aby toho nebylo málo, tak úplně jiný, podstatně delší seznam jsem našel u jiného dodavatele a ani u jednoho z nich není uvedeno ke kterému datu je aktuální. Na rozdíl od prvního seznamu jsou tam ale i smáčedla.

Pokud jde o brzdy aktuální otázku ohledně postřiku sulkou, položil uživatel Katoo na jiném fóru tuto otázku panu Psotovi z BIOCONTu.
Pokud si mohu dovolit citovat odpověď:

"sulka skutečně populace dravého roztoče potlačuje.
Z našich sledování víme, že po jednom ošetření může populace dravého roztoče klesnout v rozmezí 11 – 50 %.
Ve vašem případě bych doporučil letošní jarní ošetření sulkou vynechat. Později, jakmile si Typhlodromus vybuduje stabilní populaci, tak můžete sulku použít. Obecně bych řekl od druhého roku s tím, že by se to se Sulkou ale nemělo přehánět."

[Mirek]

Předloni jsem na nejpostiženější hlavy dravého roztoče nasadil a určitě se jejich stav zlepšil. Bohužel zaútočil větší nepřítel v podobě plísně a pro mne ten nejhorší - padlí. Škody způsobené dvojicí hálčivec-vlnovník jsou proti napadení padlím pouhou procházkou růžovým sadem, takže se budu snažit o preventivní ošetření sírou v době před vyrašením.

[Wimpi]

Odpovědi pana Psoty z Biocontu vůbec nerozumím. Co to znamená, že "by se to nemělo se Sulkou přehánět?" Co je to "přehnat postřik Sulkou"? To jako máme stříkat jen částečně? Moje představa je taková, že dokonalý a správný postřik Sulkou je takový, že je kapalinou o koncentraci 5% dokonale pokrytý celý povrch keře. Jako kdybychom keř vykoupali celý ve vaně, napuštěné Sulkou. Vše ostatní je nedokonale provedný a tedy mizerný a málo účinný postřik, k němuž směřuje můj dotaz ve vedlejším vlákně (chemická ochrana). Také nerozumím tomu, proč bych měl vlastně stříkat Sulkou, když už mám vysazeného dravého roztoče? Přece dravý roztoč je tu od toho, abychom nemuseli stříkat Sulkou. Ona toxicita ochranných pesticidních přípravků, která silně omezuje použitelnost dravého roztoče se týká hlavně fungicidních přípravků, určených proti houbovým chorobám, zvláště padlí. Tyto přípravky totiž často mají silné vedlejší akaricidní účinky. Takže vysadili jsme-li si dravého roztoče, vůbec nemusíme stříkat Sulkou, abychom si ho nedědomky zlikvidovali. Stačí udělat dva základní preventivní postřiky proti padlí a máme po dravém roztoči. Ale možná se pletu. A tak stále do větru volám a prosím, jestli se ozve někdo, kdo má roztoče vysazeného už několik let a dokázal by jeho účinnost z dlouhodobého hlediska vyhodnotit. Já osobně jsem zatím k dravému roztoči silně skeptický.

[Mevik]

Také jsem se nechal zlákat a zakoupil u Biocontu T. pyri. Bylo to tuším počákem roku 2014. A skutečně jsem měl několik let od škůdců klid. V roce 2017 se však objevili a v roce 2018 jich už bylo "množství větší než malé". Tak jsem zasáhl na jaře 2019 Sulkou a byl zase klid.
Příčiny toho, že T. pyri přestal působit, neznám. Mnoho postřiků jsem nepoužíval a když, tak ty netoxické. Nejčastěji jsem stříkal postřikem Kumulus, tedy sírou. Takže na té toxicitě síry asi něco bude.
Dále jsem se teď podíval podle upozornění Wimpiho na novou verzi toxicity přípravků. Starou verzi nemám, takže jen po paměti - mám pocit, že se spíše původně toxické přípravky přesunuly do netoxických (IQ-Crystal, Quadris). Ale mohu se mýlit.

[Boro]

Ja som vysadil  DR (dravy roztoc) vlani. Nasadil som ho v celom vinohrade cca na kazdy 3 koren. Striekam LEN BIO.
Kupil som ho vo februari za studeneho pocasia, dorucili ho na dalsi den, "skladoval" som ho este 1 den vonku a hned nasadil. Tak ako sa to ma robit. 
Zatial ucinok NEpozorujem ZIADEN. Ker na ktorom je priamo nasadeny bol extremne napadnuty aj vlani - skutocne zatial ucinok DR je cca NULA.
Uvidime tento rok, potom napisem.
 
 

[Dzordzik]

Ono se uvádí, že je potřeba na rozmnožen a stabilizaci populace dejme tomu 2-3 roky, což dává smysl. navíc pokud je jich málo, dáte to na každý 3 keř, tak se ta populace v prvním roce tak rozředí, že to ten napadnutý keř nezvládne ošetřit. Tomu bych se nedivil. přesně jak píšete, uvidíte v dalším roce, to už by mělo být mnohem prokazatelnější. určitě bude fajn, pokud se pak ozvete jaké byly zkušenosti letos.

[Wimpi]

Před časem jsem s kamarádem, zkušeným vinařem (škoda, že zde zatím není), diskutovali o dravém roztoči Typhlodromus pyri a o jeho dlouhodobé aktivní udržitelnosti ve vinici. Kamarád mne upozornil na skutečnost, že například běžně používaný fungicidní přípravek Falcon, používaný proti padlí, byl dle klasifikace Biocontu z roku 2009 v hodnocení jeho toxicity vůči Typhlodromus pyri, zařazen mezi přípravky “použitelné s omezením“. Ono “omezení“ se týká doporučení použít přípravek až od druhého roku od introdukce dravého roztoče a přípravek aplikovat maximálně 2x za sezonu. Jenže v roce 2017 se stejný Falcon v hodnocení Biocontu najednou ocitl mezi přípravky vůči Typhlodromus pyri “vysoce toxickými“.  To prakticky znamená, že ten, kdo si v dobré víře vysadil dravého roztoče a dle doporučení jeho producenta se v prvém roce vyvaroval použití Falconu a použil jej až v roce následujícím, byť třeba jen jednou, dravého roztoče si tímto jediným postřikem nevědomky zlikvidoval. Podobné změny kvalifikací se objevily i u jiných přípravků, například u Ridomilu Gold, …

A aby toho nebylo málo, kamarád mi dnes pro osvěžení informací poslal hodnotící tabulku toxicity jednotlivých povolených přípravků vůči Typhlodromus pyri pro uplynulý rok 2019, a světe div se, Falcon je v ní najednou kvalifikován jako přípravek “použitelný bez omezení“! Kdo se v tom má vyznat? Takové kotrmelce myslím o solidnosti Biocontu příliš nesvědčí…
 
 

[Wimpi]

Navážu ještě na svůj předchozí příspěvek a dovolím si malou úvahu na téma „dlouhodobá udržitelnost dravého roztoče ve vinici v aktivním stavu“. Představme si, že roztoč Typhlodromus pyri se běžně vyskytuje v naší evropské přírodě, že je to původní živočišný druh. (Doufám že to tak je a že se nejedná o nepůvodní druh roztoče, přivezeného k nám z jiného kontinentu). Pokud je zde tedy tento roztoč přirozeným druhem, musí se logicky vyskytovat všude tam, kde se nachází jeho potrava, kterou tvoří jiné druhy roztočů. V našem případě jsou to svilušky, hálčivci a vlnovníci. Aby dravý roztoč dlouhodobě přežil, musí mít trvalý zdroj potravy, nemůže si veškerou potravu rychle sežrat, protože by pak nutně vyhynul hlady. Čili jeho přirozené početní rozšíření musí být relativně nízké, a jeho žravá schopnost se musí udržovat v přirozené rovnováze tak, aby si nevyhubil svůj přirozený zdroj potravy. Z této rovnice mi vychází výsledek, že dravý roztoč nikdy nemůže být schopen zcela eliminovat ostatní roztoče, ale může jejich stavy pouze „mírně snižovat“. Je to podobné, jako s ostatními dravci v přírodě. Kdyby si zcela zlikvidovali svou kořist, zničili by tím sami sebe. Takže oni neničí, oni pouze regulují. Proto si myslím, že dříve, či později, po vysazení dravého roztoče musí dojít ve vinici k vytvoření přirozeného stavu, kdy dravý roztoč početní stavy ostatních škodlivých (pro nás, pěstitele škodlivých) druhů roztočů jen dílčím způsobem omezuje. Tato moje představa o účincích dravého roztoče je v rozporu s tvrzením Biocontu, kde se v propagačních materiálech uvádí, parafrázuji, že přibližně od druhé až třetí sezony, kdy dojde k silnému namnožení dravého roztoče, jsou škodliví roztoči zničeni. Pak prý dokáže dravý roztoč dlouhodobě hladovět a trpělivě čeká na svou další kořist. Bohužel, kdyby to takto opravdu fungovalo, neexistoval by v přírodě už dávno jediný škodlivý roztoč!
 
 

[Dzordzik]

Pokud si dobře vybavuju, tak oni nikde nepíšou, že bude zničen, ale že bude jeho počet snížen natolik, že už nebude zppůsobovat hospodářsky významené škody. To co je ovšem nevýznamená škoda pro velkopěstitele je pro malopěstitele závažné napadení, protože má typicky pár keřů a i jeden napadený ho kaká víc než 50 napadených keřů u pelkopěstitele. Je potřeba vše brát trošku s rezervou. Ony i biopřípravky nejsou tak účinné jak by asi měly být, nebo jak se o nich očekává. Tj. pokud chceš pěstovat bio, musíš počítat s tím, že to nebudeš mít vždycky tip top a musíš počítat se ztrátami. Nic není dokonalé. Podívej se jak se v přírodě rozmnožil kůrovec. Správně by se díky hojnosti potravy na něj měli vrhnout přirození škůdci a v následujících pár letech by se měl stav stabilizovat, jenže tak to úplně nefunguje. Vždycky je to jenom o nějakém udržování nějaké rovnováhy.

[Wimpi]

Hm, asi tak nějak, jak jste to napsal, to v praxi bude fungovat. Čili že účinek dravého roztoče po delší době od vysazení, kdy se jeho početní stavy přirozeně vystabilizují ,  bude pravděpodobně jen mírný, nikoli radikální. Takže kdo si vysadil dravého roztoče, asi nemůže očekávat, že bude mít na svých keřích od škodlivých roztočů trvale pokoj. Případnou populační explozi škodlivých roztočů ten dravý asi eliminovat nedokáže. Otázkou zůstává, jak z dlouhodobého hlediska a v jakých počtech se přirozená populace dravého roztoče dokáže ve vinici udržet. Zvláště když ji pěstitel masíruje různými postřiky, jejichž toxicita vůči dravému roztoči není dokonale ověřena.
(Jen s tím kůrovcem, kterého jste uvedl jako příklad, možná pravdu nemáte, protože největším nebezpečím pro kůrovce je obranná schopnost napadeného stromu stromu, zavalit jej ve vyhlodaných  chodbičkách vlastní mízou - v podobě smůly.  Jenže z důvodu letních veder a chronického sucha, které u nás panuje v posledních letech, stromy bohužel v uvedeném období potřebnou mízu nemají, neboť samy těžce bojují s deficitem vláhy a o vlastní přežití, takže nemají čím kůrovce zničit).

[Dzordzik]

To je určitě pravda. Bohužel, když není ani vláha, ani přirozený škůdce, dopadá to tak jak to dopadá. Nedávno jsem letěl nad Hostýnskými vrchy a vůbec to tam nepoznávám. Kde byly lesy jsou planiny, kde byly desítky let prošlapané stezky tam jsou jenom koleje od strojů lesáků. Zmar. To samé Buchlovské hory.

[katoo]

Jen doplním, že jsem to já Katoo a pokládal jsem Biocontu onu otázku na dravého roztoče 
 Taky bych přispěl svou zkušenosti s tímto "zázrakem" Aplikoval jsem DR jak na mladou révu, tak na ovocné stromy. Na révě byl 2 roky klid a to jsem ošetřoval 2x Dynali a asi 3x Bio postřiky. Ovocné stromy toho měly víc, hlavně proti Pilatce, obaleči a monilii. Minulý rok se mi již na révě ukázal vlnovník a halčivec. Zázrak tefy netrval dlouho, pokud tedy nějak vůbec fungoval. Otázkou tedy je, jestli může DR přežít i na mladých kmíncích révy. Ta totiž nemá tolik borky a celkového prostoru pro život DR? Je vůbec schopen přežívat několik let na jednom místě? Možná ještě v budoucnu udělám jednu aplikaci DR na starší kmínky. Letos jsem ovšem nic nepokoušel a slil révu 5% Sulkou. 
Co se týče toxicity jednotlivých přípravků, soudím že to zkouší. Každopádně nesouhlasím s jejich tvrzenim, že v druhém roce je již možné aplikovat Sulku. Pokud je rotiž oplach keře proveden důkladně (tak se to má přeci delat), nemůže toto přežít žádný roztoč.
 

[Radovan]

Nasadil som dravého roztoča asi pred 7 rokami na slivky, pretože som mal seriózny problém z roztočmi, konce výhonov zasychali. Účinok sa dostavil a bol som spokojný. No ich dlhodobé prežívanie je naozaj otázne, súhlasím s vami. Zaujîmalo by ma o koľko sa znižuje populácia DR pri jarnom reze viniča, kedy ide preč celý minuločný ťažeň. Teda koľko % populácie zimuje na kmienku a koľko na dvoj a jednoročnom dreve.
Lykožrút, to je trochu iná otázka a fakt je že sa zneužíva na čokoľvek, ale hlavne na drevársku lobby. Z dendrochronologických analýz a peľových analýz rašelinísk je jasné že smrečiny sa historicky rozpadali takto náhle a živelne. Naposledy v tomto stredoeurópskom priestore okolo roku 1850. A lykožrút k tomu patril. Keď k tomu pripočítame, že dnešné smrečiny sú z 90% na nepôvodných stanovištiach, v nižšej nadmorskej výške a razantnú zmenu klîmy, nemáme sa čo diviť.

[Vaclav 91]

Dobrý den pánové,

Zajímali by mě vaše další zkušenosti. Objednal jsem dravé roztoče a mám v plánu ideálně pokračovat v bio postřicích, kumulusem a nějakým mědnatým postřikem. Teď ale čtu, že by síra snad měla být také toxická. Přitom je vedena v seznamu jako použitelná bez omezení a hlavně stále je zásadním způsobem důležitá ve vinohradnictví i vinařství. Máte nějaké zkušenosti s kombinací sirnatých postřiků a dravého roztoče? Případně aktualizovaný seznam použitelných prostředků? 

[katoo]

Na tuto otázku jsem se ptal v Biocontu taky a to po nákupu a aplikaci roztoče.
Odpověď byla, že se síra nemá v prvním roce používat a nechat to na další rok až se roztoči namnoží.
Ono každá síra ničí vše živé. U mě za pár let po aplikaci roztoče se znovu ukázaly roztoči a tak jsem opět začal aplikovat sulku na jaře.
Za mě dravý roztoč funguje jen omezenou dobu a je neudržitelný.
 

[Miroslav]

mám roztoče od r.013 a nemám jediný list napadený, samozřejmě nemohu vědět, zda tam je či ne po tolika letech, pravdou je, že pokud se síra použila tak 1x-2x za sezonu

[Rony]

Mam 2 roky TP a absoltne ziadne zlepsenie. Reva je napadnuta velmi silne roztocom. Postreky pouzivam len tie povolene, len Bio Vitisan, prev-b2. 

[Wimpi]

Myslím si, že všechny ochranné fungicidní postřiky dravému roztoči ubližují, pokuj jej rovnou nelikvidují a to včetně těch, které jsou označovány jako "bio". Navzdory proklamacím producenta, že je vůči nim dravý roztoč rezistentní. Například výše zmíněný prostředek PREV-B2 účinně likviduje mšice. Když likviduje mšice, proč by nehubil i roztoče? Byť třeba méně razantně. Pochybuji o tom, že když je PREV-B2 pro jeden druh živočichů smrtící, že by byl pro jiný druh neškodným čajíčkem. Pak tady máme další bio prostředek Vitisan. Vitisan je silně alkalický, jeho účinek na drobné živočichy, kteří se před takovou vydatnou sprškou louhu nestihly ukrýt, si lze celkem snadno představit. Vždyť Vitisan spálí i listy.

[Vaclav 91]

Nakoupil jsem, aplikoval a budu sledovat. Aspoň mě tento krok bude motivovat k dalšímu omezení či úplné vynechání chemických postřiků. Které jiné odrůdy by to měly zvládnout než ty moje rezistentní.

[Dzordzik]

Rezistentní odrůda je velmi nadužívaný výraz a ani pro jednu z tvých odrůd bych jej nepoužil. Obávám se, že tvůj pokus s nepoužíváním chemie nedopadne pravděpodobně příliš dobře. Pokud bude i letošní rok takový, jako tento, řekl bych, že dopadneš, podobně jako můj soused. Tj. s totálně ko listovou stěnou a téměř bez úrody. Úměrně tomu, jak dobře děláš zelené práce a jak nahusto máš zasazeno. Minulý rok ani chemie nepomohla.

[Radovan]

Obávám se, že tvůj pokus s nepoužíváním chemie nedopadne pravděpodobě příliš dobře.
 

Jirko, nehnevaj sa na mňa, no to je to najčastejšie vinohradnícke klišé, ktoré slýchavam. Aj mne tak kuvikali všetci susedia.
90 % vinohradnîkov tomu aj verí a majú neskutočnú potrebu nám ostatným to vtĺkať do hlavy. Možno 10 % vinohradníkov vie, že to tak nemusí byť, no nemajú až takú potrebu o tom niekoho presvedčovať.
Bez chémie to nejde úplne všade, no sú také stanovištia, kde sa dá bez nej zaobísť.

[Dzordzik]

Já se nehnevam, ale jsem přesvědčený, že jeho odrůdy v roce jako byl ten minulý bez chemického ošetření, pokud nepůjde o specifickou větrnou polohu, nedopadne dobře. Ostatně to může zkusit. Je něco jiného neosetrovat vůbec a stříknout např 1 nebo 2x.
Biopostriky je ještě úplně jiná záležitost. Věřím, že v suchem roce to může fungovat.

[Vaclav 91]

Loňský rok jak říkáte tomu nepřál a sám říkáte, že ani chemické ošetření nestačilo. Já mohu říct, že nejhorší byl u mě výskyt šedé hniloby v době kvetení, kdy hodně a často pršelo. Jinak musím říct, že ostatní hlavní houbové choroby jsem měl zcela pod kontrolou a to jen s dvěma hlavníma ošetřeníma chemickými postřiky. Jinak nebylo třeba aplikovat nic jiného kromě přírodních a bio postřiků. Rok dopadl co se kvality i množství nakonec výborně a to rozhodně nebyl nejjednodušší rok co se počasí týče. Proto jsem přesvědčený,že i v příštích letech to s minimem chemického ošetření, v lepších letech i zcela bez chemie půjde.

[Dzordzik]

Já souhlasím s tím minimem, ale nesouhlasím s tím, že to půjde bez chemie zcela. A pokud jeden rok ano, tak v dalších už ne, protože množství patogenů se bude rok od roku zvyšovat i tím, jak budou na vinici přezimovat. On ani postřik sírou není všespásný. Od doby, co se u mě objevila černá hniloba bych mohl podívat. I přes postřiky chemií je to rok od roku horší a horší. Sám jsem příznivcem spíše méně chemie než více, ale bohužel, realita je taková, že pokud člověk nechce přijít o podstatnou část úrody, tak to úplně bez chemie, s většinou odrůd o kterých je zde na fóru řeč, prostě nejde. Tím spíš v místech, kde je velký tlak chorob. Někde na samotě, ve velmi dobrých podmínkách, kde není v okolí žádná jiná réva možná ano, ale jinak spíše ne. V podobném duchu tady psal tuším i Bredik, že od doby co přestal ošetřovat proti Peronospoře a aplikoval postřik pouze proti Padlí, začal mít problémy s ostatními druhy plísní. Vše je to o lokálních podmínkách, zvolených odrůdách, tlaku chorob z okolí a o počasí v konkrétním roce.

[Radovan]

Vše je to o lokálních podmínkách, zvolených odrůdách, tlaku chorob z okolí a o počasí v konkrétním roce.
 

Áno, ale nielen. Začína sa to už pri zakladaní vinice voľbou sponu. Širšie spony majú menší problém s chorobami. Samozrejme nie každý si to môže na svojej záhradke dovoliť a v túžbe mať veľa odrôd sa to zahusťuje. Potom je tu agrotechnika, na čiernom úhore je chorôb menej než na zatrávnenom vinohrade. Potom zelené práce.
No a za dosť dôležité považujem aj vitalitu toho ktorého kra. Ker v dobrej kondícii, hnojený aj na list, zvládne toho viac, než ker tej istej odrody ktorý rastie namačkaný niekde v rohu na uľahnutej pôde.
Premenných v tejto téme je toľko, že sa ani nedajú všetky vymenovať. A tak si myslím, že závisí aj na vinohradnîkovi ako to cíti, ako sa s tým vie vysporiadať. Prechod od chemo k bio sa nedeje v postrekovači ale v hlave vinohradníka.
Ak uberiem na postrekoch, musím niekde pridať. A to je obrábanie pôdy a starostlivosť o kry. Nejde to len tak, vynechať postreky a hotovo.

[Dzordzik]

Já to vidím i u sebe, na začátku jsem sázel keře od sebe metr a půl a přšlo mi to akorát. Pak se keře rozrostly, zjistil jsem o čem to celé je a vzdálenosti zvětšoval. Později to byly 2m, pak jsem zjistil, že to pořád není ono a dneska jsem u 2,5m vzdálenosti a kdybych to dělal dneska z nuly, rovnou bych začal na 3m. Člověk se pořád učí a získává draze nabyté zkušenosti. Pořád doufám, že se vzdálenosti keřů mezi sebou zvětší tím, že postupně budu likvidovat méně osvědčené odrůdy. Zelené práce dělám poctivě, hnojím i na list, ale ani tohle všechno, spolu s postřiky v tak blbé sezóně, jako byla ta minulá, nestačilo. Soused sice hleděl, jak mám listovou stěnu v dobrém stavu, ale to jenom v porovnání s jím pěstovanými odrůdami. Já moc spokojený nebyl. A tím, že jsem po sklizni přestal ošetřovat na závěr roku, ještě nakonec začalo řádit padlí, které jsem do té doby jakž takž držel na uzdě. Poučení pro letošní rok.
 

[Radovan]

Na niektorom stanovišti to bez chémie pôjde len ťažko. Ako vedľa riečnej hrádze, však (veď si aj dostal meno pán Poloha
 , nech sa Mirek nehnevá, ale je to tak). Niekde podľa ročníka. A niekde pravidelne každý rok. Ja som mal snáď šťastie na dobré stanovištia.

[Dzordzik]

Já mám z letošního roku trošku strach. Nevím jak to se sousedním vinohradem bude po tom co soused zemřel, jestli se o něj synové budou schopni postarat. Jeden pracuje v Praze a druhý sice nedaleko, ale o to míň má volného času. Ale jsme dost OT, tak to necháme do jiného tématu.

[Rony]

Po 3 rokoch mozem konstatovat: u mna dravy roztoc - TP funguje na cca 0% teda nepomohol ani trochu.
Aj tento rok ako predosle mam velmi silne napadnutie roztocmi. Silne to oslabuje revu, mnohe vyhonky aj odumieraju, alebo maju silne oslabeny rast, silne deformovane listy a vyhonky.
Na PrevB2 pise, ze potlaca aj roztoce.
Ak je aj TP citlivy na moje bio postreky Vitisan, PrevB2/FerrumOil (pomarancovy olej), tak skodlive roztoce moje posteky nezredukovali takmer vobec - z dlhodobejsieho hladiska. Ale Ked som pouzival Vitisan, FerrumOil proti mucnatke (pred/po kvitnuti ) opakovane to vyzeralo ze postrek zabral aj proti roztocom. 
Takze zjavne skodlive roztoce su omnoho zivotaschopnejsie ako drave roztoce TP ( ale ktovie: ja som sice zaplatil/kupil TP - ale netusim ci na tych handrickach aj naozaj boli - zive - nevedel som to skontrolovat) - tato metoda s TP nevyzera vobec efektivna.
Takze budem musiet robit postreky specialne proti roztocom - bez ohladu na to ako je na tie postreky citlivy TP.

[Rony]

Tu pozeram, ze pre TP neskodia postreky typu BorOil, Aquasilikat .... to znaci, ze moje postreky neskodia dravemu roztocu- TP .... a napriek tomu sa u mna nerozmnozil.
https://shop.ecophyta.sk/biologicke-pos ... omus-pyri/

[Rony]

Tak na 4 rok po nasadeni TP draveho roztoca a nulovemu ucinku, to definitivne vzdavam a TP a pouzijem na jar chemiu proti roztocom.

[Dzordzik]

Dobré vědět. Nemáš nějaký keř, který je tak odolný chorobám, že ho nemusíš stříkat a je tam problém jenom s roztoči, že bys je zkusil vysadit jenom na tento keř a zkusit třeba 1-2 roky, co to udělá? Třeba je TP citlivý na některý z postřiků, který používáš ... je to přeci jenom živý organismus a tomu může ledasco nevonět, nebo se mu zalíbilo víc jinde.

[Rony]

Ja uz mam vskutku nulovu doveru k TP a nebudem nic skusat. Moja logika je jasna: ak by aj moje bio postreky boli skodlive pre TP ( nasiel som info k mojim postrekom, ze su vhodne pouzivat tam kde je TP), tak zjavne skodlive roztoce sa vedia s mojimi postrekmi dobre vysporiadat a su v obrovskom mnozstve.
Potom by to znacilo, ze ten TP v realnych podmienkach nie je zivotaschopny. Teda vidim zasadny problem so zivotaschopnostou predavanych TP, ci uz su znicene este pred nasadenim/kupou alebo neskor po nasadeni. Ale je to asi celkom pochopitelne, lebo keby bol TP zivotaschopny, tak by sme ho vsetci mali doma prirodzene aj bez umeleho nasadzovania.... To je tiez dokaz, ze skodlive roztoce su omnoho zivotaschopnejsie, kedze sa presadili oni a nie TP.

[Rony]

Problem asi bude suvisiet aj s financovanim samotnych vyskumov napr. TP a pod. Ked uz si vedci daju tu robotu a teda minu nemale peniaze na vyskum, tak maju oni ci investor velmi silnu financnu motivaciu umiestnit vysledok vyskumu na trh aj ked je prinos pre spotrebitela neuspokojivy. Aby sa im investicia vratila. Tak ako to uz byva mnoho vyrobcov a predajcov idu na trh aj s vyrobkom, ktory nema deklarovane vlastnosti, ale to im neprekaza, ved to vykompenzuju silnym marketingom. A podari sa im ulovit zakaznika, i ked v mnohych pripadochi si ten zakaznik vyrobok kupi len raz - ked zisti, ze im naletel. Ale biznis nejaky cas pobezi a zarobi si cosi. Strategia byva silny lakavy marketing a vysoka cena musi byt, kedze si to bezne zakaznik kupi len 1 krat.

[lakon]

Aplikoval jsem T pyri na 30 hlav Hi asi před 10 lety, protože předtím jsem se nebyl schopen se zbavit, i tvrdými jedy, hálčivce. Od 3 roku po přivítání dravého roztoče jsem velmi spokojen, rozmnožil se asi do ostatních odrůd a spolehlivě funguje i na vlnovníka. Samozřejmě, po vyrašení révy jsou první listy částečně zkroucené, ale jak se T pyri probere, začne se hálčivcem živit. Ve finále jsou zjevně napadené jen první listy, které jsou v pořadí pod květenstvím, tedy stejně jdou pryč. Vůbec nedělám již asi 7 roků postřik proti přezimujícím škůdcům. Nutno dodat, že nejsem přímo ve vinařské oblasti s četnými vinohrady a mám jen 140 hlav révy. V blízkosti jsou ale rozsáhlé jabloňové sady, kde hálčivec a ostatní škůdci hodně řádili. Známý, který v sadu prosadil T pyri mi poradil a od té doby bylo po problémech. Tedy naprostá spokojenost

[Dzordzik]

Jaké další postřiky na révě používáte a jakými prostředky? Zkušenost je taková, že pokud se používá tvrdá chemie, tak TP nemá šanci přežít.

[Rony]

Ja mam podotazku. Mna by zaujimali este viac tie sady, ktore vam ho odporucili. V akom chemickom rezime funguju oni? Aku dlhu skusenost maju s TP oni? Otazka ci aj nasadzuju TP opakovane, alebo stacilo raz.