Fytoplazmové zlaté žloutnutí révy

[Lubo]

Situacia okolo Balatonu, po cesky, zaujimave od cca piatej minuty - https://youtu.be/2V5xAnwpF5s?si=BWGJBcl7dX2Ayzni
Predpokladam ze u nas je podobnych vinohradov taktiez neurekom...
Martin

....uvidíme ako to dopadne. Nie je to moc povzbudivé pohľad. Ide sa vyrábať syntetické mäso, vyrobia aj umelé  víno....

[matkoo]

Beyond meat to s umelym masom nevyslo, za 5 rokov ich akcie klesli na 1%.
Umele vino neznie vobec dobre, i ked mozno sa miesto vinic vysadia lany ribezli, ale ani to nie je povzbudiva predstava :-/
Martin

[Lubo]

Beyond meat to s umelym masom nevyslo, za 5 rokov ich akcie klesli na 1%.
Umele vino neznie vobec dobre, i ked mozno sa miesto vinic vysadia lany ribezli, ale ani to nie je povzbudiva predstava :-/
Martin

....Martin, mal som na mysli kultivované mäso, na ktoré sa zameriavajú najmä izraelské firmy.

[Jarek23]

Beyond meat to s umelym masom nevyslo, za 5 rokov ich akcie klesli na 1%.
Umele vino neznie vobec dobre, i ked mozno sa miesto vinic vysadia lany ribezli, ale ani to nie je povzbudiva predstava :-/
Martin
 

Martin, myslíš na rybizove vino? To jsme dělali jako.kluci podle našeho dedy, vubec nam to nechutnalo...

[Lubo]

Martin, myslíš na rybizove vino? To jsme dělali jako.kluci podle našeho dedy, vubec nam to nechutnalo...
 

Jarek, Pereg z Devína je z čiernych ríbezlí a ženám chutí.

[Jarek23]

Jarek, Pereg z Devína je z čiernych ríbezlí a ženám chutí.
 

Lubo, to víš, že jde udělat dobre vino ze všeho, ale tenkrát to byla prostě jen kyselá voda s chutí rybizu. Strýc koupil vinné kvasinky a dědovi se to nelíbilo, takové novoty

[LadaSvijany]

Situacia okolo Balatonu, po cesky, zaujimave od cca piatej minuty - https://youtu.be/2V5xAnwpF5s?si=BWGJBcl7dX2Ayzni
Predpokladam ze u nas je podobnych vinohradov taktiez neurekom...
Martin
 

Tak to je masakr, to je větší pohroma než se zdálo. Jenom doufám, že to chvíli bude trvat, než to ke mně dojde. Pak asi vinohrad zruším, což manželka bude asi ráda. Nebo se možná vyselektují nějaké odolnější odrůdy. Pak nebudu muset přemýšlet nad tím, které odrůdy zrušit.

[Lada]

Zrovna jsem si říkal, proč fytoplazma nemutuje, když jí musí být jasné, že tímto tempem si brzo zlikviduje všechny hostitele. Ono ani pro kříska révového to není žádná rýmečka. A v tom jsem si všiml linku viz níže. Vypadá to, že mutuje, aby se mohla šířit rychleji.

ÚKZÚZ nařídil mimořádné rostlinolékařské opatření kvůli riziku rozšíření GFDP genotypu M54. Jde o ohlašovací povinnost (pod pokutou), kterou nařizuje “profesionálním provozovatelům, kteří obdrželi rostliny révy původem z jiného státu, než je Česká republika, a na území České republiky je hodlají vysadit, šlechtit, množit, nebo pěstovat pro produkci vína, hroznů anebo pro okrasné účely”. Nařízení nabude účinnosti 20.12.2025.

https://sbirkapp.gov.cz/detail/SPPKHUMZ4BZFJ3FC/text

EDIT 13.12.2025:
Na Slovensku teď platí něco podobného, akorát přísnějšího. Kromě nahlášení mají zákaz dovážet rostliny révy ze zemí mimo EU (kromě Švýcarska), a to ještě s podmínkami. Takže materiál z UK už oficiální prodejní cestou nedostanete. Vydáno 2.12.2025.

Povinnosť nahlasovať dodávky množiteľského materiálu viniča na územie Slovenskej republiky
 
 
 
 

[Lubo]

...prišla mi pozvánka z ÚKSÚPu, na on line seminár cez TEAMS o koordinovanom postupe pri boji voči ZŽV, zajtra o 9:30. Ak budem mať čas, prihlásim sa. 

[matkoo]

...prišla mi pozvánka z ÚKSÚPu, na on line seminár cez TEAMS o koordinovanom postupe pri boji voči ZŽV, zajtra o 9:30. Ak budem mať čas, prihlásim sa.

Ten pozvanka je mimochodom verejna, dali ju aj na facebook, link sa da najst na https://www.uksup.sk/storage/app/upload ... 831480.pdf  Martin

[Lubo]

Ten pozvanka je mimochodom verejna, dali ju aj na facebook, link sa da najst na https://www.uksup.sk/storage/app/upload ... 831480.pdf  Martin

 

No nevidím tam prihlasovací kód , posielam. 

 

[Bred_ik]

Situace  s fytoplazmovým vadnutím révy se nástupem nové rasy rychle zhoršuje, takže na to musím reagovat. Rok 2026 je s největší pravděpodobností poslední rok, kdy budu množit révu.  Zatím jsem ne svém vinohrádku nepozoroval žádné symptomy, ale pravděpodobně je to jen otázkou času. Naštěstí nové odrůdy už několik let nesázím a vinohrádek je relativně izolovaný. Bohužel tato fytoplazmóza má i jiné hostitele než révu.

[Lubo]

....možno začnú veľké zámorské firmy šľachtiť GMO viničové odrody a postavia sa EÚ pred voľbu....zatiaľ mám v pamäti Radov príspevok, že s tým neurobíme nič a po čase to klesne, ako všetko v prírode, čo sa premnoží...

[TomNR]

Infikovany ker ozaj odumrie alebo dokaze s tym zit s podradnou urodou? Ako napr pri sarke sliviek?
pokial kry odumru tak prakticky ani netreba nic likvidovat, pokial s tym dokazu zit, priroda nieco vymysli (vid sarka)

[Lubo]

Infikovany ker ozaj odumrie alebo dokaze s tym zit s podradnou urodou? Ako napr pri sarke sliviek?
pokial kry odumru tak prakticky ani netreba nic likvidovat, pokial s tym dokazu zit, priroda nieco vymysli (vid sarka)

 

... podľa mojich nepriamych informácií sa choroba  plne prejaví niekedy až po štyroch rokoch a vtedy už môže byť rozsiahlo rozšírená po vinohradoch. Myslím si, že príroda nič nevymyslí, nemá záujem o naše "umelé odrody". Príroda je krutá, potlačí všetko prehustené a čo nevzniklo pod jej " dirigentskou paličkou" . Tu si musí pomôcť človek sám.
 

[Radovan]

Neviem si celkom predstaviť, ako sa dá ochrániť pred fytoplazmou použitím insekticídov. To by museli byť všetky kry viniča aj ďaľších hostiteľských rastlín pod chemickou paľbou niekoľko rokov. Koľko necieľových vzácnych a chránených druhov hmyzu by sme takto zničili? A čo tie kry v opustených záhradách? Alebo tam kde žijú starší ľudia a starostlivosť o vinič už zvládajú ťažšie? Vo vinárskych oblastiach je vinič v každej záhrade, a takých opustených domov na juhu Slovenska je habadej.

Situácia mi pripomína stav okolo roku 2010 s Lykožrútom smrekovým. (Hoci vtedy sa jednalo priamo o škodcu nie o vektora.) Štátne lesy vtedy nasadili enormné množstvo chémie, vozili sa desiatky IBC kontajnetov na každú lesnú správu, mimochodom neselektívny karcinogénny cypermetrín z Agrofertu. Všade po lesoch boli otrávené bystrušky, chrobáky, hmyz kaput. Následne požerom zasiahnutého hmyzu kapali aj drobné spevavce. Išlo o Nízke Tatry, okolo 2015 onkológia v Banskej Bystrici praskala vo švíkoch, pretože to ľudia pili vo vode. A čo lykožrút? Zbavili sme sa ho? V rokoch 2022, 2023 zrazu spadol Čierny Balog, 1 mil. kubíkov, a už sa ani veľmi o tom nehovorilo, biznis s drevom išiel ďalej..

Aj tu si myslím, že sa vytvoria dotačné schémy na klčovanie a znovu posadenie vinohradov, alebo niečo podobné. A samozrejme sa nájdu veľké firmy, ktoré takú dotačnú schému náležite "využijú", ak viete čo tým myslím, fytoplazma im bude vyhovovať. Tak to býva. Fytoplazma medzitým bude všade, ale po čase kulminácie príde k zníženiu škodlivosti prirodzene. Zatiaľ sa aj chemické firmy môžu tešiť na dobrý kšeft, to sa nariadi zhora.

[Lubo]

....Rado, veľa skratiek na tak zložité témy. Ale v jednom s Tebou súhlasím,  príroda pôjde svoje a žiadne postreky neurobia zázrak a neochránia vinice. Človek, ak bude chcieť pestovať vinič, začne odznova.

[Dzordzik]

Také si myslím, že žádné postřiky na to stačit nebudou. Cestou pro nás malopěstitele na zahradách bude se zdret sazení dalších odrůd, výměny řízků atd a doufat, že k nám nákaza nezavítá. Pokud ano, vyklučit a za pár let to zkusit znovu, pokud na to ještě bude mít někdo chuť a nervy. Osobně nemíním proto přenašeči stříkat. Nemyslím si, že je reálné uhlídat, kdy a jestli dochází k náletu a stříkat včas. Příroda si musí najít novou rovnováhu a na každého škůdce se najde někdo, komu chutná.

[Lubo]

...ja sa pokúsim. Používam náletové lepivé dosky roky, takže piliarky na slivkách a vrtievky na čerešniach, už celkom presne triafam.  Spintor je schválený v eko režime aj pre orechy. Rovnako roky na vinič používam aj pomarančový olej Witacit. Nemyslím si, že pri náletovom hmyze, ktorý prenáša nákazu, to bude s istotou fungovať, ale nikdy v živote som nebol nastavený nerobiť nič. 

[Lada]

… co se týče postřiků, jsem mírný optimista v prosazení se technologie RNA interference resp. postřiků s dsRNA. Jsou přesně cílené, univerzálně použitelné na houbové choroby i hmyz, jsou ekologické. Přitom nejde o genetickou modifikaci rostliny. Zatím mají tyto postupy porodní bolesti a v EU se potýkají s regulační nejistotou. Výzkum táhne Francie a Itálie.

Článek na Agromanuál.cz
Spray-induced gene silencing for crop protection…

[Ondra]

Jediná pozitivní věc je ta, (pokud se nepletu ja ani ukzuz), že by se neměla fytoplazma prenášet z matky na vajíčka. Takže každé další jaro je nový game changer. (=Dospělci nepřezimují- umirají)

Tzn: ​Vajíčka jsou od narození čistá. Fytoplazma Flavescence dorée se nepřenáší tzv. transovariálně (z matky na potomstvo). I když je samička silně infekční, svá vajíčka nenakazí.​
Larvy se tedy musí nakazit samy: Když se na jaře vylíhnou larvy z přezimujících vajíček, jsou „bezinfekční".

Aby se staly přenašeči, musí nejprve sát na nakaženém keři a projít tzv. inkubační dobou (cca 3–4 týdny), než mohou nákazu šířit dál.

Z toho mi vychází, ze pokud se přidá do postřikového plánu v době stafia nymfy a nasledně v průběhu léta (kdy už mame dospělé jedince křiska) odpovidající chemie, tak by se mohl preseknout začarovaný kruh. Nebo alespoň by se mohl v mezičase projevit napadený keř, který se rychle vyklučí..... Tedy za předpokladu, že jste v lokalitě s podobně smyšlejicimi jedinci. 
   
Viz: (životni cyklus)
https://ukzuz.gov.cz/public/app/srs_pub ... f367faa919

[Lubo]

Jediná pozitivní věc je ta, (pokud se nepletu ja ani ukzuz), že by se neměla fytoplazma prenášet z matky na vajíčka. Takže každé další jaro je nový game changer. (=Dospělci nepřezimují- umirají)

Tzn: ​Vajíčka jsou od narození čistá. Fytoplazma Flavescence dorée se nepřenáší tzv. transovariálně (z matky na potomstvo). I když je samička silně infekční, svá vajíčka nenakazí.​
Larvy se tedy musí nakazit samy: Když se na jaře vylíhnou larvy z přezimujících vajíček, jsou „bezinfekční".

Aby se staly přenašeči, musí nejprve sát na nakaženém keři a projít tzv. inkubační dobou (cca 3–4 týdny), než mohou nákazu šířit dál.

Z toho mi vychází, ze pokud se přidá do postřikového plánu v době stafia nymfy a nasledně v průběhu léta (kdy už mame dospělé jedince křiska) odpovidající chemie, tak by se mohl preseknout začarovaný kruh. Nebo alespoň by se mohl v mezičase projevit napadený keř, který se rychle vyklučí..... Tedy za předpokladu, že jste v lokalitě s podobně smyšlejicimi jedinci. 
   
Viz: (životni cyklus)
https://ukzuz.gov.cz/public/app/srs_pub ... f367faa919

 

Ondra, ale všetci rovnako zmýšľajúci jedinci nebudú. Vrátim sa ku prirovnaniu k lykožrútovej invázie. Vyhovovala dvom skupinám, priemyslu s drevom a ochranárom. Jeden tábor sa radoval z peňazí, druhý tábor , že zmiznú jednodruhové smrekové lesy. Bolo kopec diskusií, ako treba vyťažiť polom, aj v chránených parkoch, lebo tam vznikne ohnisko drevokazného hmyzu a rozšíri sa. Bežní ľudia, ktorí milovali lesy na prechádzky a oddych, ani jednu skupinu nezaujímali. A tak som sa díval ako mizol les, v ktorom som vyrastal, od Javorníkov po Vychylovku. Jednotný postup je ilúzia. Áno príroda si nakoniec poradí sama a náletovými drevinami obsadí voľný priestor. Potom musí prísť človek a rozumnejšie zvoliť druhovú skladbu. A tak to ide dokola...
 

[Ondra]

Ondra, ale všetci rovnako zmýšľajúci jedinci nebudú. Vrátim sa ku prirovnaniu k lykožrútovej invázie. Vyhovovala dvom skupinám, priemyslu s drevom a ochranárom. Jeden tábor sa radoval z peňazí, druhý tábor , že zmiznú jednodruhové smrekové lesy. Bolo kopec diskusií, ako treba vyťažiť polom, aj v chránených parkoch, lebo tam vznikne ohnisko drevokazného hmyzu a rozšíri sa. Bežní ľudia, ktorí milovali lesy na prechádzky a oddych, ani jednu skupinu nezaujímali. A tak som sa díval ako mizol les, v ktorom som vyrastal, od Javorníkov po Vychylovku. Jednotný postup je ilúzia. Áno príroda si nakoniec poradí sama a náletovými drevinami obsadí voľný priestor. Potom musí prísť človek a rozumnejšie zvoliť druhovú skladbu. A tak to ide dokola...
 

Popravdě řečeno- nejsem majitelem lesa a lýkožrout- to není věc, která by se mě týkala. To ať řeší ti, kteři na to mají erudici a tyká se jich to osobně. Ačkoli u révy bych už to udělat mohl, tak neni mým poslaním a úkolem někoho přesvědčovat co se týče fytoplazmy. 
 
Řešení existuje, kazdý ať se ale zařidí podle svého.
Já jsem v lokalitě viceméně sám a sousedi jsou velmi přatelští. Dají si poradit. Takže ja mam jasno a sousedům těch cca 5 hlav bez problému střiknu po dohodě taky. 

Chemie: 
https://ukzuz.gov.cz/public/app/srs_pub ... aa919|prip

[Lubo]

Popravdě řečeno- nejsem majitelem lesa a lýkožrout- to není věc, která by se mě týkala. To ať řeší ti, kteři na to mají erudici a tyká se jich to osobně. Ačkoli u révy bych už to udělat mohl, tak neni mým poslaním a úkolem někoho přesvědčovat co se týče fytoplazmy. 
 
Řešení existuje, kazdý ať se ale zařidí podle svého.
Já jsem v lokalitě viceméně sám a sousedi jsou velmi přatelští. Dají si poradit. Takže ja mam jasno a sousedům těch cca 5 hlav bez problému střiknu po dohodě taky. 

Chemie: 
https://ukzuz.gov.cz/public/app/srs_pub ... aa919|prip

 

....Ondra, bolo to prirovnanie.... riešenie moc neexistuje. Hmyz dokáže za pomoci vetra migrovať desiatky km. To však neznamená, že človek má rezignovať.
 

[Ondra]

....Ondra, bolo to prirovnanie.... riešenie moc neexistuje. Hmyz dokáže za pomoci vetra migrovať desiatky km. To však neznamená, že človek má rezignovať.
 

Však ja to tak i beru. A jen přidavám, že každy ma pravo se rozhodnout dle svych preferencí. 

Vycuc z Ukzuz-doplnění: (viz odkaz výše)

Způsoby šíření
Aktivně: Pro druh je charakteristická agregační prostorová distribuce, tzn., že maximum populace je koncentrováno vždy uvnitř porostů vinic.
Dospělci se z napadených vinic příliš aktivně nešíří. Mimo vinice jsou v Evropě dospělci nalézáni výjimečně, max. do 25–30 (40) m od napadené vinice.
Dospělci létají na krátké vzdálenosti, v průměru ulétnou do 40 m, maximálně mohou letět až 300 m, ale vzdálenost se může ještě zvýšit v kombinaci se silným větrem.


Takže jelikož jsem tu potvoru na zahradě osobně viděl, tak mu naložím podle zásluh a uvidime jestli se mu tam ještě bude libit. 

[Lada]

… každé přirovnání bude vždycky pokulhávat. Mně to připomíná spíš situaci s covidem než s kůrovcem. První pacienti umírali na hypersenzitivní reakci imunitního systému (stejně jako réva). Covid měl k dispozici 9 mld hostitelů, globální leteckou dopravu. Při různých mutacích několikrát oběhl zeměkouli, než se z něho stala “chřipka”.

S odstupem můžeme hodnotit, jak lidi reagovali. Podepisovala se na tom různá úroveň informovanosti/medializace, různé fámy. Nejdřív chaos, objevili se popírači, pak jak byly vakcíny, tak zase odpírači. Ostatní byli “ovce”. Spousta firem na tom parazitovala a měla z toho finanční prospěch. Přeplácely se vakcíny, roušky. Některé země vzaly boj odpovědně, vzpomínám si třeba na Finsko. Bez přísných nařízení, bylo to o lidech a jejich nátuře/ochotě. Nakonec to nevydrželi a semlelo je to taky. Na různých koncích bylo USA, Čína, typický český odpor k autoritám atd., široká škála přístupů a chování.

Réva je “jenom” réva a fytoplazma putuje světem už desítky let. Lidi na to něco vymyslí. Srdcaři vydrží.

[Dzordzik]

Však ja to tak i beru. A jen přidavám, že každy ma pravo se rozhodnout dle svych preferencí. 

Vycuc z Ukzuz-doplnění: (viz odkaz výše)

Způsoby šíření
Aktivně: Pro druh je charakteristická agregační prostorová distribuce, tzn., že maximum populace je koncentrováno vždy uvnitř porostů vinic.
Dospělci se z napadených vinic příliš aktivně nešíří. Mimo vinice jsou v Evropě dospělci nalézáni výjimečně, max. do 25–30 (40) m od napadené vinice.
Dospělci létají na krátké vzdálenosti, v průměru ulétnou do 40 m, maximálně mohou letět až 300 m, ale vzdálenost se může ještě zvýšit v kombinaci se silným větrem.


Takže jelikož jsem tu potvoru na zahradě osobně viděl, tak mu naložím podle zásluh a uvidime jestli se mu tam ještě bude libit. 

To by mohlo, teoreticky, znamenat, že řídké a vzdušné vinice, kde na ně bude pěkně "vidět" a nebudou se mít moc kam schovat, budou ve výhodě, protože i predátoři o nich budou vědět a určitě jimi nepohrdnou. V přírodě kde je nabídka, tam je poptávka. Přehuštěné a zanedbané vinohrady, kde se schová a nebude na něj vidět, budou zřejmě, v případě napadení, pro tohoto škůdce, požehnáním.

[Ondra]

To by mohlo, teoreticky, znamenat, že řídké a vzdušné vinice, kde na ně bude pěkně "vidět" a nebudou se mít moc kam schovat, budou ve výhodě, protože i predátoři o nich budou vědět a určitě jimi nepohrdnou. V přírodě kde je nabídka, tam je poptávka. Přehuštěné a zanedbané vinohrady, kde se schová a nebude na něj vidět, budou zřejmě, v případě napadení, pro tohoto škůdce, požehnáním.
 

Teoreticky možná, ale já na to tedy spoléhat nebudu. Mimochodem ... ta mnou navržená jedna malá pěstitelská lahvička Karate Zeon 5cs s 20ml stoji cca plus minus autobus 100 Kč a dle doporučeného davkovaní 2ml stači na 13,3 litru. Jak velká plocha se tou malou lahvičkou dá ošetřit, to si každý snad dokáže spočitat nebo alespoň představit.

Přikladám jestě malé info pro biopěstitele z Gemini:

Kdo ho loví? (Přirození nepřátelé)
Jako invazní druh (pochází z Ameriky) nemá v Evropě tolik specializovaných nepřátel, kteří by jeho populaci dokázali efektivně zdecimovat tak, jako to dělají v jeho domovině. ​Ikdyž nemá „svého“ úhlavního predátora, který by se živil výhradně jím, stává se kořistí několika skupin:
 ​Pavouci: Běžně loví nymfy i dospělé křísky do sítí nebo aktivním lovem ve vinohradu.​
Dravý hmyz: Například dravé ploštice nebo zlatoočky mohou příležitostně ulovit nymfy, ale nevyhledávají je cíleně.
 ​Ptáci: Hmyzožraví ptáci ve vinicích ho sezobnou, pokud na něj narazí, ale vzhledem k jeho velikosti a způsobu života (skrývá se na spodní straně listů) není jejich hlavní potravou.
 ​Specialita – „Trojský kůň“: Existuje zajímavý parazitoid, zlatěnka druhu Elampus bidens. Ta klade vajíčka do živých nymf kříska. Nymfu s vajíčkem (jako trojského koně) pak uloví jiná kutilka (osa), která ji odnese do hnízda jako potravu pro své vlastní larvy. Tam se ale vylíhne parazitická zlatěnka a sežere jak zásoby, tak larvu hostitelské vosy.

Pravděpodobnost takoveho "odlovu" si domyslete sami.  

[Jarek23]

Popravdě řečeno- nejsem majitelem lesa a lýkožrout- to není věc, která by se mě týkala. To ať řeší ti, kteři na to mají erudici a tyká se jich to osobně. Ačkoli u révy bych už to udělat mohl, tak neni mým poslaním a úkolem někoho přesvědčovat co se týče fytoplazmy. 
 
Řešení existuje, kazdý ať se ale zařidí podle svého.
Já jsem v lokalitě viceméně sám a sousedi jsou velmi přatelští. Dají si poradit. Takže ja mam jasno a sousedům těch cca 5 hlav bez problému střiknu po dohodě taky. 

Chemie: 
https://ukzuz.gov.cz/public/app/srs_pub ... aa919|prip

 

U těch postřiku je potřeba v záhlaví přepnout na   malobaleni, pak zůstanou ruzne druhy Sanium, ale to stačí.....

[matkoo]

Pytal som sa AI na ucinnost jarneho postreku Sulkou na vajicka cikad a nevidi to moc optimisticky.
Kazdopadne ak sa rozhodnem preventivne chranit, zatial mi to vychadza nasledovne (miesatelnosti som nepreveroval):
- do postreku Sulkou proti roztocom pridat Exirel alebo Flipper (ak sa bude dat zohnat) kvoli vajickam
- do prveho systémového by mohol ist Sanium Ultra proti larvam
- do druhého systémového bud Sanium, pre zmenu ale skor nieco ine, mozno Mavrik (CL pre vinic 60 dni!), alebo Karate na larvy + dospelcov
Nie je to finalna schema, iste sa este objavia dalsie pripravky.
Vaham, ci si preventivne davat do zahrady chemiu navyse, som v zastavanej casti obce, kde-tu niekto zo susedov par korenov vinica ma, ale ziaden zanedbany vinohrad okolo mna nie je. Na druhej strane, pozitivne testovane vzorky uz mam "za humnami".
Martin

[Lubo]

Ten Mavrik má dlhú OL ale je pre včely relatívne bezpečný.

[Ondra]

Pro jistotu jestě přikladám fotky křisků
křisek polní- (hnědý) - hrozí zaměna za revoveho
Křisek révový- (oranžový)
Pidikřísek zelenavý- (zelený)

[matkoo]

Este jedna vec ma napadla, i ked je to asi overkill, pri mojich 20 korenoch sa to da zvladnut.
Kratko sa tu pred casom preberala otazka natierania kmienkov nabielo, ako teoreticka prevencia skoreho rasenia. V podstate sa ta idea tusim zavrhla ako pravdepodobne neefektivna.
Co tak do tejto farby pridal Exirel, ktory by mal mat ucinok na vajicka cikad...
- tymto by sa dosiahlo mensie mnozstvo pouzitej chemie, apikovala by sa len priamo na kmienky - ekologickejsie, ekonomickejsie
- aplikacia by bola pravdepodobne rovnomernejsia, vdaka farbe aplikovana bez vynechanych miest
- a na dusu mala naplast, ze sme snad nieco urobili aj pre drobne oneskorenie rasenia  :- ) 
Prepodklada to ocistenie kmienkov od starej borky. U seba si to viem predstavit, vo velkom vinohrade samozrejme nie.
Martin
 
 
 

[Dzordzik]

K infekci keře dojde při sání infikovaného Kříska na keři.
Křísek révový (Scaphoideus titanus) si vybírá specifické části keře v závislosti na svém vývojovém stádiu. Protože se živí sáním z floému (lýka), vyhledává místa, kde jsou cévní svazky snadno dostupné a plné živin.​Zde je přehled částí rostliny, na kterých ho nejčastěji najdete:

​1. Spodní strana listů (Hlavní stanoviště)​

Toto je nejdůležitější místo pro nymfy (mladé, nekřídlaté jedince) i dospělce.

• ​Žilnatina: Křísci se soustředí přímo na hlavní i vedlejší listové žíly, které jsou bohaté na mízu.
• ​Mladé listy: Preferují čerstvé, šťavnaté listy, které nejsou příliš tuhé. Nymfy se často zdržují na listech ve spodní části keře nebo na tzv. "vlcích" (bujných výhonech vyrůstajících z kmene).

​2. Řapíky listů
​Dospělci i starší nymfy často sají na řapících (stopkách listů). Pokud je sání intenzivní (často v kruhu kolem obvodu řapíku), může dojít k mechanickému zaškrcení přívodu živin a list nad tímto místem začne předčasně žloutnout nebo červenat ještě předtím, než se projeví samotná fytoplazma.​

3. Nezdřevnatělé (zelené) letorosty​
Sají na mladých, dosud zelených výhonech, které ještě nezačaly hnědnout a pokrývat se kůrou.

• ​Příznak: Na letorostech se po sání mohou tvořit drobné černé tečky (pustuly) a výhon může v místě sání "gumovatět".

​4. Úponky a stopky hroznů​
Ačkoliv to není jejich primární cíl, dospělci se mohou vyskytovat i na úponcích, kterými se réva přichytává k vedení, nebo na stopkách květenství a mladých hroznů.​Proč je to důležité pro ochranu?

​Zajímavost: Křísek vajíčka neklade na listy, ale pod kůru dvouletého dřeva. Po vylíhnutí v květnu se však nymfy okamžitě stěhují na nejbližší zelené části – obvykle právě na spodní listy.

• ​Nymfy se nepohybují: Protože nymfy neumí létat a drží se na spodní straně spodních listů, je při postřiku zásadní důkladné smáčení listové plochy i zespodu.
• ​Monitoring: Žluté lepové desky, které se používají k zachycení dospělců, se vyvěšují přímo do zóny listoví, kde křísci nejvíce aktivují.

Abyste zabránili přenosu nebezpečné fytoplazmy:
musíte se zaměřit na eliminaci jejího jediného přenašeče – kříska révového. Protože fytoplazma je nevyléčitelná, je hubení kříska jedinou funkční prevencí.

 ​Zde je konkrétní plán, jak postupovat:​

1. Zimní prevence (Likvidace vajíček)​
Křísek přezimuje ve formě vajíček pod kůrou dvouletého dřeva.

• ​Pálení réví: Po zimním řezu nenechávejte ořezané dřevo ve vinici ani v její blízkosti. Všechno réví (zejména to dvouleté) co nejdříve odstraňte a spalte (namísto běžného mulčování) . Tím zničíte budoucí populaci ještě před vylíhnutím.

​2. Likvidace nymf (Klíčové období: červen)
​Nymfy jsou nejzranitelnější, protože nelétají. Pokud je zlikvidujete dříve, než dospějí (cca do poloviny července), nemohou fytoplazmu šířit dále.

• ​Termín: První postřik se provádí obvykle v druhé polovině června (podle signalizace ÚKZÚZ), kdy jsou nymfy ve 3. vývojovém stádiu.
• ​Přípravky: Proti křísku jsou účinné např. Sivanto Prime, Exirel nebo Steward. Pro bio-vinaře je povolen přípravek Pyregard.
• ​Technika: Je nutné důkladně smáčet spodní stranu listů, kde se nymfy zdržují.

​3. Odstranění "vlků" a divoké révy

• ​Čištění kmínků: Nymfy se po vylíhnutí často zdržují na bujných zelených výhonech rostoucích z paty kmene (vlcích). Pravidelné odstraňování těchto výhonů je zbavuje potravy i úkrytu.
• ​Divoce rostoucí réva: Pokud máte v okolí zahradní altány se starou divokou révou (tzv. "samorodáky"), ty bývají obrovským zdrojem křísků. Je ideální tyto zanedbané porosty zlikvidovat nebo ošetřit také.

​4. Monitoring (Žluté lepové desky)​
Od začátku července vyvěste do vinice žluté lepové desky.

• ​Pomohou vám zjistit, zda se u vás dospělci vyskytují a jak silný je jejich tlak. Pokud na deskách najdete dospělé křísky, je nutné ošetření opakovat i v červenci/srpnu, aby nenakladli nová vajíčka pod kůru.

​5. Co dělat, když už keř vypadá nemocně?​
Pokud keř vykazuje příznaky (svinování listů, gumovité letorosty, zasychání hroznů), nečekejte.

• ​Takový keř je zdrojem infekce pro všechny ostatní. Křísek na něm nasaje fytoplazmu a při dalším sání ji vstříkne do zdravého keře.
• ​Nakažené keře je nutné co nejdříve vyklučit a spálit včetně kořenů.

​Shrnutí: Nejdůležitější je postřik v červnu proti mladým nymfám a důsledný úklid dřeva po zimním řezu. Pokud uvidíte v okolí signalizaci ÚKZÚZ pro kříska, berte ji velmi vážně – fytoplazma dokáže zlikvidovat celou vinici během pár let.

Já se snažím kmínky v rámci prevence ukrývání škůdců čistit každoročně, ale že by mělo natření kmínku zabránit infekci keře Fytoplazmou, vzhledem k výše napsanému.... I kdyby si postříkal celý keř požerovým jedem, který škůdce zabije, tomu aby začal sát a infekci keři předal, stejně asi nakonec nezabráníš. Základ je monitoring a likvidace škůdce, aby se nenamnožil a nenapadl hromadně keře. Za mě se podceňuje vliv zelených prací. Čistý kmínek bez vlků, vzdušná a přehledná listová stěna zhoršuje možnost ukrytí a zvedá šance predátorů, že škůdce alespoň částečně zlikvidují přirozenou cestou. Jestli tam ovšem po aplikaci postriků nějací zůstanou, že.

Jenže:
Protože křísek révový (Scaphoideus titanus) je v Evropě (a tedy i v ČR) invazním druhem zavlečeným ze Severní Ameriky, v naší přírodě bohužel nemá dostatečně efektivní přirozené nepřátele, kteří by dokázali jeho populaci sami regulovat.​I přesto existuje několik organismů, kteří ho v našich podmínkách napadají:

1. Dravý hmyz a pavouci (Obecní predátoři)​
Ve vinicích se vyskytují běžní predátoři, kteří křísky požírají, ale nejsou na ně specializovaní. Patří sem:

• ​Pavouci: Různé druhy křižáků a běžníků, kteří chytají dospělce do sítí nebo je loví přímo na listech.
• ​Dravé ploštice: Například druh Malacocoris chlorizans byl v evropských studiích pozorován jako jeden z mála hmyzích druhů, který má k S. titanus bližší vztah a aktivně ho loví.
• ​Slunéčka a zlatoočky: Ty požírají především mladší stádia (nymfy).

​2. Parazitoidi (Specialisté)
​V Americe, odkud křísek pochází, existují drobné parazitické vosičky (např. z čeledi Dryinidae), které kladou vajíčka přímo do těla křísků. V Evropě se však tito specialisté vyskytují jen minimálně nebo zde chybí úplně. Vědci v Itálii a Francii zkoumali možnost jejich vysazení, ale v ČR zatím biologický boj pomocí parazitoidů nefunguje.​

3. Entomopatogenní houby​
Při vysoké vlhkosti mohou křísky napadat mikroskopické houby (např. Beauveria bassiana), které prorůstají jejich tělem a zabíjejí je. Tyto houby se dokonce v některých zemích používají jako biologické postřiky, ale jejich účinnost je velmi závislá na počasí.​

Proč přirození nepřátelé nestačí?

​Důležité upozornění: Vzhledem k tomu, že zlaté žloutnutí révy je karanténní choroba, zákon v ČR nařizuje v zamořených oblastech chemickou likvidaci kříska. Spoléhat se na přirozené nepřátele je v tomto případě zákonem zakázané a pro vinici likvidační riziko.

1. ​Invazní charakter: Křísek u nás nemá "staré známé" nepřátele, kteří by se vyvíjeli společně s ním.
2. ​Rychlost infekce: I malý počet přeživších křísků stačí k tomu, aby nakazili celou vinici. Predátoři sice sníží jejich počet, ale nikdy je nevyhubí úplně.
3. ​Monofág: Křísek u nás žije téměř výhradně na révě. Pokud ve vinici nejsou i jiné rostliny, které by lákaly dravý hmyz, predátorů je tam přirozeně málo.

Tož tak přátelé...

[Dzordzik]

Když už jsme u těch přirozených predátorů, u mě se běžně, jak na vinici v listové štěně, tak v jejím okolí, vyskytuje Kudlanka nábožná. Zajímalo mě, jak a jestli vůbec by s likvidací škůdce pomohla:
Kudlanky nábožné (Mantis religiosa) křísky loví, ale má to několik důležitých háčků, kvůli kterým na ně jako na ochránce vinice nelze plně spoléhat.​Zde je podrobnější pohled na jejich vztah:​

1. Kudlanka jako univerzální lovec​
Kudlanka je tzv. polyfágní predátor. To znamená, že není vybíravá – sežere v podstatě jakýkoliv hmyz, který se před ní pohne a který dokáže přemoct.

• ​Mladé nymfy kudlanek: Na jaře a začátkem léta loví drobný hmyz, jako jsou mšice a právě i nymfy křísků.
• ​Dospělé kudlanky: Mají raději větší kořist (mouchy, kobylky, včely). Drobný křísek (který má jen pár milimetrů) pro ně v dospělosti není příliš atraktivní "sousto" – energeticky se jim nevyplatí ho lovit, pokud mají v dosahu větší hmyz.

​2. Problém s "maskováním" a pohybem​:
Kudlanka loví ze zálohy – nehybně čeká, až kořist přijde k ní.

• ​Křísek révový se ale většinu času skrývá na spodní straně listů a příliš nepoletuje (pokud není vyrušen).
• ​Kudlanka se s ním tedy setká spíše náhodou. Navíc křísek je velmi rychlý a při pocitu nebezpečí okamžitě odskakuje, což může být i na reflexy kudlanky někdy příliš.

​3. Ekologický nesoulad:

• ​Stanoviště: Kudlanky milují suché, teplé, stepní lokality s vysokou trávou. Moderní, intenzivně obhospodařované vinice s častým sečením meziřadí a chemickými postřiky nejsou pro kudlanky ideálním domovem.
• ​Efektivita: Aby kudlanky dokázaly zastavit šíření fytoplazmy, musely by vysbírat téměř 100 % křísků. To žádný predátor v přírodě neudělá – vždy nechá část populace přežít, aby měl potravu i příště. Pro vinaře je ale i jeden přehlédnutý nakažený křísek rizikem pro celý keř.

​Shrnutí: Pomůže Kudlanka ve vinici?

​Zajímavost: Kudlanky se v posledních letech v ČR masivně šíří z jižní Moravy dále na sever (až k Praze i dál). Je to paradoxně způsobeno stejným oteplováním klimatu, které usnadňuje i šíření samotného kříska a fytoplazmóz.

• ​Jako součást ekosystému: ANO. Je skvělé ji ve vinici mít, protože pomáhá udržovat celkovou rovnováhu a snižuje stavy různých škůdců.
• ​Jako ochrana před Zlatým žloutnutím: NE. Tato choroba je tak nebezpečná a křísek tak efektivní přenašeč, že "biologická zbraň" v podobě kudlanky na její zastavení nestačí

Tudy tedy cesta nevede. Co další predátoři?Pokud hledáme absolutního vítěze v efektivitě lovu kříska révového na Moravě, musíme se podívat na jinou skupinu než na kudlanky nebo pavouky. Nejefektivnějším přirozeným nepřítelem kříska je drobná, nenápadná skupina parazitických vosiček z čeledi kutilkovitých, konkrétně druh kutilka hmyzožravá (Mimesa lutaria) nebo její příbuzní.​Nicméně, pokud mluvíme o predátorovi, kterého vinaři aktivně podporují pro ochranu vinic, je králem dravý roztoč.​
Zde je rozbor těch nejúspěšnějších:​

1. Kutilka hmyzožravá (Mimesa lutaria) a další kutilky. Tito drobní dravci jsou na křísky a podobný hmyz přímo specializovaní.

• ​Proč jsou nejefektivnější: Zatímco kudlanka sežere jednoho kříska a tráví ho, samička kutilky jich uloví desítky. Křísky nezabíjí pro svou okamžitou obživu, ale omračuje je žihadlem a hromadí je ve svých podzemních hnízdech jako živou konzervu pro své larvy.
• ​Výkon: Jedna samička může během sezóny zlikvidovat stovky křísků.

​2. Dravý roztoč Typhlodromus pyri​
Pokud bychom měli vybrat jednoho "dravce", kterého moravští vinaři milují nejvíce, je to tento mikroskopický roztoč.

• ​Efektivita: Je to základní kámen integrované produkce vína na Moravě. Jakmile ho jednou do vinice vysadíte (pomocí plstěných pásků v zimě), zůstane tam napořád.
• ​Kořist: Primárně loví svilušky a hálčivce, ale dokáže výrazně redukovat i vajíčka a nejmladší nymfy křísků. Jeho hlavní síla je v tom, že je ve vinici přítomen masivně a neustále.

​3. Pavouci čeledi běžníkovití (Thomisidae)
​Na rozdíl od pavouků, kteří staví sítě, běžníci na křísky aktivně číhají u žilnatiny listů nebo u řapíků – přesně tam, kde křísek saje.

• ​Strategie: Díky své trpělivosti a bleskovému útoku jsou v likvidaci křísků úspěšnější než pohyblivější lovci.

​Problém moravské přírody vs. Zlaté žloutnutí​:
Je potřeba upřímně říct, že i když jsou kutilky nebo draví roztoči velmi efektivní, žádný z nich není specializovaný výhradně na kříska révového.

• ​Původní vs. Invazní: Křísek révový je u nás "cizinec" z Ameriky. Naši dravci ho sice chutně zařadili do jídelníčku, ale nemají s ním tak úzkou vazbu jako dravci v jeho domovině (např. vosička Neodryinus typhlocybae, která se v Jižní Evropě pokusně vysazuje).
• ​Karanténní status: Protože je Fytoplazmové zlaté žloutnutí karanténní, i ten nejlepší dravec je považován za "nedostatečného". Státní rostlinolékařská správa (ÚKZÚZ) při výskytu této choroby nařizuje chemické ošetření, protože přírodní predátoři nedokáží zajistit 100% vyčištění vinice, které je k zastavení epidemie nutné.

​Jak dravce podpořit?
​Pokud chcete zvýšit šanci, že tito dravci budou ve vaší vinici pracovat za vás:

1. ​Ozelenění meziřadí: Směsi bylin lákají kutilky a další dravý hmyz.
2. ​Hmyzí hotely: Poskytují úkryt právě kutilkám a samotářským včelám.
3. ​Vynechání širokospektrálních insekticidů: Pokud stříkáte chemií na všechno, zabijete dravé roztoče i kutilky jako první.

[Lubo]

Jirko, to písala AI? Toľko informácie a stále bez riešenia.
 

[Dzordzik]

Jirko, to písala AI? Toľko informácie a stále bez riešenia.
 

Ano. Je to soubor odpovědí na otázky, které jsem jí položil. Pro mě tam těch odpovědí a řešení je dost.

[LadaSvijany]

Trochu se bojím, že to bude boj s větrnými mlýny. Sice nějaké mlhavé představy boje se rýsují. Ale pořád tu je množství lidí, kteří mají na zahradě vysazeno pár kusů révy a nestarají se o ni. A to nemluvím o zanedbaných vinicích, sadech atd. Z jedné strany to budeš likvidovat a z druhé strany se to bude vesele dál šířit. Ale to platí i pro další choroby a plísně, např. rez hrušňová, kadeřavost atd.

[Ondra]

Jirko, to písala AI? Toľko informácie a stále bez riešenia.
 

Jirka planuje ninja kudlanky. Takové to Zdónecké bojové komando s nunčaky a katanami.
Taky jsem si kdysi chtěl pořidit bleší cirkus, ale nedopadlo to.
Každopádně .... Přijedu se pak podívat! 

[Lada]

Můžeme si dát AI fight 

Jenom pár drobností, které zase napsala mně:

Křísek na něm nasaje fytoplazmu a při dalším sání ji vstříkne do zdravého keře.

Naštěstí to tak rychle nejde. Trvá to tak 3-4 týdny. V křískovi musí fytoplazma “uzrát”. Přes střeva a “krevní” oběh se dostane do slinných váčků a odtud teprve do révy. Stilet kříska je taková příklepová vrtačka. Plus do rány vylučuje enzymy.

Protože fytoplazma je nevyléčitelná, je hubení kříska jedinou funkční prevencí.

Řekl bych, že léčitelná je. Otázka je, za jakou cenu. Za prvé je tady termoterapie množitelského materiálu. Je třeba znát know-how a přesně ho dodržovat. Podmínka jsou důkladně vyzrálé odřezky a ošetření v dormanci. Následně obnovit oslabený užitečný mikrobiom atd.
Za poslední roky se vyrojily různé technologie založené na interferenci RNA. Fungují na principu “umlčování” (silencing) určitých genů patogena nebo jeho hmyzího přenašeče. Ve formě postřiků je tato technologie dostupná zatím na mandelinku bramborovou a včelí varoázu. Na křískovi a fytoplazmě ověřena jen v laboratorních podmínkách. V USA stojí postřik zhruba 1 USD/1 g, spotřeba 10 g/ha. V Evropě nic takového není a ještě několik let nebude.

Posílat kudlanku na plachého “kobylkoidního” kříska, který hned odskakuje, leká se i stínu a domlouvá se vibracemi přes réví, je jako honit stíhačku na kole. 

EDIT:
V EU je podaná přihláška registrace postřiku proti mandelince a teď od října ještě proti padlí révy.
 
 

[stano]

Můžeme si dát AI fight  :-)

Pokiaľ viem, tak fytoplazma zatiaľ nie je liečiteľná, určite nie bežnými "prevádzkovými" prostriedkami, možno antibiotikami tak ako každé bakterálne ochorenia, bežné aj u ľudí. V poľnohospodárstve sú zakázané, dôvody sú všeobecne známe. Termoterapia a rôzne insekticídy sú účinné u odrezkov len u vektora - prenášača fytoplazmy. Termoterapia môže ju oslabiť a možno aj zlikvidovať pri cca 40 stupňov celzia 4 až 6 týždňoch "liečeniach", len či to prežijú odrezky? Táto metóda sa už dávno využíva pri produkcii bezvírusových a bezfytoplazmových sadbových materiálov/jablone, hrušky, marhule ap./, ale je to neúplná eliminácia. Je to risk z ktorého je možný "zisk". Termoterapia sa často testuje na chladnejšie adaptovaných odrodách – tam je dôležité nájsť kompromis medzi dostatočným teplotným stresom na fytoplazmu a prežitím rastliny. Skúsi to niekto? Je to na dlhú trať.

[Dzordzik]

Trochu se bojím, že to bude boj s větrnými mlýny. Sice nějaké mlhavé představy boje se rýsují. Ale pořád tu je množství lidí, kteří mají na zahradě vysazeno pár kusů révy a nestarají se o ni. A to nemluvím o zanedbaných vinicích, sadech atd. Z jedné strany to budeš likvidovat a z druhé strany se to bude vesele dál šířit. Ale to platí i pro další choroby a plísně, např. rez hrušňová, kadeřavost atd.

Ano. Jediné co pro to můžeš udělat je to, co jsem popsal v článku s pomocí AI. Tj. prevence, zelené práce - čistý kmínek, žádné vlky, vzdušná stěna (větší šance, že si na nich smlsne něco, čemu to chutná), lepové desky a prevence a včasný postřik, pokud možno něčím, co nezahubí samotářky a další hmyz, který se Křískem živí. Nic jiného asi nezabere.

[Dzordzik]

Můžeme si dát AI fight 

Jenom pár drobností, které zase napsala mně:

Naštěstí to tak rychle nejde. Trvá to tak 3-4 týdny. V křískovi musí fytoplazma “uzrát”. Přes střeva a “krevní” oběh se dostane do slinných váčků a odtud teprve do révy. Stilet kříska je taková příklepová vrtačka. Plus do rány vylučuje enzymy.

Řekl bych, že léčitelná je. Otázka je, za jakou cenu. Za prvé je tady termoterapie množitelského materiálu. Je třeba znát know-how a přesně ho dodržovat. Podmínka jsou důkladně vyzrálé odřezky a ošetření v dormanci. Následně obnovit oslabený užitečný mikrobiom atd.
Za poslední roky se vyrojily různé technologie založené na interferenci RNA. Fungují na principu “umlčování” (silencing) určitých genů patogena nebo jeho hmyzího přenašeče. Ve formě postřiků je tato technologie dostupná zatím na mandelinku bramborovou a včelí varoázu. Na křískovi a fytoplazmě ověřena jen v laboratorních podmínkách. V USA stojí postřik zhruba 1 USD/1 g, spotřeba 10 g/ha. V Evropě nic takového není a ještě několik let nebude.

Posílat kudlanku na plachého “kobylkoidního” kříska, který hned odskakuje, leká se i stínu a domlouvá se vibracemi přes réví, je jako honit stíhačku na kole. 

EDIT:
V EU je podaná přihláška registrace postřiku proti mandelince a teď od října ještě proti padlí révy.

Fightu netřeba. Jde o sdílení informací. To o tom, že v těle škůdce to trvá cca 4 týdny je i v mém příspěvku. A pokud jde o hrátky s RNA, to je sice pěkná věc, ale stále jde o postřik, který někdo musí koupit a včas aplikovat. To není řešení problému, jenom ochrana a to pouze v případě, kdy máš čas kolem vinohradu ideálně denně běhat, sledovat a vylepovat desky  stříkat. Jeden postřik stačit nebude, předpokládám 2. A pokud máš to "štěstí", že kolem tebe je to samý samoroďák, nebo jsi ve vinařské oblasti, kde naprosto běžně jsou neudržované vinohrady, tak máš o zábavu postaráno. A výskyt tohoto škůdce nepochybně povede k tomu, že těch vinohradů, kterých se vlastníci vzdají, protože už nemají chuť, čas, peníze se o něj starat, bude ještě mnohem víc než dneska.

[Lada]

Pokiaľ viem, tak fytoplazma zatiaľ nie je liečiteľná, určite nie bežnými "prevádzkovými" prostriedkami, možno antibiotikami tak ako každé bakterálne ochorenia, bežné aj u ľudí. V poľnohospodárstve sú zakázané, dôvody sú všeobecne známe. Termoterapia a rôzne insekticídy sú účinné u odrezkov len u vektora - prenášača fytoplazmy. Termoterapia môže ju oslabiť a možno aj zlikvidovať pri cca 40 stupňov celzia 4 až 6 týždňoch "liečeniach", len či to prežijú odrezky? Táto metóda sa už dávno využíva pri produkcii bezvírusových a bezfytoplazmových sadbových materiálov/jablone, hrušky, marhule ap./, ale je to neúplná eliminácia. Je to risk z ktorého je možný "zisk". Termoterapia sa často testuje na chladnejšie adaptovaných odrodách – tam je dôležité nájsť kompromis medzi dostatočným teplotným stresom na fytoplazmu a prežitím rastliny. Skúsi to niekto? Je to na dlhú trať.

 

Můžu uvést jenom odkazy na internet, křísek zatím utahuje smyčku kolem Brna. Zkoušely se různé teploty a časy, ÚKZÚZ doporučuje teplotu 50 °C na 45 min. Léčí se tím především samotná fytoplazma, vajíček je na jednoletém dřevě míň, ale úplně vyloučené tam nejsou.

Fytoplazma není úplně bakterie, nemá pevnou buněčnou stěnu, přizpůsobuje tvar tomu, kudy se potřebuje protáhnout. Je 10x menší než běžné bakterie a kvůli chybějící stěně na ni nepůsobí penicilinová antibiotika. K antibiotikům má AI tohle:

Proč se fytoplazma antibiotiky neléčí:

• Legislativní zákaz: V Evropské unii a většině dalších zemí je používání antibiotik v rostlinné výrobě přísně zakázáno. Důvodem je riziko vzniku rezistence u lidských patogenů a ochrana životního prostředí.
• Dočasný účinek: Fytoplazmy jsou citlivé na tetracyklinová antibiotika (např. oxytetracyklin). Ta sice dokážou potlačit příznaky a množení patogenu, ale obvykle jej z rostliny zcela neeliminují. Jakmile se s aplikací přestane, choroba se vrátí.
• Náročná aplikace: Aby byla antibiotika účinná, musela by se vstřikovat přímo do kmenů (injekce do floému), což je u stovek keřů ve vinici ekonomicky i technicky nereálné.
• Fytotoxicita: Vysoké koncentrace antibiotik potřebné k potlačení infekce mohou poškodit samotná rostlinná pletiva. 

 

[Lada]

Fightu netřeba. Jde o sdílení informací. To o tom, že v těle škůdce to trvá cca 4 týdny je i v mém příspěvku. A pokud jde o hrátky s RNA, to je sice pěkná věc, ale stále jde o postřik, který někdo musí koupit a včas aplikovat. To není řešení problému, jenom ochrana a to pouze v případě, kdy máš čas kolem vinohradu ideálně denně běhat, sledovat a vylepovat desky  stříkat. Jeden postřik stačit nebude, předpokládám 2. A pokud máš to "štěstí", že kolem tebe je to samý samoroďák, nebo jsi ve vinařské oblasti, kde naprosto běžně jsou neudržované vinohrady, tak máš o zábavu postaráno. A výskyt tohoto škůdce nepochybně povede k tomu, že těch vinohradů, kterých se vlastníci vzdají, protože už nemají chuť, čas, peníze se o něj starat, bude ještě mnohem víc než dneska.

 

Jasně Jirko. A lepší už to nebude. Za chvilku se budeme učit zase nové zaklínadlo, třeba Xylella fastidiosa. Hmyzí přenašeči už tu zůstanou a přibudou další. Jde o to, aby proti nim něco účinného bylo a abychom si tím nezničili životní prostředí. A myslím, že jak v AI, tak v nových technologiích postřiků by měla Evropa pěkně hrábnout do pedálů. Třeba ten RNA postřik proti mandelince už schvalujeme 5 let a 2 roky před přihláškou se to ještě probíralo “v kuloárech”.
Hele, drátěnou oporu jsem udělal plně rozebiratelnou a začal jsem v malém. V preambuli vinohradnického deníku mám: nestaneš se otrokem révy vinné. Chtěl jsem mít nějaké ovoce ještě v září a říjnu, ale jak mně to přeroste přes hlavu, tak poletí.

[Dzordzik]

Jasně Jirko. A lepší už to nebude. Za chvilku se budeme učit zase nové zaklínadlo, třeba Xylella fastidiosa. Hmyzí přenašeči už tu zůstanou a přibudou další. Jde o to, aby proti nim něco účinného bylo a abychom si tím nezničili životní prostředí. A myslím, že jak v AI, tak v nových technologiích postřiků by měla Evropa pěkně hrábnout do pedálů. Třeba ten RNA postřik proti mandelince už schvalujeme 5 let a 2 roky před přihláškou se to ještě probíralo “v kuloárech”.
Hele, drátěnou oporu jsem udělal plně rozebiratelnou a začal jsem v malém. V preambuli vinohradnického deníku mám: nestaneš se otrokem révy vinné. Chtěl jsem mít nějaké ovoce ještě v září a říjnu, ale jak mně to přeroste přes hlavu, tak poletí.

Ono by těch věcí, kde by Evropa měla šlápnout do pedálů je mnohem víc, ale to už je mimo rozsah tohoto fóra. Jinak souhlas. Pokud se tady bavíme o našem zahradnickém šušnění, kde když nejde o život, tak jde o houby, tak i kdyby nám všem réva pošla, prd se stane. Jakmile ale na tom někomu visí živobytí ....

[TomNR]

Podstatna otazka, postihnuty ker vykape sam alebo bude roky rokuce zivorit? Na toto nam rozne odpovede (aj od AI)

[Dzordzik]

Pro ty, kteří s AI nejsou sběhlí...Zde je přehled typického vývoje:

​1. Rychlost odumírání

• ​Zlaté žloutnutí (Flavescence dorée): Tato fytoplazma je mnohem agresivnější (v ČR podléhá karanténě). Dokáže zdecimovat vinici velmi rychle. Infikované keře mohou odumřít během 1–3 let od projevu prvních příznaků, zejména u citlivých odrůd (např. Chardonnay).

​2. Faktory ovlivňující přežití

• ​Stáří keře: Mladé výsadby (do 3–4 let) jsou extrémně zranitelné a často hynou velmi rychle, protože infekce zasáhne celý malý organismus rostliny během jedné sezóny.
• ​Odrůda: Některé odrůdy (např. Ryzlink vlašský, Chardonnay, Rulandské modré) jsou k fytoplazmózám velmi citlivé a chřadnou rychleji.

​3. Průběh konce života keře​

Pokud fytoplazmóza vede k úhynu, proces vypadá následovně:

1. ​První rok: Žloutnutí/červenání listů, svinování listů do trojúhelníku, špatné vyzrávání dřeva (letorosty zůstávají gumovité a zelené).
2. ​Zima: Nevyzrálé dřevo v mrazech pomrzne a odumře.
3. ​Další roky: Keř vyrašuje jen slabě ze starého dřeva nebo podnože, postupně ztrácí vitalitu, až nakonec (často v kombinaci s mrazem nebo jinou chorobou, např. Esca) odumře úplně.

Zaujala mě zmínka o výrazně větší citlivosti u některých odrůd.

Pokud jde o zlaté žloutnutí révy (Flavescence dorée – FD), situace s odolností je odlišná od běžnějších houbových chorob (jako je padlí nebo plíseň). Zatímco u plísní máme k dispozici PIWI odrůdy, u zlatého žloutnutí je hledání rezistence stále předmětem intenzivního výzkumu.​

1. Existuje zcela rezistentní odrůda?​
Bohužel, v rámci druhu Vitis vinifera (evropská réva) neexistuje žádná plně rezistentní (imunní) odrůda. Všechny běžně pěstované odrůdy se mohou nakazit. Výzkumy však ukazují, že mezi odrůdami jsou obrovské rozdíly v tom, jak rychle chorobě podlehnou a jak moc se v nich patogen množí.​

2. Nejméně náchylné (tolerantnější) odrůdy​
Některé odrůdy vykazují nižší citlivost – fytoplazma se v nich šíří pomaleji, příznaky jsou mírnější a keře mají vyšší schopnost přežít nebo se zotavit (recovery).

• ​Merlot: Patří k nejméně náchylným odrůdám. Výzkumy ukázaly, že se v něm fytoplazma hůře množí a keř dokáže infekci lépe lokalizovat.
• ​Moscato Bianco (Muškát bílý): V italských studiích vykazuje nižší míru infekce v polních podmínkách.
• ​Tocai Friulano: Odrůda vykazující specifické obranné mechanismy na transcriptomické úrovni.
• ​Některé podnože a divoká réva: Americké druhy révy a podnože (např. Vitis riparia) jsou často "bezpříznakové". To je však dvousečná zbraň – keř sice neuhyne, ale slouží jako neviditelný rezervoár (zdroj) infekce pro zbytek vinice.

​3. Nejcitlivější odrůdy (vysoké riziko)​
Těmto odrůdám je v zamořených oblastech lépe se vyhnout, protože hynou velmi rychle:

• ​Cabernet Sauvignon: Extrémně citlivý, fytoplazma se v něm šíří bleskově do všech částí keře.
• ​Chardonnay: Velmi vysoká citlivost, rychlý úhyn.
• ​Sangiovese: Také vykazuje velmi silné příznaky a nízkou odolnost.

​4. Geny rezistence a šlechtění​
Vědci se v posledních letech zaměřili na hledání specifických genů, které by umožnily šlechtění skutečně odolných odrůd.

​Důležité upozornění: V České republice je zlaté žloutnutí karanténní chorobou. Pokud máte podezření na jeho výskyt (nápadné žloutnutí/červenání spojené s gumovitostí letorostů), máte zákonnou povinnost to nahlásit ÚKZÚZ.

• ​Hledání v genomu: Byly identifikovány rozdíly v expresi genů spojených s obrannými mechanismy (např. geny pro PR-proteiny, metabolismus kyseliny jasmonové a fenylpropanoidů).
• ​Genetické markery: Probíhá mapování populací vzniklých křížením citlivých a odolnějších odrůd s cílem najít tzv. QTL (kvantitativní znaky), které odpovídají za nižší náchylnost.
• ​Mechanismus odolnosti: Odolnější odrůdy (jako Merlot) dokážou aktivovat "pasivní obranu" – například rychleji ucpávat sítkovice (cévy rostliny), čímž zabrání pohybu fytoplazmy z místa, kde ji křísek nasál.

V souvislosti s napadením keře Fyzoplazmou nemá smysl řešit, jestli keř odumře dříve nebo později. Tak jako tak jde o karantenní nákazu, kterou je nutné nahlásit a je nutné okamžitě keř vykopat.

[TomNR]

Preveze to ma zmysel riesit. Doma si napadnuty ker odstranim. Pointa bola ze ci sa casom zbavime zdrojov nakazy v okoli...vyzera to ze nie

[Dzordzik]

Preveze to ma zmysel riesit. Doma si napadnuty ker odstranim. Pointa bola ze ci sa casom zbavime zdrojov nakazy v okoli...vyzera to ze nie
 

Pointa by měla být taková, že každý napadený keř je třeba odstranit. Ne jen ten u Tebe.